Analytik Chelemendik si všímá i zásadní změny probíhající v Moskvě

ROZHOVOR Rusko-slovenský spisovatel a analytik Sergej Chelemendik se opět po čase pro ParlamentníListy.cz zamyslel nad vývojem na Ukrajině a dopady na Rusko. Očekává, že příměří uzavřené na Donbasu bude pouze dočasné. Američané podle něj tato jatka připravovali dvacet let a výsledkem je neobyčejně krutá válka.

Jak chápete význam příměří na Donbasu?

Chápu ho jako přestávku ve válce, během níž každá strana sleduje svoje vlastní zájmy. Rusko podpořilo příměří, protože doufá, že to může pozastavit sankce; kyjevská junta příměří potřebuje, aby se vzpamatovala z válečné porážky posledních dvou týdnů. Povstalcům příměří pomáhá upevnit svoje pozice a připravit se na nový útok ukrajinské armády, který je nevyhnutelný. Protože této armádě dávají úkoly Američané v duchu hesla: Bojovat s Ruskem do posledního Ukrajince.

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Alexandra Tomského (+ 2. část), Romana Šmuclera, Jiřího Pehe (z 11.9.), Romana Jocha (ze 7.8) + (9.9.), Jiřího Pospíšila, Pavla Žáčka, Marka Ženíška, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, generála Miroslava Žižky, Pavla Šafra, Františka Janoucha, Jiřího Šestáka, Cyrila Svobody (z 1. 9.), Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové, Karla Schwarzenberga, Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, , Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Martina Bursíka (z 6. 8.), Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody (z 22. 8.), Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Pehe (30.7.), Marty Kubišové, Petry Procházkové, Martina Bursíka (z 23. 6.), šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka či Džamily Stehlíkové.

Jak hodnotíte válečné úspěchy povstalců a do jaké míry je podle vás podporuje Rusko?

Armáda povstalců začala plenit ukrajinská vojska, která v důsledku toho zažívají velké ztráty. Proč se to děje právě teď a ne před měsícem – to je otázka bez odpovědi. Otázka o podpoře Ruska je rétorická, ovšem, že Rusko podporuje armádu povstalců a dělá to efektivně.

Téma účasti ruských vojsk bylo znovu nastolené západními médii a podobá se tématu sestřeleného boeingu – existují obvinění, ale chybí důkazy. Pro Rusy a Ukrajinu jsou tato témata v podstatě nezajímavá – důležitý je výsledek. Ukrajinská armáda je demoralizovaná a zdrcená, bojovat dál nejpravděpodobněji nedokáže dříve než na jaře – a na jaře bude na Ukrajině všechno jinak.

Média píší o krutostech, které dělají separatisti. Co si myslíte o informacích od mezinárodních humanitárních organizací, zprávách od matek ruských vojáků, kteří zahynuli nebo bojují na Donbasu, ale nikdo o tom nesmí vědět?

Je to nebývale krutá válka, vnucena Rusům a Ukrajincům zvenčí. To je na tom to nejstrašnější – Američané dvacet roků připravovali tato jatka a jatka začala. Pokud by se v Evropě ukazovalo to, co celé měsíce ukazují ruské televize – nekonečné ostřelování měst Donbasu, obrovské lidské oběti, statisíce utečenců, Evropa by se chovala jinak a myslela by na to, že něco podobného čeká také na ni. Ale je to válka schovaná před Evropany, neukazují ji, ani ukazovat nebudou, protože majitelé médií v Evropě mají jiné plány.

Jaké finále můžeme očekávat na východě Ukrajiny? Bude Ukrajina federalizovaná, nebo nastane abcházský scénář, nebo se Donbas připojí k Rusku?

Finále je ještě hodně daleko, válka v Evropě teprve začíná a určitě neskončí jen na Ukrajině, architekti této války mají jiné plány, potřebují globální konflikt, nebo, jak se říká častěji, světovou válku.

Zatím jsme svědky neúspěchu první fáze strategie USA v Evropě a konkrétně na Ukrajině. Plán spočíval v tom zatáhnout Rusko a Evropu do války na Ukrajině, plán se zatím nedaří, protože na Ukrajině bojují povstalci – a bojují úspěšně. Dopadlo to tak, že Rusko pozvali do války, ale ono nepřišlo, a nyní zvou Evropu, která také příliš nespěchá.

Ukrajinská junta nesplnila úlohu USA obsadit Donbas, namísto toho tekly řeky krve, ale Donbas to nejen ustál, ale také zlikvidoval ukrajinskou armádu. Nyní stojí USA a junta v mimořádně nepohodlné pozici – krev se přelila a dál teče, ale cíl těchto jatek je nejasný prakticky pro nikoho na Ukrajině. Ukrajina jako stát už dávno neexistuje, otázka spočívá v tom, jak a kdo bude dělit toto území a co bude s lidmi, kteří ho obývají.

Je to otázka krutá a hrozná, a variant tu může být hodně. Nejhorší je pro Evropu vtahování do této zatím občanské války Evropy, Ruska a její přeměna na válku evropskou a možná, že i světovou. Takový je plán USA, tento plán se netají a tohoto plánu se USA nezřeknou. Otázka spočívá v tom, jaké plány na toto téma budou mít evropské národy a Rusko.

Co očekáváte od summitu NATO, jak se změní vztahy NATO a Ruska?

Od summitu NATO není třeba nic očekávat – jeho výsledek je známý dopředu. NATO připravuje své členy na válku s Ruskem na území Ukrajiny a možná i dalších zemí – Podněstří, Kavkazu atd.

NATO potřebuje prezentovat Rusko jako agresora a tato úloha se stále víc komplikuje, ale v Bruselu se nebojí těžkostí. Existuje důležitější výsledek – v Rusku se začala měnit oficiální vojenská doktrína směrem k definování NATO jako potenciálního nepřítele.

Zdálo by se, že je to maličkost, ale není to tak. Pro NATO takovéto změny v doktríně Ruska jsou velmi zlou zprávou a pro každého člena NATO též. Celkově se musím přiznat, že když čtu titulky českých a slovenských médií na téma geopolitiky a Ukrajiny konkrétně, zdá se mi, že je píšou mentálně zaostalí pro ještě víc mentálně zaostalé. Jakýsi salát ze zlostných spekulací a lží.

Ale přitom nepíší to nejdůležitější – Českou republiku, Slovensko a další země Evropy čeká osud nárazníkové zóny v situaci války, není to nový osud, není však o nic méně dramatický a strašný. Z mnohých zemí Evropy plánovaně připravují terče pro první údery. A na toto téma má smysl hovořit speciálně a podrobně…

Zdroj: parlamentnilisty.cz