Presidentské volby se staly ukázkovou sociologickou sondou o nás Češích. Co jsme se o sobě dozvěděli:
-zhruba 40-ti procentům lidí je úplně jedno, kdo jim vládne, nebo na politiku rezignovali;
-dalších přibližně 33 % je pro zachování dvacetiletého paktu Klaus-Zeman a jejich politiky;
-zbývajícím asi 27% stav rozkrádání našich společných hodnot, které vzešly z opoziční smlouvy vadí a chtějí změnu politiky.
A tomu se v Česku říká demokracie (volba 33% občanů je většina). Co s tím?
Asi nic. Mojžíš také vedl do Země Zaslíbené Židy zřejmě čtyřicet let, než si z původních otroků vychoval sebevědomé občany. A přitom ušel cestu, která by normálně trvala týden. Naší tragedií je, že na obzoru není žádný Mojžíš. Možná by stačil i Masaryk. Snad některého z nich vygenerují příští generace, pokud to zde někteří Češi úplně nerozkradou a zisk nevyvezou do daňových rájů. Při porodnosti 1,3 dítěte na českou ženu je spíše pravděpodobné, že země Koruny České opustíme přirozenou cestou a bez boje přenecháme krvavě dobytá česká dědičná území Romům, Muslimům, Vietnamcům, Ukrajincům, Rusům a Němcům. Ája Vrzáňová letí dvakrát tisíce kilometrů přes USA, aby mohla volit a 40% Čechů je zatěžko jít pár metrů do volební místnosti, rozhodnout o své budoucnosti a budoucnosti svých dětí a vnoučat.
Ve dvacátém století se zhruba po dvaceti létech v naší zemi opakovala revoluce. Spíše to byla generační výměna. Rok 1918, rozpad monarchie a vznik ČSR, 1938-39 rozpad republiky, 1948 komunistická diktatura (tady zřejmě válka urychlila vývoj), 1968 Pražské Jaro a 1989 Sametová revoluce. Ta dnešní, zhruba opět po dvaceti létech, se jaksi nepovedla. Proč? Snad je to i tím, že prodloužením věkové hranice přibývá starých, a tedy konzervativních občanů a díky nízké porodnosti ta mladá, snad progresivní generace nemá šanci s konzervativizmem svých předků procentuálně soupeřit. Možná je to i tím, že když demokracie přejde v anarchii, začnou občané volat po pevné ruce. A dostávají nejprve populistu a pak diktátora- viz třicátá léta v Německu.
Další studie praví, že jde o jev antropologický. V ČR (potažmo Evropě) žijí prý dvě skupiny lidí, jedna má více dětí, žije celý život se svými rodiči a „poslouchá“ nejstaršího muže v komunitě. Druhá má málo dětí, v dospělosti odchází od rodičů, osamostatňuje se a umí se o sebe a svou novou rodinu postarat sama. Hranice mezi těmito rody je kolem řeky Moravy. Na západ jsou ti samostatní a naopak. Po první presidentské volbě to tak skutečně vypadalo. Ti, co potřebovali silného vůdce, byli na východě a naopak. Jen dva kraje v severozápadních Čechách se vymykaly. To je prý tím, že po roce 1945 byly tyto kraje jako Sudety téměř úplně vysídleny a nově osídleny lidmi ze Slovenska, Moravy a Zakarpatské Ukrajiny.
Ať je to tak, či onak, teď nejméně na dalších pět let bude současný nedobrý stav zakonzervován a bude „nakláněn“ k východu. Každý má prostě takovou vládu, jakou si zaslouží. Ale co naše děti…. Zase si ti p…. nic lepšího nezaslouží, jak jsme v legraci řikávali v dobách minulých?
Ing.Václav Weiss
Nemám na to studii , ale říkám tomu lokajský komplex. Brání vidět chyby na „vznešené“ straně- např. proč se ze sametového srdce vyklubala nenasytná tlama, proč se demokracie přelila do anarchie…že by byla od samého počátku špatně založena, jako podvod na chudé? Husité prý kovali své koně obráceně, aby to, když jdou dopředu, vypadalo, že jdou dozadu. Dneska je holt jiná doba. Možná jen ta hloupá přestárlá konzervativní generace začíná porovnávat, využívá své zkušenosti a nechce se nechat oblbovat tím, že když někdo nakrade hodně je pak hodný. Už tady kdysi byl král, kterého domácí záležitosti nezajímaly, jen cizí války a doma chtěl jen majetky a peníze – musel přijít silný vůdce, král silné ruky a byl to velký rozkvět českých zemí. A nepřišel z těch tak zaostalých východních oblastí. Viděl jsem logicky upravený billboard „nejvíce postrádám selský rozum“ Ani jedna volba nebyla dobrá, ale ta druhá byla špatná…i vysídlení Sudet bylo v dané historické souvislosti méně drastické než to, co mohlo přijít – a vím co mluvím, děda nebyl v odsunu jen shodou okolností a tak vím co je strach ze sousedů, co znamená sekyra pronikající dveřmi