Když se pravidelně opíjí obyčejný občan, společnost mu říká ožrala. Když se ale opije hlava státu, světe, div se,jedná se o únavu způsobenou virózou, ovšem s odérem silně připomínajícím pokusnou laboratoř pana Bechera. 

Virózu jsem také párkrát prodělal, ale že bych se u toho motal jak při opici, to jsem si opravdu nevšimnul. Protože ale sám alkoholu příliš neholduji, a tudíž se necítím být tou pravou osobou, která by mohla rozeznat pravou příčinu motorických poruch při údajně oslabené imunitě presidenta, spolehnu se v této oblasti na odborníka v problematice konzumace alkoholu na slovo vzatého, a to ministra financí Miroslava Kalouska. Jeho zaručeně odborný komentář, že jsme mohli mít škálu našich korunovačních klenotů obohacenu ještě o šavli od pana presidenta, se mi zdá, při posouzení všech dostupných informací v této kauze, velmi realistický.

A protože se názor na slovo vzatých odborníků z Hradu zcela liší od toho, co si pod pojmem viróza představují ostatní (obyčejní) lidé, nezbývá, než jej bez výhrad přijmout a varovat vás všechny, kdo jste navštívili prostory Pražského hradu a obzvlášť prostory, kde byly vystaveny korunovační klenoty, neboť dle závěrů Hradu zde zcela reálně hrozí, že si odtamtud přinesete zmutovanou nakažlivou virózou, nově nazvanou „Milošova“, tajný hradní kód – MZ 2013. 

Naskýtá se otázka, odkud se na Hrad (a k prezidentovi) nebezpečná viróza dostala? Z dostupných informací budou ložiskem vysoce nakažlivé choroby alkoholové radovánky ruskojazyčných ambasádních potentátů, importované (zřejmě záměrně) z východu. Můj osobní pohled na tuto vysoce nakažlivou infekční chorobu, která řádí bohužel i ve Sněmovně, je tento: Nezřízeně chlastají v pracovní době, a my je za to ještě platíme.

Dnes jsem dostal dopis, ze kterého vám předkládám výňatek:

„Já jsem věděla, že MZ chlastá přes míru, na dvorku ve flanelové košili a kostkovaných bačkorách, úplně nekontrolovaně.

Vždytˇse za ním chodilo se zabijačkami a flaškami přímo, skoro bez ohlášení. Ten jeho obličej mluví za vše.

Mí přátelé z Rakouska mi říkali, že je totální alkoholik, ožral se tam někde před lety na oficiální akci úplně do němoty“.

Po pravdě řečeno, pokud by hlavu státu před možným pádem naznak nezachránila zeď katedrály, stal by se český prezident opět celosvětovou mediální celebritou, stejně jako jeho předchůdce s kuriózně šlohnutou propiskou.

Překroutit pravdu umí mnoho představitelů politiky tak mistrně, že se v sebeopojení z tohoto umu zapomínají pozorněji podívat do zrcadla. Mohli by v pozadí zahlédnout i pochmurný odraz svého morálně pokleslého já.

Petr Havlíček