Opticky to může vypadat tak, že se stojaté vody zakaleného rybníka domácí tzv. politické elity poněkud rozčeřily. Poslanci jsou vydáváni spravedlnosti. Proslulý Rampula již zase odchází. Evropští komisaři prověřují dotace do krajů. Podivný šéf Cermatu byl odvolán. To vše, a mnohé jiné, však vůbec ještě neznamená, že se vypasení kapříci chystají vypouštět svůj vlastní rybník. Mediální potrava pro lid v podhradí vytváří jen klamné zdání o údajné očistě či dokonce pokání.

V minulých dnech a týdnech se objevilo na internetu (a kupodivu i v jednom z tištěných médií) několik závažných informací o hospodaření největší polostátní firmy ČEZ. O jedné konkrétní podivnosti – výstavbě meziskladů vyhořelého paliva v areálu temelínské jaderné elektrárny firmou CEEI psal nedávno James de Candole (blogy na aktuálně.cz), ale již dříve Jana Klímová v MF dnes, Petr Holub (zpravodajství internetového deníku Insider) či Erik Best na svém internetovém portálu. Já sám jsem toto téma zmínil v otevřeném dopisu Martinu Romanovi již v dubnu 2010 (blogy na aktuálně.cz). A výsledek takto zveřejněných informací, i následných dotazů a podání? Žádný. Co na to různé orgány činné či spíše nečinné? Nic. Co na to Dozorčí rada ČEZ? Pochopitelně také nic. Není divu, vždyť jí šéfuje bývalý GŘ Martin Roman sám. Jejími dalšími členy jsou nominanti parlamentních stran a ministerstva financí. Proč si pálit prsty, že ano? ČEZ se přeci vždy k těm správným partajím choval vstřícně a štědře. A to nejen na bájných večírcích při MFF v Karlových Varech.

Možná by Vás napadlo se ptát i na stojaté vody v kauze MUS či třeba na zakázky firmy Škoda Power nebo Škoda Transportation. Zapomeňte na to! To je v těch nejvyšších patrech stejné tabu, jako téma financování politických stran a jejich okázalých volebních kampaní. Ptát se na toskánské výlety či na golfové dýchanky v Dubaji je zcela nepřípustné a nestoudné. Vzpomínáte si na prostořekého Karla Schwarzenberga, kterému před pár měsíci ulítlo, že ČEZ financuje všechny parlamentní strany? Skutečný vládce TOP 09 to okamžitě zahrál do autu. Když jsem před více než dvěma lety uveřejnil již zmiňovaný otevřený dopis Martinu Romanovi, tak mi ještě týž den volal jeden vlivný pražský advokát, s tím, že mi doporučuje, abych si raději našel jiná témata. A ještě dodal, že je to fakt dobrá přátelská rada. Psát o financování prestižního gymnázia PORG či o profesní dráze mladšího syna hlavy státu je zbytečné. Někdo by jistě dodal, že je to opravdu, ale opravdu nepatřičné.

Ta naše demokracie, stejně tak, jako ten náš kapitalismus, stojí na podivných „základech a principech“. Znáte to z různých příběhů našich „celebrit“ – „Z cizího krev neteče“, „Kdo nekrade, okrádá rodinu“, „Já na bráchu, brácha na mě“, „Ruka ruku myje“, „Kdo maže, ten jede“… Protřete si oči. To, co uvidíte, to je ČR v roce 2012. Stát, v němž funguje podivné selektivní právo. Stát, který je spravován těmi, jež trestají vlastní spoluobčany, demotivují je a doslova se jim vysmívají. Stát, v němž neexistují anebo téměř nefungují alespoň elementární kontrolní mechanismy a z nich plynoucí sankce. Jednotlivosti pouze ilustrují tu obrovskou devastaci hodnot. Zatáhnout za záchrannou brzdu nemusí stačit, ale pro případnou zásadní korekci systému je to podmínka nezbytná.

 

Petr Havlík, 13.6.2012