Víte, že v Praze, kde žije jeden milion občanů, se přihlásil do učebního oboru zedník pouze jediný zájemce? O mnoho lépe na tom nejsou ani ostatní tradiční řemesla. Jednoduše řečeno, o výuku řemesel již nějakou dobu přestává být v ČR ze strany mladé populace zájem. Naopak roste počet studentů s maturitou a vysokoškolským vzděláním, kteří ale nemohou nalézt ve svých oborech adekvátní uplatnění, a tak nám vesele přibývá vysoce kvalifikovaných nezaměstnaných, neboť jejich množství neodpovídá skutečné potřebě společnosti. Pokud pomineme, že nemalé náklady na každého studenta nese na svých bedrech stát, tedy my všichni, je v našem státě něco v nepořádku.

Vesměs všechny učební obory postupně zanikají a stát není schopen k tomuto velmi vážnému problému zaujmout potřebný odpovídající postoj a vytvořit podpůrná opatření k nastartování pro společnost tolik potřebného procesu. Vzhledem k dlouhodobému neřešení neutěšeného stavu, který trvá již dvacet let, jsou firmy nuceny problém s nedostatkem kvalifikovaných řemeslníků řešit náborem zahraničních dělníků, kterých je dle statistik v České republice evidováno 221 000. Reálná skutečnost se však bude pohybovat někde kolem 250 000, neboť je zde mnoho pracovníků oficiálně nepřihlášeno, tedy „na černo“.

Pokud se opřeme o dostupné statistické údaje, z uvedených čísel vyplývá, že si gastarbeiteři ročně do svých zemí „odnesou“ téměř 17,6 miliard, ze kterých náš stát již nemá žádný užitek. Odliv těchto financí a vytěsnění české populace z těchto pracovních pozic významnou měrou poškozuje naši českou ekonomiku a naši političtí představitelé se tváří, že je vše v naprostém pořádku. Doposud jim totiž nedošlo, že takto obsazená pracovní místa nemohou využít Češi, a ti posléze skončí v náruči štědrého státu, tedy na úřadu práce. Asi si teď zřejmě říkáte, kdo by stál o namáhavou a špinavou práci zedníka nebo tesaře, zámečníka, truhláře, pokrývače, automechanika, když mládež může za státní peníze v klidu vystudovat a pak si najít teplé dobře placené místo třeba ve státní správě. A pokud se to nepovede, „podojí“ svůj stát, který ho/ji „nechal vystudovat“, o podporu v nezaměstnanosti. Opravdu moudrý systém!!!!!

Celý problém zahraničních pracovníků, nás, Čechy, nevyjímaje, může fungovat jen na základě levnější nižší mzdy, která zaměstnavateli přináší nižší náklady, a tudíž lepší pozici na trhu oproti konkurenci. Prostě mzda a následné odvody z ní byly, jsou a vždy budou tou největší zátěží, která se promítá do ceny produktů. Z těchto důvodů se nelze divit, že zaměstnavatelé využívají zahraniční pracovníky, hlavně v těch zemích, kde mzdové náklady jsou vysoké. Další důvod pro zaměstnávání zahraničních dělníků je již zmíněný nezájem o klasická řemesla, která ale jsou páteří a podstatou každé ekonomiky, a naše politiky tento problém prostě nezajímá. Přitom stačí jen vytvořit zaměstnavatelům adekvátní úlevu na daních z vytvořených pracovních míst. Že by toto opatření bylo velmi výhodné i pro stát, který by nemusel vyplácet dávky v nezaměstnanosti a živit regiment úředníků na úřadech práce a sociálních odborech, je asi zřejmé.

No, a v tuto chvíli jsme se dostali k dalšímu problému, a to k naší přebujelé administrativě. Náš státní byrokratický aparát má zhruba tolik úředníků jako Francie, s tím rozdílem, že Francie má téměř 70 miliónů obyvatel. Pokud by z nákladové oblasti státních úředníků odešlo například 50% pracovníků do oblastí, které produkují hmotnou produkci, tedy hrubý domácí produkt, dostala by se naše státní ekonomika do potřebné rovnováhy mezi příjmovou a výdajovou oblastí, ta je totiž jednou z hlavních příčin tvorby českého dluhu a neschopnosti ho splácet. Je třeba zdůraznit, že v tento okamžik již hovoříme o miliónu Čechů odčerpávajících peníze ze státního rozpočtu, aniž by něco užitečného pro svoji zemi vyprodukovali. Jedná se o součet nezaměstnaných a zbytečných státních byrokratů.

 

Shrnutí popsaného problému:
Stát nijak nepodporuje tolik potřebnou výuku řemesel, která z těchto důvodů postupně zanikají.
• Na druhou stranu umožňuje neúměrnou produkci středoškolských a vysokoškolských studentů, pro které ale nemá odpovídající kvalifikační uplatnění.
• Stát nevytváří podpůrné stimulátory pro tvorbu nových pracovních míst, naopak, dusí oblast, která vytváří HDP obrovskou daňovou zátěží a neustálým zvyšováním cen energií, následně potravin a všeho kolem, co člověk ke svému životu potřebuje.
• Uvedený stav přispívá k tvorbě nemožnosti získání odpovídající práce uchazeče, a z těchto důvodu většina z nich skončí v tomto nesmyslném procesu na pracovním úřadě. ČR má trvale kolem 500 000 nezaměstnaných.
• Stát za posledních dvacet let vytvořil ve státním aparátu neuvěřitelnou, zcela nepotřebnou, armádu byrokratů, která sice snižuje skutečnou velikost nezaměstnanosti, ale současně přispívá k ekonomickému hazardu na straně státních výdajů.
• Přes všechny tyto výše uvedené skutečnosti stát umožňuje vstup cca 221 000 zahraničních pracovníků, kteří vyplňují pracovní prostor, o který Češi, jak se zdá, nemají zájem a získaný výdělek odvezou do svých zemí, kde jsou použity k prosperitě dané země.
• Pokud k těmto nesmyslům přidáme i fakt, že 70% daňových odvodů vytvořených Čechy ve firmách, které jsou ve vlastnictví zahraničních vlastníků, odchází do zahraničí, začínám si klást otázku: Kdo nám to v naší české zemi vlastně vládne??

Pro dokreslení skutečného obrazu je třeba uvést, jak na tom jsou v oblasti zaměstnávání zahraničních dělníků i ostatní evropské státy. I z jejich státu ročně odvezou gastarbeitři obrovské sumy hotovosti do svých rodných zemí.

• Španělsko …………………………………………………… 7 198 mil eur

• Itálie ……………………………………………… 6 572 mil eur

• Německo ………………………… 3 035mil eur

• Francie ……………………… 2 872 mil eur

• Řecko …………. 1 081 mil eur

• Rakousko …… 798 mil eur

• Česká republika ….. 689 mil eur

• Maďarsko .. 80 mil eur

• Polsko . 48 mil eur

• Slovensko . 3 mil eur

Zdroj: Eurostart TÝDEN

Z uvedených hodnot se dá s velkou pravděpodobností určit, ve kterých zemích se ekonomiky dostanou dříve či později do existenčních problémů a budou nuceny vyhlásit státní bankrot. Nelze přehlédnout, že uvedený graf je velmi podobný těm, které ukazují na obrovskou zadluženost uvedených zemí. Viz. Španělsko a Itálie, ale i země jako Německo a Francie jsou zadluženy až po uši a hloupá forma využívání gastarbeiterů k tomu přispívá a táhne tyto země do ekonomické propasti. Systém vládnutí v systému soutěže politických stran přestává fungovat na celém světě, přestává lidstvu přinášet prosperitu a blahobyt a je příčinou ekonomické stagnace a sociálních pastí.

Závěr, který nepotěší
Ať se na řízení našeho státu podívám z jakéhokoli hlediska, nemohu se ubránit dojmu, že současný systém vlády formou soutěže politických stran je neuvěřitelně hloupý a nedokonalý. Ve své podstatě se dá hovořit o absolutní neschopnosti politiků vládnout naší zemi moudře, a to jsem tímto článkem popsal jen nepatrný zlomek z mnoha dalších neřešených problémů, které nejsou tupí politici schopni ani identifikovat, natož je vyřešit, tak, aby moudře sloužili našemu národu.
To, co naši politici skutečně bravurně ovládají, je jejich neochvějný pravolevý postoj, který ale nemá nic společného s ekonomickou prosperitou a tvorbou dostatečného sociálního kapitálu, který je tvořen jedině poctivou prací prostřednictvím rukou z výrobních oblastí, řízených schopnými manažery. Proboha, kdy už konečně lidstvo pochopí, že žádnou ideologii nepotřebuje? Vykašleme se na politické strany, které za dvacet let nebyly schopny zúročit náš český potenciál a jen zneužívají naší lidské důvěry pro vlastní prospěch. V podstatě lze říct, že kradou „jak straky“, neumí vládnout a z nás voličů si dělají účinný nástroj k vlastní prosperitě. Je třeba podrobit každého, kdo chce vládnout, testům na jeho pozitivní vlastnosti a organizační schopnosti. Pokud tyto vlastnosti budoucí politik neprokáže, neměl by mít možnost vstoupit do oblasti řízení státu. K dosažení tohoto cíle je možno použít princip přímé volby při obsazování všech důležitých státních postů. Uchazeči by neměli být vázáni na politickou příslušnost, ale na kvalifikaci a dosažené životní výsledky, tedy nemuseli by být součástí „špinavé politiky“, a hlavně by museli nést trestněprávní odpovědnost za svá rozhodnutí a být v případě potřeby kdykoliv odvolatelní.

Petr Havlíček
www.pozitivnisvet.cz