Pokud Evropský parlament okamžitě nezmění svůj postoj k Rusku a USA, to již na podzim bude stát svět na prahu nové strašné války. O tom je přesvědčen finský právník, v nedávné minulosti diplomat a člen Rady Evropy, koordinátor OSN Peter Iiskola. V rozhovoru s dopisovatelkou Svobodnaja Pressa (SP) mluvil o „vodičích loutek“ z NATO, činovnících Evropské komise a o mnoha dalších věcech, které jsou přímo spojené s krizí na Ukrajině a nadcházejícím Majdanem … tentokrát v Bruselu.
SP: „Podle vašeho názoru, byly ukrajinské události důsledkem čistě vnitřního „střetu zájmů“ nebo je vyvolaly nějaké „vnější síly“ ?
„Podle mého názoru si už všichni v Západní Evropě, a nejen tam, uvědomili, že bez vnějšího vměšování by se to nestalo. Spojené státy americké – jsou tím hlavním ‚Loutkovodičem‘.
Není tajemstvím, že do převratu na Ukrajině nainvestovali Američané 5 miliard dolarů. Tak zní nedávno uveřejněný oficiální údaj. Dá se říci, že je to zaznamenáno a zdokumentováno. Ale kolik prostředků, nezaznamenaných na papíře bylo vrženo na zničení ukrajinské suverenity, to se můžeme jen dohadovat.“
SP: Počítaje v to zničení rukama Evropanů …
„Přesněji řečeno, Evropskou komisí. Právě ta otevřeně tlačila na prezidenta Janukoviče a nutila ho, aby podepsal asociační dohodu Ukrajiny s Evropskou unií. Přitom se neohlížela na demokracii, a kašlala na lidská práva a svobody. Přestože veřejně se nesmírnou oblibou halí do slov o demokracii.
SP: Proč dovolují lídři zemí Starého světa Spojeným státům, prostřednictvím své Evropské komise, aby je nejen řídily, ale aby si doslova lehli pod Amíky?
“Za prvé proto, že na prvním místě hájí tato organizace zájmy bankéřů, kteří v současném západním světě rozhodují o všem. Za druhé, proto, že Evropská komise – není vůbec demokratickou institucí. Demokracie je v ní méně, než jí bylo v Politbyru Komunistické strany Sovětského svazu. V Evropské komisi jsou bezmála tři desítky komisařů jmenovaných Radou Evropy.
Národy Evropy tyto komisaře nevolily. Není divu, že jsou přijímána často taková rozhodnutí, která mají málo společného se zájmy těch či oněch zemí. Na Ukrajině vyměnili jednu legální skupinu banditů za druhou, ještě horší. Víme, že v Kyjevě demokracie byla, byť špatná. Vládli tam samí oligarchové. Teď je tam junta v čele s jinými oligarchy, komfortními Evropě.
Nicméně, Ukrajina – to je jen drobnost. EU a za ní stojící USA mají jiný cíl – převrat v Rusku. Pokud váš stát projeví slabost, budou velmi potěšeni. Jim by se líbilo, kdyby u vás (v Ruské federaci – p.p.) veleli lidé jako Berezovský, Chodorkovský, Abramovič. A samozřejmě, se jim vůbec nemohlo zamlouvat, že tohle všechno Putin zarazil. Pro USA bylo svého druhu ránou zjištění, že Rusko buduje, a ne neúspěšně, Euroasijskou unii. Bez Ukrajiny se proces takového budování trochu zkomplikuje, ale je to stále reálné. Je to zřejmá protiváha Evropské unii poslušné Amíkům! Co je to Eurasia? To je 75% světových zdrojů. Myslíte, že se to Američanům může líbit?
SP: Kyjev nedávno navštívil americký viceprezident Joseph Biden. Vrozhovoru se současným ukrajinským vedením mimo jiné řekl, že je zbaví závislosti na ruském plynu. Prý je to skvělá alternativa …
„Ano, slyšel jsem o tom. Naprosto nereálné. Američané nepotřebují ani Turčinova, ani Jaceňuka s Jarošem. Tyhle figurky v zásadě nepotřebuje ani Evropská unie. S ohledem na to, všechny diskuse a sliby, které byly těmito subjekty dány občanům “nezávislé” Ukrajiny, jsou – naprostým blafováním. Vycházím z toho, že USA mají vlastní reálné problémy. Jejich dluh činí 103% HDP. Obchodní bilance je negativní v rozsahu 800.000.000.000 dolarů. Rusko, pro srovnání, má přebytek 200-300 miliard dolarů. Američané říkají, že mohou vyvolat snížení cen ropy, aby uškodili vaší zemi (RF)? Oni to „černé zlato“ ale získávají především prostřednictvím Saúdské Arábie. A pro tu je jakýkoli pokles cen ropy velmi nevýhodný. Váš Putin 17. dubna 2014 řekl, že Rusko nebude mít žádné problémy, pokud padnou ceny ropy. Ale pro Saúdskou Arábii, a to vím jistě, to problém bude.“
SP: „Evropská unie byla ve své době vytvořena, aby si země pomáhaly navzájem, pro „společnou prosperitu.“ Ve výsledku ale pro potlačení politické vůle států, které jsou prokazatelně ekonomicky slabší? Pro využití levné pracovní síly a získání nových tržních odbytišť pro sebe sama.
„O letošních Velikonocích jsem letěl do Řecka, byl jsem v Aténách, na hoře Athos. Pro mě, jako pravoslavného člověka, je to tradiční výroční turné. Hodně jsem tentokrát diskutoval s Athéňany. Ne s politiky ale s občany. Řekli mi, že se v posledních letech cítí ve své vlastní zemi jako v době nacistické okupace. Nenávidí EU a Američany. Když vstupovali do Evropské unie, neměli dostatečně vyvinutou ekonomiku. Přestože jednou z hlavních podmínek pro všechny země při vstupu byl právě ekonomický faktor. Ve stejné situaci se později ocitlo Rumunsku, Bulharsko, pobaltské státy. Ani tyto země nebyly připravené přejít na euro. Přesto, byly do EU přijati. Proč? Cožpak Evropané neviděli tu nepřipravenost? Viděli. Ale chtěli nové země.
Před osmdesáti lety tomu Němci říkali jednoduše – Lebensraum (životní prostor, neboli politické území nezbytné pro existenci státu a jeho ekonomickou nezávislost; torické zdůvodnění hitlerovské expanzní politiky). Mimochodem, stejně smýšlející přátelé mi nedávno poslali dvě mapy – mapu Třetí říše na počátku roku 1940 a mapu současné Evropské unie. Porovnejte. Téměř jedna k jedné!
Počínaje rokem 2004 získala EU mnoho nových členů. Za dotace (nebo lépe řečeno – almužnu) stejně jako v Řecku a některých dalších zemích, se snaží udržet tyto státy na vodítku. Protože chce (EU) svůj Lebensraum. Zatím tam nejsou koncentrační tábory. A otroctví. Ale země už ničí. Jako nyní Ukrajinu. Jako předtím Jugoslávii. Mnohé národy Evropy nechtějí tuto politiku, jsou proti ní. Ale EU neslyší kritiku, nechce ji slyšet. Nyní zavírá ústa tisku. V loňském roce vydala dokument o médiích, kde navrhuje speciální komisi pro kontrolu novinářů. Nic vám to nepřipomíná?
SP: Cenzuru, jako dříve v Sovětském svazu?
„Ano, jenomže horší. V Sovětském svazu, ať to bylo dobře nebo špatně, si chránili svoji zem před „škodlivým ideologickým vměšováním“. Zde ale mohou ovlivňovat novináře kteréhokoli členského státu EU, včetně propuštění, pokud bude psát nebo říkat něco proti jejich politice. A přece se nikdo v Evropské komisi nevyjádřil o nepřípustnosti takového dokumentu!
Teď čekám na pozvání do Evropského parlamentu. Ale nejsem si jist, zda tam chci jet. Tu organizaci znám příliš dobře. Je tam 25.000 tisíc úředníků. Ti píší zákony a posílají je ke schválení poslancům. To nejsou národní právní předpisy, ale jsou diktovány hlavně z Bruselu, hlavního sídla NATO v Evropě. Poslanci by je měli prostudovat, ale to se moc nedaří, je jich příliš mnoho. Každou čtvrtou minutu tam oštemplují nový zákon. Už se dokonce vypraví vtip: že zasedání europoslanců je jako fitness: jedna ruka, hlasujeme, zvedneme, spustíme, zvednout – spustit, a druhou rukou tiskneme tlačítko. Takhle vtipkuje i jeden poslanec z Velké Británie. V zákulisí, otevřeně se mluvit bojí, stejně, jako většina jeho kolegů. Všichni dobře vědí, že v Evropském parlamentu není demokracie, ani žádná glasnosť. Mají jen zaměstnání a dobrý plat.
SP: „Jak si jako právník a diplomat vysvětlujete, že při projednávání rezoluce ke Krymu hlasovala v OSN více než polovina zemí “pro”, a další třetina se rozhodla zdržet hlasování?
„Měl jsem příležitost být soudcem v kauze Spojené státy versus Írán. Nyní je situace podobná. Vysvětlím vám to na příkladu: představte si, že jste muž, který mne praštil. Já bych vás následně povalil na zem a zablokoval, znehybnil jako v judu. Vy byste pak zavolala policii, a do vyšetřovacího protokolu byste nechala zaznamenat, že Peter Iiskola vás zablokoval, znehybnil, ale nezmínila byste přitom, že vy sama jste před tím Petra udeřila. A následuje hlasování v porotě: Peter způsobil zablokování, znehybnění? Ano. Je vinen? Pokud znáte celý příběh, pak ne. Ale pokud znáte pouze poslední část, samozřejmě, že ano. Tak je to i s Krymem. V OSN nebyla předložena celá historie problému, ale pouze její konec – přidružení poloostrova k Rusku. Jak můžete hlasovat za této situace? Jsem si jist, že uplyne nějaká doba, a v OSN proběhne proces o Ukrajině. A pak se objeví mnoho neslušných skutečností týkajících se účasti Evropské komise v této záležitosti.
SP: „byl jste svého času koordinátorem komise pro drogy a zbraně při Organizaci spojených národů, v rámci afghánského konfliktu. Pak jste ale z tohoto postu odešel. Nemáte v úmyslu se vrátit k diplomatické práci?
„Do OSN mě znovu nedávno zvali. Dokonce jsem prošel požadovanými zkouškami. Zrovna včera mi volali, upřesňovali moji pozici. Ale vy přece víte, kdo tam „šéfuje“, že!? USA. Nechci jim sloužit. Nejsem baronka Ashtonová. Mám na vše svůj vlastní názor. Jsem zvyklý sám přemýšlet, analyzovat a činit rozhodnutí. Je vyloučené, aby mi někdo diktoval. Takové jako já, nepotřebuje nyní ani OSN ani Evropská komise.
SP: Nemohu se vás nezeptat jako občana Finska, které sousedí s Ruskem, jaký vztah mají k událostem na Ukrajině vaši krajané?
„Sedmdesát procent Finů je proti NATO. Proti válce. Prezident k této záležitosti mlčí jako myš. Konzervativní premiér se netají tím, že je „oběma rukama“ pro NATO a EU. Parlament rovněž mlčí. Poslanci mají za rok volby, nechtějí riskovat. Pokud vím, vláda nyní ve velkém utajení před finskými občany připravuje novou dohodu s NATO. Tyto informace před nedávnem prosákly do některých našich médií, což národ pobouřilo. V nejbližší době se proto lidé chystají na masovou demonstraci.
Na rozdíl od Finska, náš soused Švédsko, jeho konzervativní premiér Fredrik Reinfeldt, respektuje vůli svých občanů. Nedovolí přítomnost NATO ve Švédsku, i když jeho vlastní Konzervativní strana umírněných a liberálů hlasovala pro členství v NATO.
SP: Finové, zdá se, nehlasovali pro sankce vůči Ruské federaci, za její údajné vměšování se do záležitostí Ukrajiny?
„Finsko má s Ruskem největší obchodní obrat. Všechny významné finské společnosti působí ve vaší zemi (RF). Je to pro ně velmi výhodné. Proč by odsud odcházeli, přeli se s vámi?
SP: Vidíte mírové řešení krize?
Je v tom, aby EU konečně opustila svou politiku sekundování Spojeným státům. Lidé v Evropě jsou pro. Rozhořčení vyvolané dvojím metrem evropských a amerických politiků zaznívá v mnoha státech. V České republice, v Maďarsku se začalo mluvit o možném vystoupení z EU. Střízlivé hlasy se ozývají z Francie. Existují lidé, kteří jsou připraveni už teď jít a uspořádat vlastní Majdan vůči Bruselu. Zatím je jich málo. Ale jsou už slyšet. V opačném případě oklamou evropské národy sebe sama. V jejich zemích běží bláznivá protiruská propaganda. A mnozí jí, bohužel, věří. Ale jiná možnost, než přestat sekundovat Spojeným státům, zde není. Jen válka.
– – –
Informace „SP“
Peter Iiskola – občan Finska, diplomat, mezinárodní právník, podnikatel. Mluví osmi jazyky včetně ruštiny. V jeho rodokmenu jsou finské, švédské a ruské kořeny. Část rodiny „z ruské větve“ žije ve Francii. Poprvé navštívil naši zem (Rusko) v roce 1980, kdy se zúčastnil Mistrovství Evropy jako člen házenkářského týmu (proti týmu CSKA Moskva). V letech 2000/2001 působil jako zástupce Rady Evropy Čečensku. Před tím ve stejné funkci v Bosně a Hercegovině. Pracoval v Haagu v rozhodčí arbitráži. Žil a pracoval v Nizozemsku, ve Francii. Často jezdí do Petrohradu.