Místopředseda vlády prohlásí, že největší polostátní firma tajně sponzorovala parlamentní politické strany. A nic.
Policejní vyšetřovatel, který se zabýval mega kauzou pandurů, při níž pravděpodobně došlo k rekordní provizi a asi i úplatku, náhle onemocní a pak odejde ze služby. Bez náhrady. A nic.
Anonymní akciovky i nadále ovládají klíčové veřejné zakázky. A nic.
Jeden z nejúspěšnějších domácích podnikatelů odhaduje, že se v minulých dvaceti letech poztrácely z veřejných zdrojů a rozpočtů asi 2 biliony Kč. A nic.
V mnoha různých offshorech končí peníze, které chybí na příjmové stránce rozpočtu. A nic.
Švýcarská prokuratura stále hledá adekvátního partnera na české straně při vyšetřování tzv. kauzy Appian. A nic.
Exministr Řebíček utrácí své pracně vydělané stamiliony Kč. S úsměvem. A nic.
BIS uvádí, že někteří soudci mají kontakt s organizovaným zločinem a podnikatelskou lobby. A nic.
Kromě Malty jsme jediná země, která se nepřipojila k Evropské úmluvě v boji proti korupci. A nic.
Dluh ČR šplhá ke dvěma bilionům Kč. A nic.
Na rezervním důchodovém fondu nemá naše vláda ani korunu. A nic.
Zahraniční pozorovatelé se shodují na tom, že ČR sráží špatná vymahatelnost práva a devastující korupce. A nic.
EU kritizuje neprůhledné nakládání s některými dotačními tituly a reálně hrozí pozastavením dotací. A nic.
Tunel Blanka bude dražší o pár miliard. A nic.
Ministr financí fackuje lidi na ulici. A nic.
Polovina lidí si na to všechno zvykla anebo je jí to jedno. Ta druhá se bojí. Opravdu?
Petr Havlík
Připadám si jako rak vhozený do vlažné vody v hrnci postaveném na rozpálené plotně.Také to ani nezaznamená a bude uvařený.LIDÉ VZCHOPME SE, AŤ NEDOPADNEME JAKO TEN RAK !!!! JE ZA 1/2 MINUTY 12 !!!!!!!!!!!!!!!! Když už nemyslíme na sebe,mysleme na naše děti a vnuky v čem budou žít!!!!!!!!
Prosím,podívejte se na tento odkaz:
http://dotsub.com/view/d89b343b-627d-428c-aaa6-31dc55e50326
Pane Havlíčku skvěle napsáno. Na internetu jsem našel zmínky o statečných lidech, kteří ve svém volném čase začínají bojovat za národ stejně jako vy zde na těchto stránkách:
– ProAlt postavil od 19. září na pražském Náměstí republiky permanentní stánek.
– Skutečná demokracie teď, hnutí mladých, které se k nám dostalo ze španělských náměstí, chce 15. října odpoledne vypravit pochod z Náměstí republiky na mítink na Hradčanském náměstí
– 26. září proběhla v odborové centrále první koordinační porada občanských iniciativ s odbory, tam vznikla dohoda o společné demonstraci občanských iniciativ a odborů 22. Října
– Chystanou demonstraci 22. října podpořilo i Spojenectví práce a solidarity (SPAS)
Myslím, že by se o takových akcích mělo dozvědět co nejvíce lidí. Ono se opravdu něco děje, zatím sporadicky, ale na Islandu, nebo ve Španělsku to také začalo nenápadně. Otázka je, kdy a co bude tou poslední jiskrou, která probudí národ a odstartuje změny.
Nesmírně si vážím práce Vaší i lidí Vám podobným. Jen je třeba vydržet.
Děkuji za jasný příspěvek pane Havlíku, lidé neragují na to, co Vy pojmenováváte. Ale není to tím, že jsou lhostejní, je to tím, že jsou zmateni. Na jedné straně totalita (bylo) na druhé straně vysněná „vláda lidu“. A při tom stále tužší a tužší omezování svobod lidí (plíživě, zástupně, ne tedy tak přímo jak to bylo za totality). Přesně to vyjádřil autor videa http://dotsub.com/view/d89b343b-627d-428c-aaa6-31dc55e50326
Z videa plyne, že zákony omezující moc většiny (a i vlády), jsou zárukou svobody pro každého. Jenže je z videa patrné, že vždy se to zvrtne a dojde k zániku prosperující společnosti, která si svobodu „pro každého“ nedokázala udržet. Domnívám se, že je to tím, že základních zákonů (principů) je příliš mnoho a proto je snadné zbavit lidi kontroly nad nimi.
Představme si, že by platilo jen 7 universálních zákonů a jimi by bylo poměřováno správné-nesprávné v jednání každého jednotlivce.
Jaké že to jsou ty universální zákony?
– Zákon potencionality (umožnění každému jedinci, aby rozvíjel schopnost využívání lidského potenciálu, který se skládá z energie a inteligence)
– Zákon dávání a braní (Tak jako vesmír funguje prostřednictvím dynamické výměny energií, zrovna tak jsou správné vztahy mezi lidmi, jestliže na straně BER je převzato tolik energie, kolik je vynaloženo na straně DEJ, přičemž energie „zatěžující“ negativní má mnohem větší „váhu“ než energie „uvolňující“ – pozitivní.
– Zákon úmyslu a přání (Každý má možnost realizovat své úmysly a přání v souladu s ostatními universálními zákony)
– zákon příčiny a následku (Při rozhodování o realizaci musí každý se ptát „jaké následky má toto rozhodnutí“ a „přinese toto rozhodnutí i okolí naplnění a uvolňující energii “ ?
– zákon volnosti – Dopřát všem i okolí, aby se mohli svobodně projevit při dodržování ostatních universálních zákonů, nevyvolávání problémů a konfliktů usilováním o řešení „za každou cenu“ – v případě možnosti vzniku konfliktu volí všichni nejistotu vyřešení problému spontálně s tím, že je tato zásada uplatňována s využitím všech ostatních zákonů.
– zákon nejmenšího úsilí – Správnost konání je posuzováno mírou nejmenšího úsilí k dosažení stavu, kdy úsilí dovedené do konečné podoby je stav, kdy skutečný se rovná požadovanému a každý, kdo vynakládá úsilí má zodpovědnost za všechny události spojené s tímto úsilím.
– zákon sebeprojevení se – Každý člověk má právo i povinnost hledat, vypátrat a realizovat svou jedinečnost ve prospěch ostatním lidem s tím, že je úkolem každého člověka zlepšovat své předpoklady pro tuto službu pro ostatní v souladu s ostatními universálními zákony.
Abychom mohli realizovat změnu, měli bychom vědět, jak chceme aby vypadal stav požadovaný po změně. To, domnívám se, je klíčové učinit v době, kdy změna ještě nenastala a není tedy třeba řešit vlastní změnu, což vyžaduje velké úsilí s nejistým výsledkem. Při vědění, co chceme (kterým směrem se chceme vydat a s jakými „ověřitelnými“ výsledky budeme směr korigovat) se budou stavy omyl-pokus pohybovat v námi vymezených mantinelích -například- universálních zákonů a pokud si dokážeme představit varianty opatření proti sklouznutí do „totalit“ jakéhokoliv typu, pak bude dobré zapracovat do záměru jako „výstražný milník“. Příkladem je výstražný milník, který jsem si nastavila na začátku roku 1990 : Pokud dojde k prověrkám, jako bylo za normalizace, jde pouze o „druhou stranu jedné mince“. Bohužel, prověrky začaly a dodnes se pokračuje (tam, kde se to hodí) a tragický je i ten ústav pro zkoumání totality – či jak se jmenuje:-)