Proto, abychom se mohli podívat na energetiku správným pohledem, začneme někde v sedmdesátých létech. To byla éra naftových kamen s cenou za litr 90 haléřů. Následoval obrovský boom. Mnoho rodin si koupilo naftová kamna. Naftu dovezla cisterna až do domu. Chvíli to fungovalo. Po té následovala řada razantního zdražení a tisíce nafťáků putovalo na smetiště. To nás dostal stát poprvé. Poté se náš socialistický stát vytasil s propagací přímotopů. Akumulačky a přímotopy se staly přes noc nedostatkovým zbožím. Ani tento bohapustý státní počin netrval však dlouho a i akumulační kamna skončila z důvodu neúnosně drahé energie také na smetišti. To nás stát dostal podruhé. Po sametové revoluci jsme všichni doufali, že těmhle přehmatům je konec a že konečně budeme kráčet promyšlenými kroky k prosperitě. A přišla plynofikace. Obce se zadlužily a za pomocí státních peněz se vybudovaly plynovody. Nastala doba čistého průzračného vzduchu, všichni jsme si oddechli, že doba kouřících komínů je za námi. A to nás dostal stát po třetí. Vybudované plynovody se za pár šupů převedly na plynárenské společnosti a ty okamžitě za posvěcení regulačního úřadu, pod taktovkou státu a zkorumpovaných politických bosů, začaly razantně zdražovat plyn. No a jaký je stav dnes? Zadlužené obce, které nebyly schopné splnit dostatečný počet připojených odběratelů a tím nesplnily podmínky dotace. A opět kouřící komíny, které spalují všechno možné, jen ne zemní plyn.

Můžeme si položit otázku, jaký je v této oblasti rozdíl mezi socializmem a kapitalizmem? V tomto ohledu pro občana asi žádný. Stát dělá stále z lidí voly.  

Ale pojďme dál. Lidstvo si čím dál více uvědomuje, že planetě, na které žijeme škodí a svojí bezohlednou produkcí škodlivin, které lidstvo chrlí do ovzduší si ničí svoje životní prostředí. Z těchto důvodů se většina zemí podepsala pod Kjódský protokol, který mimo jiné ukládá těmto zemím, aby usilovaly o snížení škodlivých emisí produkovaných zejména v oblasti energetiky. I ČR se zavázala, že bude podporovat výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. A aby naši politici dokázali jak to myslí vážně, navrhli a schválili nový energetický zákon, který má podporovat postupný přechod na výrobu čistých energií z obnovitelných zdrojů. A opět jsme všichni uvěřili. Mnoho investorů se pustilo do milionových investic s důvěrou, že když to funguje v ostatních státech Evropy, musí to fungovat i u nás. A jaká je skutečnost? Stát si to zase rozmyslel. Tedy moudří zkorumpovaní politici přišli na to, že obnovitelné zdroje jsou schopny svým potenciálem v horizontu 20 let pokrýt až 50 % produkce elektřiny. Již několik let úzká skupina politiků chytře blokuje prostřednictvím krajských úředníků, za použití nesmyslných vyhlášek, rozvoj obnovitelných zdrojů. Dalším mocným nástrojem na omezení podpory obnovitelných zdrojů, který je v přímém rozporu se závazky Kjótského protokolu je razantní snižování podpory prostřednictvím regulačního úřadu. Podotýkám, že tento úřad má být nezávislý. O tom si ale můžeme nechat jen zdát. Do omezování výstavby obnovitelných zdrojů se zapojilo i ministerstvo obrany rozšířením ochranného pásma radarů na čtyřnásobek.

Smysluplná náhrada dosavadních systémů výroby elektřiny se však určité politické elitě jaksi nehodí do krámu. Jejich plány jsou zcela jiné. Prohlašují, že potřebujeme naopak stavět nové jaderné a tepelné bloky a opět z nás dělají voly.

Celý svět jde zcela jiným směrem. Ale co teda vede ty naše politiky k atomovce a tepelným elektrárnám? No přece obrovské miliardové investice, ve kterých se ztratí jejich drobná provize v řádech stovek miliónů až miliard.

To ale ještě není zdaleka vše, co nám politici zatajují. Lidé mají ještě mnoho dalších možností, jak se zcela vymanit z diktatury energetických monopolů. Existují technologie, které v budoucnu nebudou potřebovat rozvodné sítě. Každý dům bude produkovat tolik energie, kolik energie bude rodina v něm žijící potřebovat. Energie z těchto nových revolučních technologií umožní lidem být zcela energeticky nezávislými. Prostě člověk nebude muset platit za plyn, elektřinu a pravděpodobně ani za benzín a naftu.  Na tyto technologie je podáno několik desítek patentů po celém světě. Bohužel jsou tyto technologie velmi účinně potlačovány mocnými energetickými společnostmi za podpory politiků, kteří jsou na energetickém lobby zainteresováni. Česko není výjimkou. Nebo jste snad někdy slyšeli od našich politiků něco o volné energii, která může být zadarmo pro všechny?

Účinnost těchto nových technologií již potvrdily země jako je Austrálie, Kanada, USA, Francie, Irsko, Švýcarsko a také dvě české firmy. Abychom byli objektivní a nedělali lidem iluze, že si toto zařízení již zítra koupí v supermarketu. Vesměs jsou vyvinuty prototypy, které ještě čeká dlouhá cesta vývoje, směřující k sériovému uplatnění v průmyslu, dopravě a v domácnostech. Horizont lze odhadnout na 10-20 let.  V tuto chvíli je nejdůležitější podpora státu ve vývoji a výzkumu těchto technologií.
Myslíte, že se jí od našich politiků dočkáme, nebo nás zase podvedou?