Ten, kdo žije na venkově, ocení klid, zahrádku, bližší kontakt s přírodou, kvalitnější životní prostředí a otevřenější lidské vztahy.

Co je ale na vesnicích horší, to je špatná infrastruktura, nedostatečné kulturní a sportovní vyžití, malá možnost zaměstnání, nízké platy, chybí možnost bydlení, školy, školky, obchody, služby. Obce zaostávají a hlavně se vylidňují.
 

Jaká je ale hlavní příčina tohoto nežádoucího stavu, kde hledat podstatu toho, že hlavně mladí lidé nechtějí bydlet na vesnici a raději se odstěhují do města? 
 
Ten hlavní problém spočívá v chybném a diskriminačním rozdělování daňových výnosů státu mezi své občany a to tak, že stát nebere v úvahu právo občana, který má ústavou ČR zaručen spravedlivé rozdělování daní. Stát poskytuje městům a obcím na svoji činnost za pomocí tzv. rozpočtového určení daní finance podle počtu obyvatel dané obce nebo města a to tak, že na hlavu každého občana vyplácí určitou částku.
 
Tou nejzávažnější diskriminací venkova je fakt, že na občana v Praze připadne cca 35000,- Kč a na stejného občana žijícího na venkově připadne pouhých 7000,-Kč.
Vzhledem k tomu, že toto stát praktikuje již dlouhá desetiletí, zákonitě se musí dostavit negativní jevy v podobě vylidňování.  Příčiny jsou jasné, venkov silně zaostává s celkovou infrastrukturou a potřebným zázemím. Lidé ztrácí zájem o život na venkově a odchází do měst. Za bydlením, prací, lepší mzdou, kulturou, sportovním vyžitím a vyšší úrovní společenského života.

 

Z důvodu této neoprávněné diskriminace se dovolávalo svých práv Sdružení místních samospráv prostřednictvím stížnosti u Ústavního soudu. V tomto sdružení je registrováno 1100 obcí. Ve své stížnosti se obce odvolávaly na rovná práva zaručená ústavou pro všechny občany ČR. Výrok našeho nejvyššího státního orgánu však překvapil všechny.

 

Nejvyšší soud prohlásil, že mu tato role nepřísluší, a že by obce o změnu v rozpočtovém určení daní měly usilovat politickou soutěží.
Proboha proč a na co pak ústavu máme?
Jak je možné, že ústavní soud odmítne řešit porušování ústavy ČR?
Kde je jeho nezávislost a jeho povinnost chránit a dohlížet nad dodržováním ústavy?
Prostě když se to nehodí určité vrstvě politické elity, tak se na ústavu vykašleme?
Ale to už není právní stát, ale diktatura.
Toto je základní selhání demokratických principů našeho státu.
Na venkově žije téměř polovina obyvatelstva země a stát se k této polovině obyvatelstva otočil zády.
Stát, neboli politická moc obcím vzkázal: Běžte nás hezky volit. Až nám dáte svoje hlasy, za které dostaneme od státu peníze, abychom je mohli utratit za naši příští velkolepou volební kampaň, která nám zase umožní sedět v klidu 4 roky u poslaneckých a senátorských korýtek, tak se na vás zase vykašleme. Tak jak jsme to udělali ve chvíli, když jste potřebovali podpořit rozpočty obcí, které vlivem recese razantně poklesly a způsobily obcím nemalé potíže.
 
V záležitosti ekonomické podpory obcí, kterou neschválil parlament při projednávání rozpočtu státu na rok 2010, je třeba zmínit vyjádření pana předsedy ČSSD, který starostům odepsal na základě jejich prosby o podporu v této oblasti
 
„Tímto problémem se budeme zabývat, až vyhrajeme volby.“
 
Vzhledem k tomu, že prosbu starostů nevyslyšela ani ODS, návrh neprošel.
Co dodat.  Politici s námi hrají nepoctivou falešnou hru, ve které vytahují falešné trumfy z rukávu a ještě očekávají, že je za to budou lidé na venkově volit.