Laik, jenž se nikdy neseznámil s procesy civilního práva, zejména s tzv. soudy na ochranu osobnost,i včetně tzv.postmortálních soudů, nemá ponětí o záludnosti tohoto řízení.
Vše spočívá v nemožnosti přidávat nové důkazy pokračujícím procesním řízení. Zabraňuje tomu paragraf tzv. „pozdní apelace“ podle Občanského soudního řádu. Odborně se to nazývá „koncentrace důkazů“.
Všechny důkazy musí mít žalovaný shromážděny nejméně do I.stání I.procesu obecného soudu.
Toto neplatí v trestním právu,kde se nové důkazy mohou předkládat v celém průběhu řízení.
V určitých případech se připouští dodání důkazu – pokud jeho opoždění nezavinil žalovaný! – ještě v odvolacím řízení. Ovšem žalovaný musí prokazovat nezavinění pozdního dodání důkazu!!! A to bývá nesmírně obtížné,jako tomu bylo v případe soudu Jana Hříbka,který dokončoval bádání na ministerstvu zemědělství ještě během procesu – a soud mu dodání nových důkazů ve věci Salma neuznal (!)
Totéž se stalo mně v případu soudu o pamětní desku,kde jsem měl dodat doklad o členství Salma ve spolku válečníků, a doklad putoval mezi soudy a já k němu neměl přístup. Dostal jsem jej až jako odsouzený(!!!) v soudním spise,kdy soudce I.instance již věděl,že mi doklad nepomůže v odvolacím řízení. Stalo se. Rovněž v dalším řízení pro mne znalec vyhotovoval znalecký posudek,že můj text nevyvolává žádný dojem zločinu Salma a zpozdil se. Soud pak dodaný posudek,který rozmetával úvahy soudu o mém vyvolávání dojmu na prach, neuznal, a ještě se mi pro pozdní podání ironicky „vysmál“ Ústavní soud. (Paní soudkyně Lastovecká a Wagnerová..)
Totéž se teď stalo Mgr.Nečasové.Existuje důkaz,že Salm byl v letech 45-46 definován jako osoba, která nezůstala věrna ČSR,tj. zradila ČSR – a ona již nesmí tento důkaz předložit, ani v dovolacím řízení, ani v Ústavní stížnosti.
Ovšem Ústavní soud při řešení věci by snad (???) sám měl z úřední činnosti provést tento důkaz,jak se to stalo v kauze Colloredo Mansfeld,kdy všechny obecné soudy fandily Colloredům,až toto zvrátil nález ÚS z roku 2004,. který konstatoval,že existuje studie legionáře dr.Šuly, která popisuje podepsání Fragebogenu Colloredy a ÚS smetl všechny předchozí soudy a podal definici Fragebogenu jako zrady ČSR. To byl nález,za který by Ústavní soud měl být blahořečen všemi vlastenci a zastánci republiky, na rozdíl od jiných usnesení ÚS,třeba o Salmovi v r.2005, který byl katastrofou…z podílu oněch „německých spojek v.Havla k ÚS…“.
Za což dnes jsou nově odsouzeni Hříbek a Nečasová k omluvám, aniž se vzal v potaz nález Ústavního soudu. Zatím byl smeten s tím,že prý se týká jen případu Colloredo (skandál!!!), opak je pravdou. Zdůvodnění nálezu platí obecně.
Proto civilní soudy jsou nastaveny tak, aby dehonestovaly odpůrce svinských protektorátních restitucí – a aby omývaly protektorátní kolaboranty na cestě k restitucím taktikou,kterou staří Římane v právu nazývali taktikou „AETHIOPEM DEALBARE „- „omývání či bělení černocha“. Pak nastupuje tisk a svinská TV a žalované rozpárají na atomy – a učiní z nich nemožné morální zločince,což mistři popravčí oficiálního tisku a TV zvládají na výbornou. (Stalo se mně, Nečasové, a čeká to možná i Hříbka…)
Tento „typ práva“ prosadili havlističtí soudcové, které například Petr Hájek ve své knize Smrt v sametu nazývá „německými spojkami Václav Havla k Ústavnímu soudu“.
Toto je jeden z hnusných plodů havlismu-schwarzenbergismu, který slouží k záměrné demontáži práva masarykovského a benešovského státu.
Demontáž masarykovské republiky konstatuje i pan univ.prof.JUDr. Václav Pavlíček,CSc. vedoucí katedry státu a práva Karlovy university ústavní expert a největší expert na Benešovy dekrety v republice, a to v Právu i v precizně fundované a doklady podepřené knize doc.Bendy o velkých restitucích šlechty po r.89. Kniha by měla být povinnou četbou obecných soudů pro tyto kauzy…
x x x
Werich by to určitě komentoval slovy „Nasrat na takovouhle právní Abdéru“. Zdraví JJN.
