Hlavním obsahem tohoto výstupu je poukázat na nesmyslnost úsilí politických stran rozdělovat společnosti na levici a pravici, a vysvětlit podstatu důležitosti ekonomické vyváženosti výdajů a produkce.
Český stát se dělí na dva tábory. Levici a pravici. Co si takhle založit dva oddělené ekonomické subjekty v jednom státě? Vždyť máme demokracii, tak nebraňme pravici ani levici v prosazování svých ideologií a uvidíme, kdo má pravdu a kdo nám lže.
Naše politická scéna je téměř rovnoměrně rozdělená na pravici a levici. Pravice se opírá o ekonomické hodnoty a levice o sociální hodnoty. Nalézt mezi těmito dvěma nesvářenými stranami nějakou rovnováhu, vyváženost a hlavně shodu je vlastně zcela nemožné. Oba dva systémy si svojí podstatou navzájem zcela odporují. A protože levice tvrdí opak toho co tvrdí pravice je zřejmé, že jeden z nich nemá pravdu, neboť pravda je vždy jen jedna. Pokusme se dostat na kloub tomuto problému, který není jen problémem českým, ale celosvětovým. Dejme tomu, že by se strany dohodly a daly volný průchod jednotlivým voličům, aby se mohli sami svobodně rozhodnout pro ten či onen systém a to stále v rámci jednoho státu. Připusťme, že by byly vytvořeny dva parlamenty. Jeden by byl levicový a druhý pravicový. Zmizely by nechutné tahanice a osočování o tom, kdo má vlastně pravdu, a který systém je ten správný. Nikdo by se nehádal, neboť ideové cíle v rámci jednotlivých parlamentů by byly totožné. Každý by řídil svoji ekonomiku po svém. Občan by měl možnost vstoupit do jednoho ekonomického systému nebo do druhého. Byla by tu absolutní svoboda svého zaměření a přesvědčení, nikdo by nikomu nebránil se pustit do svých pravicových nebo levicových vizí. Počáteční start by byl vyvážený. Státní výnosy by se na startovní čáře rozdělily spravedlivě podle pravidla počtu občanů, přiklonivši se na jednu nebo druhou stranu. Připusťme tedy čistě hypoteticky, že by se polovina celé struktury občanů přiklonila k levici a druhá polovina k pravici. Tedy ideální stav pro stejný start.
Pro názornost tomuto experimentu budeme říkat pravý a levý stát.
V levém státě by vládnoucí garnitura spustila svoji sociálně zaměřenou vizi:
• zvýšila důchody
• zvýšila mateřskou
• zvýšila podporu v nezaměstnanosti
• uvolnila a zvýhodnila nemocenské dávky
• zvýšila minimální mzdu
• zvýšila platy ve státní správě a samozřejmě i poslancům
• zvýšila pravomoci odborům
• zvýšila platy učitelům, hasičům, policistům a zřejmě celé nevýrobní sféře
• zvýšila by razantně pravomoci úředníkům
• školský systém by byl plně hrazen ze státního rozpočtu
• zdravotnictví by bylo plně hrazeno ze státních peněz
• radikálně by zvýhodnila pracovněprávní vztah ve prospěch zaměstnance
• zvýšily by se razantně daně podnikatelům
• vláda by si půjčila na cokoliv, na co by jí chyběly peníze
• zvýšila mateřskou
• zvýšila podporu v nezaměstnanosti
• uvolnila a zvýhodnila nemocenské dávky
• zvýšila minimální mzdu
• zvýšila platy ve státní správě a samozřejmě i poslancům
• zvýšila pravomoci odborům
• zvýšila platy učitelům, hasičům, policistům a zřejmě celé nevýrobní sféře
• zvýšila by razantně pravomoci úředníkům
• školský systém by byl plně hrazen ze státního rozpočtu
• zdravotnictví by bylo plně hrazeno ze státních peněz
• radikálně by zvýhodnila pracovněprávní vztah ve prospěch zaměstnance
• zvýšily by se razantně daně podnikatelům
• vláda by si půjčila na cokoliv, na co by jí chyběly peníze
V pravém státě by také vládnoucí garnitura mohla nerušeně začít se svými vizemi:
• důchody budou moci růst jen na základě růstu ekonomických ukazatelů a nezbytné realizace důchodové reformy, která bude muset kopírovat a přizpůsobit se demografickému vývoji stárnoucí společnosti
• mateřská poroste jen na základě růstu ekonomických ukazatelů produkce státu
• sníží podporu lidem, kteří nejsou ochotni pracovat a vytvářela by tlak na odpracování celé poskytnuté podpory, např. formou veřejně prospěšných prací a veřejné služby
• nemocenské dávky by byly nastaveny se spoluúčastí nemocného, tak aby se nemohly zneužívat
• zruší minimální mzdu a nechá probíhat volnou soutěž mezi podniky
• sníží platy ve státní správě a bude je limitovat výši platů ve výrobě a celkovou produktivitou státu.
• postavení odborů bude směřovat hlavně na zvýšení produktivity práce a efektivity technologického, lidského řídícího a výrobního potenciálu s cílem zaměřeným na tvorbu a podporu nových pracovních míst
• zasadí se o udržení mezd v nevýrobní sféře pod průměrnou hranicí mezd ve výrobní sféře a navyšovat ji bude možno jen za předpokladu růstu státního přebytku
• úředníkům uloží hmotnou a morální zodpovědnost za svá jednání a rozhodování
• nastaví ekonomické spolupodílnictví v oblasti studia vysokých škol
• nastaví reformu zdravotnictví tak, aby si občan mohl za určitých podmínek sám hospodařit s částí odvedených peněz na sociální a zdravotní péči a omezí počet a pravomoci nehospodárných zdravotních pojišťoven. Zpřístupní informace o cenách léčebných procesů občanovi, aby se mohl objektivně rozhodovat jak nejlépe nakládat s prostředky na ochranu svého zdraví a dalších sociálních jistot
• vyrovná do rovnováhy pracovněprávní vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a uvolní svobodnou volbu obou stran
• začne vytvářet optimální podmínky pro růst pracovních míst, nových živnostníků a firem tak, aby v co největší míře podpořil oblast výroby a tím docílil snížení nezaměstnanosti na minimum.
• zamezí nezodpovědnému zadlužování státu a spustí programy zaměřené na výklad a řešení problémů zadlužených firem, rodin a jednotlivců.
• mateřská poroste jen na základě růstu ekonomických ukazatelů produkce státu
• sníží podporu lidem, kteří nejsou ochotni pracovat a vytvářela by tlak na odpracování celé poskytnuté podpory, např. formou veřejně prospěšných prací a veřejné služby
• nemocenské dávky by byly nastaveny se spoluúčastí nemocného, tak aby se nemohly zneužívat
• zruší minimální mzdu a nechá probíhat volnou soutěž mezi podniky
• sníží platy ve státní správě a bude je limitovat výši platů ve výrobě a celkovou produktivitou státu.
• postavení odborů bude směřovat hlavně na zvýšení produktivity práce a efektivity technologického, lidského řídícího a výrobního potenciálu s cílem zaměřeným na tvorbu a podporu nových pracovních míst
• zasadí se o udržení mezd v nevýrobní sféře pod průměrnou hranicí mezd ve výrobní sféře a navyšovat ji bude možno jen za předpokladu růstu státního přebytku
• úředníkům uloží hmotnou a morální zodpovědnost za svá jednání a rozhodování
• nastaví ekonomické spolupodílnictví v oblasti studia vysokých škol
• nastaví reformu zdravotnictví tak, aby si občan mohl za určitých podmínek sám hospodařit s částí odvedených peněz na sociální a zdravotní péči a omezí počet a pravomoci nehospodárných zdravotních pojišťoven. Zpřístupní informace o cenách léčebných procesů občanovi, aby se mohl objektivně rozhodovat jak nejlépe nakládat s prostředky na ochranu svého zdraví a dalších sociálních jistot
• vyrovná do rovnováhy pracovněprávní vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a uvolní svobodnou volbu obou stran
• začne vytvářet optimální podmínky pro růst pracovních míst, nových živnostníků a firem tak, aby v co největší míře podpořil oblast výroby a tím docílil snížení nezaměstnanosti na minimum.
• zamezí nezodpovědnému zadlužování státu a spustí programy zaměřené na výklad a řešení problémů zadlužených firem, rodin a jednotlivců.
Tak a po vyjmenování jednotlivých ekonomických oblastí pravého a levého státu je ale zřejmé, že v levém státě je v nerovnováze výdajová stránka s příjmovou. A celá struktura silně připomíná socializmus. Ale tento nepovedený experiment tady přece již jednou byl a my všichni dobře víme, že nefunguje, tak proboha proč ho levicoví politici a občané tolik chtějí? Že by politici neměli dostatečné ekonomické znalosti? Že by ani občané nevěděli, že základem každé ekonomiky jsou prosperující firmy a závody, které produkují základní ryzí kapitál, se kterým všichni posléze hospodaříme a jsou také hlavním nositelem a tvůrcem pracovních míst? Někdo nám vážení bezostyšně a populisticky lže. A pravý stát to zřejmě nebude. Ten se naopak snaží nastolit rovnováhu mezi výdaji a příjmy. Čím větší příjmy stát bude mít z prosperujících firem, tím vyšší výdaje na sociální a nevýrobní oblast si může dovolit. Nikdy to nelze realizovat opačně, ale to z levého státu vyplývá. A takto chce levý stát svoji ekonomiku řídit. Program levicového státu je cestou do vlastní záhuby. Je to cesta vlastního sebepožírání, neboť spotřeba je vyšší, než vlastní produkce.
Dobrá, na začátku jsme si řekli, že pravý i levý stát dostaly stejné ekonomické státní výnosy a začaly každý samostatně hospodařit. Co je ale zřejmé z programu levého státu, že v něm zcela chybí podpora příjmové stránky ekonomiky. Té stránky, která živí celý stát. Místo podpory ji naopak chce zatížit vysokou daňovou progresí. Na druhé straně ale ve výdajové stránce nešetří na ničem. No, co myslíte? Jak dlouho by trvalo, než by levý stát zbankrotoval? Tuto úvahu a odhad necháme na každém z vás.
Dobrá, na začátku jsme si řekli, že pravý i levý stát dostaly stejné ekonomické státní výnosy a začaly každý samostatně hospodařit. Co je ale zřejmé z programu levého státu, že v něm zcela chybí podpora příjmové stránky ekonomiky. Té stránky, která živí celý stát. Místo podpory ji naopak chce zatížit vysokou daňovou progresí. Na druhé straně ale ve výdajové stránce nešetří na ničem. No, co myslíte? Jak dlouho by trvalo, než by levý stát zbankrotoval? Tuto úvahu a odhad necháme na každém z vás.
Tak a teď se na tento náš problém půjdeme podívat z jiného úhlu. Řekli jsme si, že naši voliči jsou zhruba rozděleni na dvě poloviny, jedni volí levici a druzí pravici. Přikročíme tedy k další mu experimentu. Ponecháme opět samostatné parlamenty a zcela teoreticky z nich vytvoříme již zmiňovaný pravý a levý stát i s jejich ideologickými programy a necháme na svobodné vůli a rozhodnutí celého spektra občanů, do kterého státu budou chtít fyzicky vstoupit a také v něm žít.
Zkusme tedy uvažovat o tom, kdo a kam se rozhodne vstoupit.
Levý stát:
• zcela jistě sem budou chtít vstoupit důchodci, protože zde mají slíbené vyšší důchody a ještě jeden třináctý navrch
• určitě by sem chtěly vstoupit téměř všechny maminky na mateřské, protože levice prosazuje navýšení mateřské dovolené
• budou sem chtít vstoupit i všichni nezaměstnaní, i oni mají záruku jisté a slušné podpory
• pohrnou se sem také všichni ti, kdo často marodí a všichni ti, co chtějí mít jistotu, že do zdravotnictví nebudou muset více přispívat
• budou sem chtít také levicově smýšlející zaměstnanci
• zájem bude i ze strany většiny státních zaměstnanců, tedy byrokracie (proč ne, když se jejich řady a platy neustále rozrůstají, aniž by museli zvyšovat produktivitu a nést hmotnou zodpovědnost
• určitě by sem chtěli i všichni odboráři
• možná i učitelé, hasiči, policie a celá nevýrobní sféra. Proč ne, když jim levý stát slibuje navýšení platů
• a samozřejmě levicoví politici
• zcela jistě sem budou chtít vstoupit důchodci, protože zde mají slíbené vyšší důchody a ještě jeden třináctý navrch
• určitě by sem chtěly vstoupit téměř všechny maminky na mateřské, protože levice prosazuje navýšení mateřské dovolené
• budou sem chtít vstoupit i všichni nezaměstnaní, i oni mají záruku jisté a slušné podpory
• pohrnou se sem také všichni ti, kdo často marodí a všichni ti, co chtějí mít jistotu, že do zdravotnictví nebudou muset více přispívat
• budou sem chtít také levicově smýšlející zaměstnanci
• zájem bude i ze strany většiny státních zaměstnanců, tedy byrokracie (proč ne, když se jejich řady a platy neustále rozrůstají, aniž by museli zvyšovat produktivitu a nést hmotnou zodpovědnost
• určitě by sem chtěli i všichni odboráři
• možná i učitelé, hasiči, policie a celá nevýrobní sféra. Proč ne, když jim levý stát slibuje navýšení platů
• a samozřejmě levicoví politici
Pravý stát:
• do pravého státu by zcela jistě vstoupili podnikatelé neboli majitelé firem
• živnostníci
• ekonomové, ale jen ti praví
• firemní management
• soukromé nemocnice
• bankéři
• obchodníci
• pravicově orientovaní pracující
• právníci
• převážná většina inteligence
• umělci a pravicově smýšlející intelektuálové
• řekli jsme si, že levicově orientovaný pracující občan vstoupí logicky do levého státu. Ale co myslíte? Zůstal by v levém státě, ve kterém nejsou firmy a žádný výrobní potenciál, tedy žádná pracovní místa? Co by tam asi tak dělal, čím by živil sebe a svoji rodinu? Životně nezbytné pro něho je být tam, kde dostane každý měsíc výplatu. Takže by velice rychle přešel za prací a obživou do pravého státu. A to samé by museli udělat i všichni ostatní, protože bez firemního výrobního potenciálu, který jediný vytváří ekonomické hodnoty, nemůže ve státě fungovat nic. Kdo by vydělával na důchody? Z čeho by se platila mateřská? Z čeho by se vyplácela podpora v nezaměstnanosti, nemocenská a celé zdravotnictví, kde by se vzaly peníze na platy všech státních úředníků, učitelů, policie, hasičů, vojáků, tedy celé nevýrobní sféry? Z čeho by žila kultura? Odboráři by také přispěchali za svými zaměstnanci. Neměli by koho štvát proti zaměstnavatelům a hlavně by je neměl kdo a z čeho platit.
• Nakonec by do pravého státu museli vstoupit i levicoví politici, protože by jim nic jiného nezbylo. Kde by vzali na své tučné platy a komu by lhali a křivili pravdu? Leda tak sami sobě, ale to by je asi neuživilo.
• do pravého státu by zcela jistě vstoupili podnikatelé neboli majitelé firem
• živnostníci
• ekonomové, ale jen ti praví
• firemní management
• soukromé nemocnice
• bankéři
• obchodníci
• pravicově orientovaní pracující
• právníci
• převážná většina inteligence
• umělci a pravicově smýšlející intelektuálové
• řekli jsme si, že levicově orientovaný pracující občan vstoupí logicky do levého státu. Ale co myslíte? Zůstal by v levém státě, ve kterém nejsou firmy a žádný výrobní potenciál, tedy žádná pracovní místa? Co by tam asi tak dělal, čím by živil sebe a svoji rodinu? Životně nezbytné pro něho je být tam, kde dostane každý měsíc výplatu. Takže by velice rychle přešel za prací a obživou do pravého státu. A to samé by museli udělat i všichni ostatní, protože bez firemního výrobního potenciálu, který jediný vytváří ekonomické hodnoty, nemůže ve státě fungovat nic. Kdo by vydělával na důchody? Z čeho by se platila mateřská? Z čeho by se vyplácela podpora v nezaměstnanosti, nemocenská a celé zdravotnictví, kde by se vzaly peníze na platy všech státních úředníků, učitelů, policie, hasičů, vojáků, tedy celé nevýrobní sféry? Z čeho by žila kultura? Odboráři by také přispěchali za svými zaměstnanci. Neměli by koho štvát proti zaměstnavatelům a hlavně by je neměl kdo a z čeho platit.
• Nakonec by do pravého státu museli vstoupit i levicoví politici, protože by jim nic jiného nezbylo. Kde by vzali na své tučné platy a komu by lhali a křivili pravdu? Leda tak sami sobě, ale to by je asi neuživilo.
Tak co, už jsme všichni pochopili, že dvojí stát je nesmysl, že může být jen jeden a že je také jen jedna pravda? To zásadní, co je třeba, aby každý z nás pochopil je, že levý stát svým obsahem a politickými cíli je zcela závislý na pravém státu. On bez něho totiž nemůže existovat, protože zde chybí ekonomický potenciál. Ale pravý bez levého, s trochou nadsázky existovat může.
Dá se to říct i takto. Čím menší počet občanů bude tíhnout k hodnotám levého státu s dobrým vědomím, že základem každé ekonomiky je výrobní potenciál a vyvážená míra tvorby sociálního kapitálu, tím se bude lépe žít všem občanům v tom pravém státě. Bez vytvoření ekonomických hodnot v pravém státě nemohou být naplněny žádné sociální oblasti levého státu.
Dá se to říct i takto. Čím menší počet občanů bude tíhnout k hodnotám levého státu s dobrým vědomím, že základem každé ekonomiky je výrobní potenciál a vyvážená míra tvorby sociálního kapitálu, tím se bude lépe žít všem občanům v tom pravém státě. Bez vytvoření ekonomických hodnot v pravém státě nemohou být naplněny žádné sociální oblasti levého státu.
Přichází zásadní otázka, proč tedy volič volí levici, když mu ekonomickou jistotu a prosperitu zabezpečuje pravice? Vážení, je to proto, že levicový politik záměrně neříká svým voličům pravdu a cílevědomě vytváří ve společnosti atmosféru, která pro něj zaručuje výhodu volitelnosti a to bez ohledu na důsledky z této lži vyplývající. Všichni ti, kteří uvěří v levý stát, jsou jen nástrojem politika, kterému záleží jen a jen na tom vašem hlasu. Ničeho jiného ani dosáhnout nechce. Velice dobře ví, že jeho sliby jsou lež!
Co dodat. Pokud se tyto závěry někomu zdají nepravdivé, stálo by za to uskutečnit anketu, ve které bychom občanům daly možnost volby pravého a levého státu. Možná bychom se všichni velice divili, jak by se výsledek přiblížil k těmto teoretickým úvahám. Volby jsou toho věrným důkazem.
Základem každého státu je fungující a prosperující ekonomická struktura produkující kapitál. Ta jediná totiž živí celý náš stát. Tuto oblast by měli všichni politici, tedy státotvorci z leva do prava bez výjimky podporovat a vysvětlovat široké veřejnosti pojem základů ekonomických hodnot, na kterých stojí náš stát. Rozdělování naší společnosti na pravici a levici je tím nejhorším nestydatým činem politiků, kterého se na nás lidech dopouští. Staví proti sobě rub a líc jedné společné mince a to s vědomím, že levice záměrně a pravice z pohodlnosti, podstatu tvorby základů ryzí produkce ekonomických hodnot občanovi důsledně a pravdivě nesděluje a tím vytváří sociální napětí a falešné touhy nerovnoměrného přerozdělování sociálního kapitálu bez ohledu na důsledky z toho vyplývající. Odkaz :Jak fungují ekonomické základy společnosti.
Lidé všude na světě a český národ není výjimkou, jsou příliš důvěřiví k lákavým slibům politiků. Občan musí být obezřetný a pečlivě prověřovat, zda za danými sliby stojí reálná podstata možnosti tyto sliby naplnit. Je třeba si dát pozor na falešnou hru, která má ve voliči nabudit pocit, že jen jejich slibovaná cesta je tou cestou, která je pro voliče nejlepší. Důvěřivost patří k pozitivním stránkám lidských vlastností, ale tato vlastnost se může naplnit a využít svůj pozitivní potenciál jen ve společnosti slušných lidí. Tam, kde je lež zaběhnutým bezohledným pravidlem, je tato vlastnost nepoužitelná a člověku, který ji vlastní jen přinese zklamání. Ve vztahu k politice ale hlavně k jednoduchým lákavým heslům, by měl být člověk spíš nedůvěřivý a velmi opatrný se svým úsudkem. Slušný člověk posuzuje každého podle starého pravidla (podle sebe soudím tebe), ale toto pravidlo, obzvlášť v dnešní době dává falešným politikům prostor k zneužití lidského dobra ve svůj vlastní bezohledný prospěch. Lidé disponují i velkým potenciálem negativních vlastností a na to nesmíme nikdy zapomínat.
Má to jednu vadu, Vy znáte u nás někoho, kdo je opravdový reprezentant "pravého" státu? Myslím ve vrcholné politice!
Článek je psán se značnou měrou nadsázky, aby bylo zjevné, že striktní rozdělování společnosti/politiků na "pravici" a "levici" je tím, co způsobuje potíže ve všech oblastech fungování státu, tudíž lze říct, že jen vyváženým propojením obpu principů- pravého a levého, lze dosáhnout pozitivního účinku. A to je právě to, co v dnešní politice postrádáme.
Nesouhlasím, článek se snaží jít ve smířlivém duchu, ale nakonec jen produkuje napětí, neb skončí s neskrývaným závěrem levice lže a pravice má pravdu. Levice samozřejmě od svého vzniku nehají primárně právo důchodců, nezaměstanných a jinak sociálně potřebných. To by měli hájit všichni slušní lidé bez vyjímky, kteří soucítí s potřebnými a hranici kam až lze zajít v této solidaritě nelze jednoduše určit plus mínus zbylo, ale je třeba se alespoň snažit pracovat s čísly tak, aby konečná hranice byla alespoň trochu důstojná člověka.
Levicové hnutí nevzešlo ani tak z mas sociálně potřebných, ale z mas dělníků a "skutečných" tvůrců ekonomiky. Avšak nechci jít v duchu konfrontačním jako článek na který reaguji a definitivně tvrdit kdo skutečně vydělává peníze. Je jasné, že tělo nefunguje bez hlavy a zcela stejně bez nohou a rukou. Možná nějakou nohu mohu odříznout, ale rozhodně se pak nebude společnost jevit jako zdravá. Stejně doufat, že živit tělo nerovnoměrně věstí něco dobrého, také není moc moudré. Navíc bych byl velmi obezřetný v tom, aby se hlavou nestala finanční oligerchie, třebaže prostřednictvím loutek.
Avšak problém se stává ještě mnohem složitějším, když koukneme na podmínky globalizované ekonomiky, kde rozložit náklady na pracovní sílu a daně lze po celém světě a to vždy tak, jak je aktuálně nejvýhodnější. To je skutečným problémem a konečným hrobníkem dnešního uspořádání světa a citelnou ránou do jakýchkoliv socialistických snah. V článku se socilismus odsuzuje přímo kacířsky, pak dobrá vzdejme se toho pojmu a přeložme me si ho tak jak ho chápal už Masaryk: "Můj socialism, to je jednoduše láska k bližnímu, humanita. Přeji si, aby nebylo bídy, aby všichni lidé slušně žili prací a v práci, aby každý měl pro sebe dost místa, elbow-room, jak říkají Amerikáni. Humanita, to není bývalá filantropie; filantropie jenom pomáhá tu a tam, ale humanita hledí opravit poměry zákonem a řádem." Zbavme se ideologické zaslepenosti, nacionalistických tendencí a hledejme řešení pro novou humánní společnost, které je celosvětová a neodsuzujme jednu nebo druhou stranu jako lživou, pravda je relativní a vždy záleží na úhlu pohledu.
Jednoznačně si ale nemyslím, že hledání jednoduchých řešení v poučkách současné ekonomiky, která je na prahu svého konce, by bylo něco rozumného. Navažme raději na myšlenky Masaryka a rozviňme je pro současný svět. Problémy naší země nejsou jen v nějakém pravolevém vidění, ale jsou dnes daleko širší a nejenom že nemůžeme stát rozdělit mi ho ani nemůžeme ze světa vytrhnout, otázka která dnes spíše leží nastole jestli vůbec někdo a kdo řídí a jestli je vůbec reálné změnit směr toho kam míří svět.
lze jen souhlasit a posílat všem známým, komu to jde 🙂