Současná výše nezaměstnanosti v ČR se pohybuje kolem cca 500 000 osob = cca 8 – 9%, což představuje téměř 1/5 produktivní populace.
Orientační procentuální rozdělení nezaměstnaných:
- 4% těch, kteří skutečně hledají zaměstnání
- 3% těch, kteří zneužívají systém
- 2% těch, kteří nechtějí pracovat nebo jsou z mentálních či fyzických důvodů nezaměstnatelní
Stát je vůči svým občanům vázán ústavou a listinou základních práv a svobod v tom smyslu, že se o své občany, kteří ztratí zaměstnání, náležitě postará. Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto své právo nemohou uplatňovat z důvodů, jež nevznikly jejich vlastním zaviněním, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje v souladu se zákonem stanovenými podmínkami. Tolik z naší ústavy.
Náklady státu na tuto oblast, v podobě vyplacených dávek a nákladů na administrativu spojenou s armádou těchto neproduktivních obyvatel, stojí český stát obrovské finanční prostředky. Nalezení cesty k začlenění nepracujících obyvatel do pracovního procesu je bolavým místem nejen české ekonomiky, ale také ostatních zemí v EU a celého světa.
Veškerá prosperita jakéhokoliv státu je odvislá od produktivity výrobní sféry. Tato oblast jako jediná produkuje výrobní materiálové hodnoty, ze kterých je následně živena a financována celá struktura státu. Pokud jakýkoliv stát nebo jeho vláda zapomenou na podstatu podpory, nebo podcení tuto základní oblast generující ryzí ekonomickou produkci, dostaví se v zápětí negativní projevy ve formě snížení počtu potřebných pracovních míst, což se následně projeví zvýšením sociálního napětí a kriminality ve společnosti.
Tento negativní stav dává prostor politickými stranám k záměrnému rozdělování společnosti na takzvanou pravici a levici, kde obzvlášť levice klade důraz na přerozdělování ekonomických prostředků od majetných občanů k těm méně majetným, bez ohledu na podstatu tvorby a potřeby ekonomických postupných priorit a morální aspekt těchto přesunů.
Podstatou každé společnosti je udržení pospolitosti a sounáležitosti, neboť ta je pro každý stát tou nejdůležitější a nejpotřebnější základní lidskou hodnotou.
Náš stát se ve své podstatě dopouští v této oblasti zásadní chyby, neboť se chová jako levice, tedy přerozděluje prostředky, které vybere od produktivních daňových poplatníků a rozdělí je neproduktivním obyvatelům. Jedná se o tak zvaný nucený transfer zdrojů od bohatých k těm méně bohatým za pomocí daní. Tyto vybrané finanční prostředky jsou ale z velké části na své cestě k nezaměstnaným občanům dále spotřebovány přebujelou administrativou, která tento negativní jev ještě do značné míry prohlubuje, neboť se jedná o další vynucené režijní, obslužné náklady.
Základní podstatou procesu, který generuje práci, jsou firmy. Jejich neodmyslitelnou součástí jsou zaměstnanci. Takto vytvořená simbiozní společnost je základním a živoucím organizmem státu, který nesmí být ovlivňován nežádoucím zasahováním a přerozdělováním vyprodukovaných hodnot. Tyto neodborné zásahy státu a vynucené přerozdělování vždy vedou k degradaci této stěžejní oblasti a ztrátě ekonomické produkce a úbytku pracovních míst.
Cesta, která vede k přirozené produkci pracovních míst, k dosažení plného potenciálu zaměstnanosti, a tedy k celkové prosperitě státu, je realizovatelná skrze takzvané stojící finance, které zbytečně nekolují ekonomikou přes nesmyslné byrokratické penězovody, kdy se finance průběžně ve velké míře spotřebovávají na příslušnou, státem vytvořenou a vynucenou, nabubřelou, administrativu. Finance potřebné k tvorbě nových pracovních míst je třeba naopak ponechat na svém místě prvotvorby, kde poslouží jako potřebný stimulátor k podpoře a produkci nových pracovních míst. Stát je tedy firmám, které se zhostí nelehkého úkolu vytváření nových pracovních míst, povinen ulevit na daních a sociálních dávkách, a to do výše nákladů vynaložených státem na pokrytí výdajů podpory v nezaměstnanosti. Tento zcela jednoduchý a přirozený stimulační proces podpory tvorby pracovních míst má dvojí pozitivní efekt. V první řadě se spustí zcela samočinný systém samoprodukce tvorby pracovních míst bez účasti státu, a státu tak odpadnou vysoké a zcela zbytečné náklady na financování nezaměstnaných občanů, rovněž dojde k eliminaci drtivé většiny administrativních a provozních nákladů spojených s chodem ministerstva práce, krajských úřadů, okresních úřadů práce, sociálních odborů a dalších navazujících institucí a činností spojených s touto oblastí.
V druhé řadě se spolu s poklesem nezaměstnanosti radikálně sníží sociální napětí a negativní sociální a kriminální aspekty ve společnosti, které způsobují obrovské materiální ztráty a vynucují si další náklady ve formě posilování policie, justice, vězeňství a všech procesů a úkonů v konání orgánů činných v trestním řízení.
Celý tento proces může výrazně posílit nejen výrobní, ale i ostatní navazující oblasti potřebné k vyvážení poměrů mezi oblastí produkce a neprodukce, tedy spotřeby. Tato oblast je v současné době velmi vážně narušena výraznou nerovnováhou a je příčinou zadluženosti a velmi nízké produktivity a konkurenceschopnosti státní ekonomiky ČR. Viz : Kam mizí daňové výnosy státu
Tento systém je třeba dále posilovat dalšími účinnými opatřeními ve vztahu k povinnosti ze strany příjemce případné podpory, v plné míře odpracovat jakýkoliv finanční a materiální dar ze strany státu, tak, aby se vynaložené prostředky efektivně vracely vyváženým produktivním procesem zpět do ekonomiky. Formy této spravedlivé protiváhy mohou být směřovány na několik oblastí:
- Veřejná služba v obcích a městech nebo státem spravovaných institucích a neziskových organizacích školství a zdravotnictví.
- Zemědělství a celá škála výrobní, obchodní a další hospodářské firemní struktury
Takto nastavený proces by ve své podstatě spustil stimulační prostředky ve vyjmenovaných oblastech a zejména ve výrobní sféře by mohly takto zařazení občané časem plynule přejít z popsaného stavu do plné zaměstnanosti.
Současný stav poskytování státní podpory v nezaměstnanosti se však podobá hodnému a štědrému strýčkovi, který za svoje dobrosrdečné rozdávání miliardových daňových výnosů nepožaduje od obdarovaných žádnou vyváženou spravedlivou protihodnotu.
A toto jednání je v rozporu s ústavou ČR, neboť se jedná o nehospodárné nakládání s prostředky, které lid České republiky svěřil státu do spravedlivé a zodpovědné správy . Viz.: Veřejná žaloba na stát.
A společnost Pozitivní svět se ptá: Proč?
Proč stát na jedné straně od občanů nekompromisně vybírá vysoké daně a na druhé straně je rozdává bez toho, aby požadoval adekvátní spravedlivou a vyváženou protihodnotu ve formě přirozené pracovní aktivity, která by tuto disproporci vyvažovala a vyrovnávala rostoucí deficit na straně státních výdajů? Proč stát jednoduše neumožní podnikatelské sféře využít pracovní potenciál nezaměstnaných, když z tohoto zdroje čerpá finanční prostředky na podporu v nezaměstnanosti, tak, aby přirozenou cestou tuto zátěž, kterou na svých bedrech výroba nese, zmírnil? Jenom čas ukáže, jakou absorpci pracovního potenciálu uvedená oblast má a do jaké míry může efektivně oddělit slušné občany od těch, co státní podporu v nezaměstnanosti jen zneužívají.
Na celý problém se dá pohlížet zcela racionálně přes náklady a výdaje. Rámec sociální oblasti zmíněného problému je až druhořadou záležitostí, neboť pokud začnou účinkovat přirozené ekonomické mechanizmy, v drtivé míře tato oblast sama negativní sociální aspekty potlačí, a to ke spokojenosti obou zainteresovaných stran, které splynou do jednoho živoucího subjektu, který vytváří potřebný finanční a sociální kapitál.
Vlna hodnotového posunu směrem k tvorbě produkce bude mít velmi důležitý pozitivní vliv na argumentaci politických stran, které se opírají o falešné a cílevědomé rozdělování občanů na pravici a levici. Tento cíl ve své podstatě vyhovuje hlavně levicovým stranám, které místo hledání vyvážené ekonomiky produkující potřebný sociální kapitál a podporu sociální soudržnosti vytváří ve společnosti lživou atmosféru zaměřenou na nerovnoměrné výdaje a příjmy jen proto, aby mohly demonstrovat svoji potřebnost a vlastní existenci. Ve vyváženém společenském ekonomickém systému není důvod k rozdělování lidské společnosti na pravici a levici, jelikož se jedná o neoddělitelný celek rubu a líce jedné mince.
Je třeba využít všech nástrojů demokracie na vytvoření spravedlivé sociálně vyvážené společnosti, pro kterou je definice pravdivých informací základem, na kterých je třeba budovat náš stát. Odkaz: Pravý a levý stát
Tento dokument byl vypracován na základě spolupráce řady zkušených odborníků, jak z výrobní, právní a sociální sféry, tak z oblasti ekonomických autorit.
Za pozitivní svět zakladatel Petr Havlíček
