Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo,
nehodlám si zde hrát na historika. Je ale nezbytné připomenout některé souvislosti, neboť utrpení lidí se v podání některých kolegů stává nástrojem politického boje a manipulace.
Naše hnutí je vlastenecké. Hlásíme se k zájmům našeho národa, hlásíme se k jeho tradicím a cítíme také závazek za jeho oběti. Proto nemůžeme být popírači holokaustu a nemůžeme být podezíráni, že zpochybňujeme utrpení jeho obětí. Likvidace českého národa byla součástí plánů rasového řešení evropského prostoru. Konečné řešení české otázky podepsal sám Heydrich, který byl hlavním projektantem tohoto organizovaného vraždění. Český národ je tedy na stejné pozici ve věci konečného řešení, jako byly ostatní skupiny obětí holocaustu. Naše štěstí bylo pouze v tom, že v pořadí likvidace jsme byli odsunuti na dobu po válce, protože nacistická německá válečná mašinerie potřebovala využít naši pracovní sílu. Během 2. světové války probíhala plánovitá likvidace národů, etnických skupin, postižených lidí, lidí jiné sexuální orientace a v neposlední řadě také lidí jiného politického názoru.
My nebudeme vyčleňovat oběti ani podporovat pozitivní diskriminaci některých obětí německého nacistického vraždění na úkor obětí ostatních.
Kolegové ze strany lidové a někteří další rozehráli ve spolupráci s médii politickou hru, jejímž cílem je nalepit na SPD označení „fašistické hnutí“. Není to nic nového. Každý v Evropě, kdo nehraje komedii podle režie Bruselu, je fašista a extremista. Děje se to ve Francii, v případě Marine Le Pen, dnes se to děje v případě Ligy severu v Itálii a děje se to všude tam, kde se někdo pokusí dělat politiku v národním zájmu a v zájmu svobody občanů. Nálepkování je běžná součást a taktika neomarxistických globalistů. Neomarxismus je podstatou politiky elit EU.
Vytvořili lež, že zastánci národních hodnot a vlastenci musí být považováni za fašisty. Podle těchto neomarxistických měřítek by dnes za fašistu byl označen i T.G.Masaryk. Je velmi zajímavé, že ve stejné době naprosto jasné prvky rehabilitace nacismu a válečných zločinů, jsou tolerovány a dokonce podporovány. V celém Pobaltí probíhají pamětní srazy SS. Na Ukrajině je oslavován zločinec Bandera. Tato prokazatelná tendence nevadí. V Pobaltí a na Ukrajině se tito náckové vymezují proti Rusku, takže to jsou dobří náckové a zaslouží podporu takzvaných demokratických politiků. Zmiňuji tyto okolnosti záměrně proto, abych ukázal na faleš, která dnes v této věci probíhá.
A nyní fakta: historikové uvádí, že v naší zemi je asi 2 500 míst, kde za 2. světové války byli internováni, vězněni, mučeni a vražděni lidé. Je naší povinností tato místa důstojně připomínat. Je zároveň naší hanbou, že tak nečiníme. Řada míst a památníků je v žalostném stavu. Na jejich údržbu nebo obnovu chybí prostředky – že, pane ministře kultury? Proto je velmi zásadní, aby prostředky vynakládané na připomínku utrpení lidí byly využity efektivně. Dnes se například vede debata, jak efektivně využít finanční prostředky na připomínku popraviště na pardubickém zámečku. Nikdo nepodezírá projektanty usilující o co nejefektivnější řešení z toho, že by zpochybňovali připomínku tohoto místa, kde se vraždilo. V těchto souvislostech považuji za zcela legitimní debatu o tom, za jakých okolností a jaké finanční prostředky vynakládáme na důstojnou připomínku jednoho jediného místa, a tady je potřeba jasně říct, že tábor v Letech není nejvýznamnějším z hlediska připomínání obětí nacistické zvůle. Vynaložení finančních prostředků v případě tábora v Letech nepodpořil ani ministr financí minulé vlády a dobře věděl proč. Je to neprůhledná transakce, která znevažuje připomínku místa a zabraňuje vynaložit finanční prostředky na opravu a zvýšení piety jiných míst, kde se mučilo a zabíjelo. Tato místa ale mají smůlu. Nejsou v centru pozornosti Sorosových neziskových organizací a s nimi spojených politiků, kteří si přisvojili morální právo rozhodovat a uplatňovat pozitivní diskriminaci při hodnocení míry utrpení.
Tam, kde byli u nás vražděni Slované, především Rusové, tam, kde byli vražděni partyzáni, čeští vlastenci – to je dnes méně zajímavé a méně potřebné připomínat, nebo dokonce je zájem takové skutečnosti ignorovat. Tam není zájem věnovat stamiliony. Naopak se drze objevují hlasy, jako bychom my, Češi, byli spoluzodpovědní za zločiny nacistického Německa. Opakuji, Češi, kteří měli svůj rozsudek konečného řešení a měli zmizet z mapy Evropy.
Je naprostou ironií, že politickou hru dnes rozehrává strana lidová, jejíž členové v pozici představitelů vlády České republiky, navštěvují srazy sudetoněmeckých organizací a v nás chtějí vyvolat pocit viny. Tato zjevná politická kolaborace se přímo vysmívá historickým souvislostem. Je historickým faktem, že sudetští Němci byli jedni z autorů konečného řešení české otázky a pouze vítězství spojenců, zaplacené na našem území životy spojeneckých vojáků, především Rusů a Rumunů, nás uchránila od faktické biologické likvidace.
Vážené kolegyně a kolegové, musel jsem udělat krátkou a neúplnou historickou exkurzi, abych se jasně vymezil vůči nálepkování a manipulaci, která dnes na tato témata probíhá. Lidé, kteří hrají politické hry s cílem zvrátit výsledek demokratických voleb, zneužívají utrpení lidí a zneužívají historii. Lidé, kteří chtějí vůči obětem uplatňovat princip pozitivní diskriminace, poškozují památku obětí všech bez rozdílu. Lidé, kteří tvrdí, že český národ je spoluzodpovědný za nacistický holokaust, lžou.
Přestaňme zneužívat památku obětí nacismu k politickým cílům. Kolega Tomio Okamura neúplně interpretoval historická fakta. Tuto věc vyřešil. Politické soupeření nechť řeší voliči. Pokud kolegové ze strany lidové prosadí popření principu, na kterém Sněmovna začala pracovat – a to poměrného zastoupení podle výsledku voleb – je to samozřejmě součástí politické hry, která má zabránit vzniku stabilní vlády. Je to součástí cynického plánu, jak svázat ruce vítězi voleb a omezit jeho vyjednávací prostor. Naše hnutí se demokratického soupeření, prostřednictvím voličů, nebojí. Lidé v této zemi mají plné zuby falešné politiky a mediální manipulace.
V dalších volbách se o tom přesvědčí i strana lidová. Představitelé strany lidové mluví o sudeťácích, jako o milých krajanech. Dovolím si Vám připomenout, že tito pro vás milí krajané, jsou organizací založenou skutečnými nacisty a fašisty. Je nutné připomenout pány Rudolfa Lodgmana von AUEN, zakladatele sudetoněmeckého politického hnutí, pana Waltera Bechera, pana Siegfrieda Zoglmanna. To nejsou produkty nálepkování. To jsou nacisté a fašisté kovaní hrůzou války a holocaustu. Tito lumpové a ideoví vrazi našeho národa jsou zakladatelé a bývalí mluvčí vašich dnešních milých krajanů. Součástí milých krajanů, pane Hermanne, Bělobrádku a Bartošku je i organizace WITIKOBUND. Je personálně jasně propojena se sudetským landsmanšaftem.
Cituji ze zprávy českého ministerstva vnitra z roku 2004:,,Pozornost si rovněž zaslouží organizace sudetoněmeckých nacistů WITIKOBUND, který v prostředí landsmanšaftu šíří protičeské názory. Programem organizace je odčinění údajných válečných zločinů spáchaných spojenci na německém národě a dále odstranění lží o německých zločinech včetně takzvané holocaustové kultury, jakožto projevu neněmeckého myšlení.“ Konec citace.
Nikdy bych si nedovolil ztotožňovat stranu lidovou s lidoveckými kolaboranty z let 1948 – 1989. Byli to lidé, kteří zradili demokracii a křesťanské hodnoty. Dnešní vedení strany lidové se také vykašlalo na demokratické hodnoty a také slouží lidem v Bruselu, kteří ohrožují demokracii a svobodu. Kolaborujete, podrážíte, škodíte, když můžete a popíráte hodnoty, o kterých falešně tvrdíte, že je hájíte. Děláte to pro vlastní moc, peníze a cizí zájmy. Nemáte už žádný vlastní program pro Českou republiku a naše lidi. Jste jako buben, děláte hluk a uvnitř není nic. Tahle muzika už lidi otravuje. Pošlou vás do politického pekla.
Vážené dámy, vážení pánové, je třeba, aby se Sněmovna vrátila ke své práci. Začala pracovat v zájmu občanů, kteří tuto Sněmovnu zvolili, a v této práci ctila ústavní zvyklosti. Pevně věřím, že zde je dostatek kolegyň a kolegů, kteří odmítnou tancovat jako medvědi podle bubínku strany lidové.
Poslanec Radim Fiala z SPD při vystoupení v poslanecké sněmovně při pokusu o odvolání Tomia Okamury z pozice místopředsedy sněmovny.
