Necelých padesát let jsem učil na téměř všech typech škol u nás. A z té zkušenosti vím, že pedagogický úspěch tříd, které jsem vedl, závisel především na jejich intelektuální vyrovnanosti. Čili na tom, zda na tom byli žáci po stránce rozumové a vědomostní zhruba stejně, či naopak rozdílně. V případě prvním šla práce tak říkajíc od ruky, byla to radost pro mě i pro žáky, v případě druhém nastávalo martyrium. Slabší žáci postup výuky zdržovali, látku bylo nutno kvůli nim opakovat, vracet se zpátky – a dobří žáci se začali nudit. Práce se rozkližovala a namísto radosti přicházelo rozladění, únava a zklamání – a to nejen pro mě, ale i pro mé svěřence.
Více zde: http://outsidermedia.cz/inkluze-ve-skolstvi-hloupost-lhostejnost-nebo-zamer/
