Jeden americký profesor ekonomie na místní vysoké škole nikdy nenechal propadnout jediného studenta, ale v poslední době nechal propadnoutrovnou celou třídu. Třída trvala na tom, že Obamův socialistický model funguje, že nikdo by neměl být chudý ani bohatý, všichni by měli být zhruba na stejné úrovni.
Profesor řekl: "…OK, uděláme v této třídě experiment Obamova plánu.Známky z jednotlivých testů zprůměrujeme a všichni tak budou dostávat stejnou známku jako je průměr třídy, takže nikdo nepropadne, ale nikdo ani nedostane za 1."
Po prvním testu byly známky v průměru a každý student dostal za 2. Studenti, kteří tvrdě studovali, byli trochu zklamaní a studenti, kteří studovali málo, byli spokojení. U dalšího testu studenti, kteří studovali málo, studovali ještě méně a ti, kteří studovali hodně, se rozhodli, že jim průměr stačí, takže i oni studovali málo.
V tomto testu byl průměr 4! Nikdo nebyl spokojený. Při třetí zkoušce byl průměr 5. Jak zkoušky pokračovaly, průměr se nikdy výrazně nezvýšil, vše se zvrhlo v obviňování a následné hašteření, obviňování a nadávky. Nikdo nechtěl studovat ve prospěch někoho jiného. K jejich velkému překvapení všichni propadli.
Profesor konstatoval, že socialismus už z principu nemůže fungovat, protože odměna za práci může být skvělá, lidé mohou mít motivaci uspět, ale když si vláda celou odměnu vezme, nikdo se nebude snažit nebo nebude chtít uspět.
Pět vět, které se vztahují k experimentu:
1. Nemůžete legislativou udělat z chudých prosperující a prosperující legislativně odstavit od příjmů.
2. Co dostane jeden člověk, aniž by si to odpracoval, to musí odpracovat jiný člověk, aniž by za tuto činnost obdržel odměnu.
3. Vláda nemůže dát nikomu nic, aniž by si to dříve nevzala od někoho jiného.
4. Nelze rozmnožit bohatství tím, že se rozdělí.
5. Jestliže si polovina lidí představuje, že nemusí pracovat, protože se druhá polovina o ně postará, a když druhá polovina zjistí, že není dobré pracovat, protože někdo jiný bezpracně dostane to, co oni vytvořili, tak to je začátek konce každého národa.
To je šíleně zavádějící a populistická blbost !!
Absolutně to nesouvisí s Obamovým socialismem.Protože kvalifikace a její závislost na vzdělání je nepopíratelná… ovšem co není popíratelné je to co píši zde…
dále například zdravotní péče je společeskou doktrínou, nelze tedy rozlišovat koho a jak vyléčím. a to také… na základě toho co píšu zde…
Parlamentní Demokracie, je nástrojem lidu k zachování a vytváření svobody, které vycházejí z právního řádu, anebo musí být právním řádem usměrňovány, aby nedocházelo k libovůli.
Tedy Alibistická argumentace, typu.. my jsme, ale jenom Parlamentní Demokracií… je chybná.
Tedy podnikatel není nesvobodný, když požaduje zrušení zákoníku práce a odmítá jeho dodržování. podnikatel se chová v zájmu své libovůle.A porušuje Svobody.
Co dále může být libovůlí ?
Třeba ohodnocování ? Vykořisťování se dá totiž jednoznačně definovat jako krádež. Tedy pokud parlamentní Demokracie nezasáhne, nedá se objektivně říct, zda-li se jedná v případě ohodnocování zaměstnanců o libovůli anebo o svobody.
Takže žijeme v zemi, kde rozhoduje libovůle kapitalistů.. né svoboda.
A to právě na základě, popírání Svobody „nedostatečně fungující“ Parlamentní Demokracií v zájmu libovůle kapitálu.
A tady jedna téze založena na veřejných pracích, které nedávno zrušil ÚSTAVNÍ SOUD.
Já s tím původně souhlasil i sám jsem se hlásil.., ale později jsem došel k názoru, že to není normální, v případě, že zde neexistuje horní hranice možného příjmu jednotlivce v jednotném monetárním systému.A jsou zde libovůlné pracovní podmínky, které porušují základní podstatu parlamentní demokracie, která má zaručovat svobody a né libovůle.
Ale to nebyl primární důvod.. primární důvod mého nesouhlasu spočíval v tom, že v případě, že se nevytváří adekvátní pracovní místa nelze rozlišit, kdo má zájem pracovat a kdo nemá. Protože to lze rozlišit jen v případě, že zde bude jen například 100 000 nezaměstnaných a z toho 40 000 bude přirozená fluktuace a pro zbývajících 60 000 zde budou k dispozici adekvátní pracovní místa na výběr. Nelze dělat vše za jakoukoliv cenu, nikdo to nedokáže a nikdo k tomu nemůže být nucen. Za předpokladu, že žijeme v Parlamentní Demokracii, která má zajišťovat svobody.
A zároveň jako modlu preferujeme svobodná trh.
Každopádně, jsem ve finále došel k názoru, že pro těch eventuelních 50 000 účastníků…veřejné služby by bylo možné to vytvořit, ale za předpokladu, že by k dávkám hmotné nouze.. dostávali za těch 80 odpracovaných hodin ..kupříkladu 3000 přilepšení na život, které by se nezapočítávali a nesloužili by pro výpočet dávek hmotné nouze.
Při zachování současných hodnot dávek v hmotné nouzi.
Oč v příběhu jde: lidé pracují a výsledky práce si rozdělí rovným dílem. Příběh je ilustrací poměrně velké solidarity, neboť se za různé pracovní výsledky dostává stejná odměna. Funguje to například, když se parta chlapů domluví, že půjdou společně udělat něco, na co jeden nestačí a mají pak z toho společný prospěch. Třeba postaví ve vesnici společnou čističku odpadních vod. Jistěže se přitom někdo může ulejvat a někdo je šikovnější než někdo jiný, ale v rámci přátelských vztahů se to urovná. Chlapi si to prostě mezi sebou vyříkají. Je třeba říci, že tento typ solidarity ve celostátním měřítku u nás nepanoval ani v režimu před listopadem. Lidé byly odměňováni podle vzdělání, podle délky praxe, některá práce byla tzv. v úkolu, na některou práci byly normy, kolik se má za jakou mzdu udělat, ale ty se neosvědčily a postupně se opouštěly ve prospěch vstřícnosti, kolegiálních vztahů a pravomocí vedoucího. Na druhé straně je pravda, že osobní iniciativa se málo připouštěla. Bylo velkou chybou předlistopadového režimu, že nedovolil drobné podnikání. – Jenže teď jsou zase pravidla nastavena tak, že sice podnikat může skoro každý, ale drobní podnikatelé mají opět problémy.
Příběh neodpovídá dokonce ani komunistickému: Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb. Protože ani v komunismu nedostanou všichni stejně. Například léky přece dostanou jen nemocní a ne všichni.
A nakonec si dovolím pochybovat, zda se příběh mohl udát tak, jak je vylíčen. Lidé jsou totiž vynalézaví. Copak by se nemohli domluvit? Nepodnítil by snižující se prospěch třeba ty lepší, aby pomohli těm horším a tím zlepšili celkové skóre?
A nakonec: jak ten příběh vlastně souvisí s Obamou? Pokud vím tak Obama se pokouší zavést dostupnou zdravotní péči pro všechny. Tu jsme u nás donedávna měli a k naší škodě čím dál víc připlácíme, ačkoli pojištění se nesnížilo. Je snad špatně, že v případě zranění či nemoci bude pomoženo stejně tomu kdo málo pracoval (např. dětem, nezaměstnaným,..) i tomu kdo pracoval hodně, ale už třeba nepracuje (starým lidem,…)
Jakpak to autor pod pseudonymem „root“ asi myslel? Na co si tu s námi hraje?
Tak tento příměr kulhá na všechny čtyři. Kdo tomuto věří, ten je oblouzněn pavědou, zvanou ekonomie. Co ekonom, to jiný názor, takže hovno a ne věda! Je to prach sprosté věštění z křišťálové koule, křížené s astrologií a náboženstvím. Jediné, co ekonomové dokázali svými teoriemi a radami státníkům je to, že byly už dvě světové války. Jo a ještě u toho ekonomům sekundovali fláterníci. Tragedie lidstva je v tom, že nejsme schopni používat starý dobrý selský rozum – a šlo by to i bez ekonomů i duchovních berliček.
Těch výše uvedených „pět vět“ by platilo, kdyby neplatilo staré dobré pořekadlo, že prací nelze zbohatnout!!!??? Tou prací se dovedete vy ekonomové ohánět perfektně, ale aby jste dokázali toho, aby byla poctivá a kvalitní práce pořádně zaplacena, to neumíte. To, že nemohou být všichni bohatí, to je mi jasné, ale odírání jedněch druhými není PRÁCE!!! Pro to je úpně jiný výraz a to vždy vedlo v minulosti ke krveprolití. Ale mamon je nepoučitelný. Pokud má být měřítkem úspěšné společnosti bohatství hrstky, která si to stejně do hrobu nevezme a získala jej navíc odíráním druhých, nevyhnutně musí dojít k revoluci. Ještě několik „period“ na úkor lůzy a máte tady problém. Ono to bude fungovat jen do té doby, než si ti dva otroci, kteří jsou zapřažení do pluhu a neustále bičováni otrokářem k vyššímu a vyššímu výkonu namíchnou a řeknou si: „Když se nyní na něho vrhneme, tak alespoň jeden z nás zůstane na živu a stane se svobodným“. A teď raďte. A nechoďte na mě s tvrzením, že si ten otrok s tou svobodou nebude vědět rady. To už tady bylo, nestrašte, prosím. Občanská samospráva funguje, jen se o tom taktně mlčí, aby nebyl ohrožen mamon. Takže, běžte k šípku a pokud i vy ekonomové nedostanete konečně rozum, skončí to s těmi bohatými (… a pracovitými?) velice špatně. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Uvědomte si, že pokud fotr nosí domů za svoji práci pro takového „pracovitého“ vydřiducha, o kterém každý ví, jaký je to lotr, výplatu na úrovni almužny, tak vezměte jed na to, že z jeho dítěte, které má neodvratně stejnou sociální prognózu, vyroste radikál, který bude ve stejném duchu vychovávat i svoje děti. Nebude mít sebemenší důvod vychovávat je k vlastenectví a k úctě k hodnotám, když už několik generací žije ve stejných sračkách (a nemyslím na hnědočechy, ti si to vybrali sami!!!). Ono to určitý čas trvá, než se ten radikalizmus naakumuluje, ale je to proces jistý a neodvratný – ale i logický. Tak to jsou ty vaše periody. Nikdy jsem nebyl, nejsem a nebudu voličem komunistů!!! Nikdy jsem nezáviděl lidem, kteří zbohatli prací a svojí šikovností, naopak, takových si nesmírně vážím. S čím se však nikdy nesmířím, je spekulování, podvody, okrádání, tunelování a lichva. A tomu vy říkáte práce?! Jsem a vždy budu pro přímou demokracii a bude konec okrádání ve velkém. Lidé si sami rozhodnou, jaký ekonomický systém jim vyhovuje. Nebojte se, v systému přímé demokracie, si lidé budou vědět rady, jak spravovat svoje věci. Museli by být šílení, aby si sami podřízli pod sebou větev. Věřte tomu, pud sebezáchovy funguje. Nakonec mají kde čerpat, existuje jeden stát, kde toto moc dobře funguje. Není nic jednoduššího, než to od nich okopírovat a zavést to i u nás. Pokud si budou lidé moci spravovat svoje záležitosti v malých, autonomních regionech (společenstvech), nebude mít chamtivost jedinců šanci. To, co vy děláte, je nahánění ryb do rybářovi sítě. Člověk totiž má od přírody naprogramovánu schopnost ke kooperaci pouze ve skupině čítající 100 až 200 jedinců (kmen, tlupa). Pokud však pastevec sežene tato fungující společenstva do ohrady, stává se z nich zmatené stádo a zde máte právě vy vaše pole působnosti. Toto je nevyvratitelný závěr neurologů – viz. doktor Koukolík. Pokud se tomuto zabrání, budou lidé žít tak, jak si to sami zařídí.
P.S.
Trochu na odlehčení. Co byste řekli na degrasivní daň pro zaměstnavatele? Jeho daň za zaměstnance by s rostoucí mzdou zaměstnance klesala. Čím lépe by se u něho zaměstnanci měli, tím menší by za ně platil daně…
No, jak to myslel. Plivnul jedovatou slinu, neboť se zhlédl v klausovském bordelu.
Bať, bať! Jen mu dejte, je to magor. Hovno zažil, v prdeli byl a kydá rozumy. Nebo je to placený provokatér. Těch je všude na fórech jak nasráno.