VÁLKA S MLOKY PŘICHÁZÍ DO KONEČNÉHO STÁDIA
memorandum starého muže

Co je to, tato válka s mloky? Stejně jako u Karla Čapka je to válka útočníků, kteří chtějí všechno bohatství světa, proti lidem, kteří nevědí, jak se bránit. Jsme už v situaci, kdy mloci okupují oba břehy Vltavy.
I tito novodobí mloci se schovávají pod hladinou a vytrvale útočí. Vytrvale odebírají z majetku lidí kus po kuse. Všechno si přivlastňují. Peníze, cennosti, pozemky, vše, i vládu nad lidmi. Jak se jim daří přivlastnit si vládu nad lidmi i nad státy?
Jsou dva druhy mloků. Ti domácí jsou menšího vzrůstu, jsou útoční a nevybíraví, neštítí se vražd a podrazů, ovládli politiku i justici. Těm jde hlavně o klid pro vymýšlení a realizace lumpáren, jimiž vysávají státní rozpočet. Proč se jim tak dobře daří?
Dobře znají lidi a jejich žravou touhu po majetku. Dají prostě kousíček toho majetku sežrat vybraným politikům a ti jim slouží do roztrhání těla. Národ je tak v pozici armády, jejíž velení slouží nepříteli.
Ti druzí mloci, mezinárodní, vzrůstem obrovští, se zdržují spíše na mořských pobřežích, naše vody by jim byly malé.
Jejich akční rádius je ale mnohem větší. Těm nejde jen o peníze ze státních rozpočtů. Ti podněcují národy k žití na dluh, ochotně půjčují a čekají, až to státy nezvládnou, a pak je připraví o vše. Jako splátky si vezmou všechny podniky, všechny peníze z důchodových a jiných fondů, kusy území a vše, vodu, suroviny, všechno. Nechají jim jen ty dluhy.
Kdo to jsou? Říkají si nadnárodní finanční instituce a tak nějak podobně.
Jak dlouho může trvat tato válka a co bude na jejím konci, jenž přichází?
My jim „visíme“ už půldruhým bilionem, splácíme jen úroky a půjčujeme si dál. Ti zřejmě nakukali našim Kalouskům, že musíme škrtat a tak dusit
spotřebu a tím i tvorbu Hrubého Domácího Produktu, jediného zdroje prostředků proplácení dluhů. Tlamy už mají otevřené na Řecko a další státy vyjmenovávají, aby každý věděl, po kom přijde na řadu.
Brzy se dočkáme i my, jestliže se neprobudíme a necháme hospodařit ty naše menši mloky.

PODÍVEJME SE Z OKNA, JAK TO VYPADÁ NA ULICI
I bez mloků má světové hospodářství na kahánku. Přesněji na kahánku má celý společenský systém, zvaný kapitalismus.
Jednak proto, že je to deformovaný kapitalismus. A jednak proto, že tato deformace nás kdysi přivedla k sociálnímu státu a teď jsme se dostali do pasti. Sociálnímu státu došel dech. Mohl fungovat jen při rostoucí, nebo aspoň konstantní zaměstnanosti. Byl postaven mezi plátce daní a příjemce dávek. Přerozděloval společenský produkt. Dnes, v důsledku stále rostoucí produktivity práce, ubylo a dál ubývá pracujících platičů daní a rostou davy těch, co čekají na dávky. Rozumějme tomu tak, že společnost umí sice vyrobit dostatečné množství potravin a zboží. Ale mechanismus – „ty, zaměstnaný, plať daně a ty, nezaměstnaný na, tady máš peníze na živobytí“ –  ztratil půdu pod nohama. Jak je tento systém „nachytán na hruškách“?
Zaměstnaní houfně přestávají platit, když přišli o práci, a postavili se do fronty právě na ty peníze, které v daních nemohou už odvádět.
Přísně vzato, až dnes vidíme, že systém zvaný kapitalismus je nepochopený od samého počátku. Už tehdy, kdy začínaly manufaktury zaměstnávat lidi, měly se platit takové mzdy, aby si lidé mohli na případy nemoci a na stáří šetřit. Jako tomu bylo u řemeslníků a obdobně i u zemědělců.
To samozřejmě nebylo možné, když se podnikalo pro maximální zisk a ne pro službu veřejnosti. Rozhořela se konkurence, a v ní určovali tón ti nejdravější podnikavci. Jestli nějací rozumní kapitalisté byli (jako Mark Owen) buď se přizpůsobili, nebo nevydrželi.
Sociální stát pak vznikl jako kompenzace důsledků honby za maximál-ním ziskem.
O tom si ale povíme v jiném článku, zde se zaměřme na záchrannou akci protimločí.
       
P Ř Í L O H A

VÝZVA NEJBOHATŠÍM OBČANŮM ČESKÝM

Úvodem

Snad jsem to někde v tisku zahlédl, snad to jen moje přání bylo otcem příjemného snu. Zůstal kdesi ve mně dojem, že několik nejbohatších a velmi bohatých Čechů se rozhoduje věnovat až polovinu svého soukromého majetku na dobročinnost.
To by byla největší událost na poli společenského života ve střední Evropě od roku 1939.
Jenom prosím tyto lidi, nedělejte to pouze jako dobročinnost. Vaše peníze mají daleko větší potenciální sílu, než pomoci několika tisícům lidí. Chcete-li něco věnovat nejpotřebnějším lidem, samozřejmě je to vaše věc a obdivuhodná dobrá vůle a chvála vám za to.
Jenom si myslím, že když už je taková myšlenka na světě, je to nečekaná příležitost postupně změnit „všechny vady světa“. Originální krátkou cestou dosáhnout toho, oč bude jinak potřeba bojovat léta a téměř jistě prohrát překročením pomyslného časového limitu.
Vaše peníze, chytře investované do hospodářství, mohou přivodit tichou sociální revoluci, vyšumění všech problémů, o něž se jinak politici budou donekonečna hádat. Nastoupit pak cestu k zámožnosti všech lidí. Vidím to tak:
 
Prolog
(Bylo naší chloubou a pohnutkou k další neúmorné práci vidouce, že závodem naším přinášíme nový, do toho času nepoznaný život do na-šich krajů, že zvedá se jeho rozvojem všeobecný blahobyt a vzdělání našeho lidu.- ze závěti T.Bati)

Co mohou řešit rozumně investované velké peníze

Vaše peníze mohou posloužit nebetyčně líp, než rozdělením nejchudším: Investováním v době, kdy se zadluženost státu řeší protismyslným zdražováním, škrtáním a dalšími formami podřezávání větví a omezování systému  t v o r b y  h o d n o t,  mají Vaše peníze šanci zvrátit takový katastrofání vývoj.
Máme zde banky, přesněji jsou zde cizí banky, které nefungují jako banky. Stahují z trhu peníze „za vedení účtu“, „za položky“, nepřiznávají úroky z peněz na účtech atd., a spousty prostředků vkládají do skorolichvářských půjček, astronomických odměn sobě, tvorby nezasloužených zisků.
Nerady financují provozy podniků, nekontrolují řádně jejich prosperitu, nezachraňují je před bankrotem dosazením nucené správy. To je původní smysl existence bank.
Ony však raději používají peníze k lichvě a spekulaci. Vnucují lidem půjčky, aby snadno získávaly majetky těch, které dostanou do dluhů. Nechávají padnout i podniky. Shrábnou pak peníze za budovy, pozemky a šrot. Lidi pověsí na krk státu. Vysávají, místo aby rozvíjely bohatství společnosti. Takové banky je třeba vyprovodit ze dveří.

Když Baťa snížil ceny bot na 50%, už křičel bankéř, jak si dovolil bez jeho souhlasu snížit hodnotu zásob – a hrozil nucenou správou.       
Hle, ukázka, jak má jednat banka s podnikem, který spěje k insolventnosti. Nucená správa, dosazení zkušeného správce a ne likvidátora, vyvedení podniku z potíží. Udržet jej v chodu. Taková banka tu chybí.
Taková politika tu chybí.

Vize změny hospodářského systému pro naši společnost

(Je to vize občana, seznámeného s batismem. Je to varianta.  Zkušení matadoři průmyslu a obchodu zřejmě najdou dokonalejší řešení. Myslím, že pro nejmajetnější muže republiky, jež tímto oslovuji, nebyl by problém pomoci nové, speciální bance najít lidi, odborníky, manažery, kteří by chtěli pracovat do úmoru na záchraně podniků i celého hospodářství. Prosím, nemáte-li lepší řešení, seznamte se s tímto.)

Pokud jde o mne,
první krok ke změně vidím ve vyhlášení úpisu akcií na založení banky, jež by měla úkol iniciovat drobné podnikání, podporovat je poradenstvím, financováním a odborným dohledem. Má střežit prosperitu klientů-podnikatelů, školit, radit, financovat a též pomocí dobrých manažerů zachraňovat podniky, jimž hrozí zkáza.
Nejbohatší muži naší společnosti, co chtějí lidu pomáhat, by mohli založit akciovou společnost pro ustavení a provozování takové banky.
Je prý u nás asi sedmnáct tisíc lidí, z nichž každý má kapitál v desítkách milionů, jež by mohl investovat. Ujme-li se banka upadajících podniků, jako je OP Prostějov, sklárny, porcelánky, strojírny, textilky a mnohé další podniky, budou mít jistě ohrožení a vyhození zaměstnanci takových podniků, i mnozí nezainteresovaní občané zájem investovat do obnovy výroby ve „své“ továrně. Kupováním akcií obnovovaného podniku.
Ta banka by měla též v „popisu práce“ vyhledávat lidi, mající podnikatelské plány a podněcovat je k podnikání. Podílet se na osnovách vyučování praktické ekonomiky už na základních školách.  Být iniciátorem nejrůznějších opatření, posunujících celou společnost k všestrannému rozvoji. Nevyužitých příležitostí pro drobné podnikání je tu nepřeberně a ještě hodně let času získáme, než růst produktivity práce uvolní víc lidí, než bude možno zaměstnat. I potom si budeme vědět rady. Do té doby můžeme být společností zámožných lidí, nezávislých na státní pomoci.
Vidím ještě další funkci takové záchranné banky. Uvedu ji citátem z Jana Bati:
Reforma veřejné správy
Jako hlavní problém správní reformy se mi jeví potřeba spojit důsledně svěřenou moc s osobní odpovědností. V dnešním rozdělení ukládá veřejná správa občanům povinnosti (jako jednotlivcům), kdežto sobě ponechává práva a vystupuje jako neznámý celek.
Důsledky rozhodnutí veřejné správy (osobní i hospodářské), nikdy nepřicházejí ani k dobru ani k tíži osobě, ale úřadu – to je nikomu.
Provedení této jediné základní reformy nejen, že odstraní anonymitu byrokracie i kritiky, ale naplní pocitem odpovědnosti veřejnou správu i obyvatelstvo.
Taková reforma podle Jana Bati by při účasti obmýšlené banky mohla vypadat například takto:
Každý státní úředník při podpisu smlouvy o pracovním pověření složí velmi vysokou kauci. Například ve výši tří i více ročních platů. Zaváže se, že nikdy nepřijme ani nejmenší úplatek či dar. Porušení tohoto závazku bude mít automaticky za následek nejen okamžitou výpověď, ale i propadnutí kauce, povinnost úplatek odevzdat a nahradit případné škody, pokud v této souvislosti nastaly. Podobně by se postupovalo při zavinění škody, za kterou nese úředník odpovědnost. Pokud by na tu vysokou kauci neměl, dostane částku jako bezúročnou půjčku u „naší“ banky a bude ji splácet v rozumných částkách ode dne nástupu do funkce. Jistina zůstane uložena na žadatelovo jméno u banky, bez práva výběru. Dožije-li se odchodu z úřadu bez poskvrny, budou mu splacené částky vráceny zúročené a půjčka zanikne. Stejně se naloží i si kaucí, kterou složil ze svého. (Bude uložena, blokována a úročena u banky.)
Co ještě taková banka přinese?
Značné snížení počtů likvidací podniků. Dobré vedení a dozor „naší“ banky může podniky buď udržet, nebo o ukončení činnosti rozhodnout včas a likvidaci provést bez velkých dluhů a ztrát.
Už zmíněnou podporou nového podnikání a úvěrováním nadějných projektů eliminovat růst nezaměstnanosti a snižovat ji.
Péči o praktickou výchovu nových manažerů, i o vzdělávání veřejnosti v záležitostech podnikání a řízení.
Rozumnější úročení vkladů občanů.
Dozor nad penzijními fondy, zdravotními pojišťovnami, a podobnými institucemi, hospodařícími s penězi občanů a státu. Ty musí mít formu neziskových organizací, nikoli akciovek.
A tak podobně.
A co hlavně můžeme očekávat:
Uražení a ponížení občané této země zvednou hlavy, jakmile vystoupí podnikatelé, ekonomové, sociologové a lidé politikou nezkažení, manažeři, vědci, ano, i umělci na podporu takových myšlenek. V naší zemi se začne opět pracovat. Pracovat a mluvit jiným jazykem, než tím hádavým a lživým politicko-korupčnickým. Pak nebude problém skoncovat s korupcí a veškerým handrkováním o reformách, o boji s korupcí, veřejných zakázkách atd.
Lidu se vrátí sebevědomí a dobrá vůle pracovat i vládnout v ozdraveném demokratickém systému.
To bude prostředí, ve kterém bude možno vydobýt  státu rozkradené biliony korun a co nejdříve splatit státní dluh. Jinak se nevyhneme naprogramovanému státnímu bankrotu.

Díky vám, vážení a úspěšní, tedy financemi obdaření spoluobčané. Díky za tu iniciativu věnovat, anebo  investovat kus svého bohatství ve prospěch lidu a republiky. Dějepis vám to nezapomene.
K uskutečnění takové či podobné myšlenky se, doufám přihlásí lidé, na jejichž otevřené měšce tu spoléhám.
Potřebné organizační záležitosti zvládnete právě vy – počínaje shromážděním za účelem úvodní deklarace, ustavením příslušných orgánů, atd.

Je zde pořád ještě dost lidí, kteří mohou posloužit informacemi o batismu, i radit jak kterých stránek využít. Neskromně se počítám mezi ně. Kdo tedy pustí ten kamínek, jenž strhne lavinu? Moudří a bohatí lidé všech krajů, spojte se.

                        Stanislav Vrbík, zlínský baťovec