Tak se nám prošlo Prahou 5 000 lidí s odlišnou sexuální orientací, kteří zřejmě mají potřebu sdělit ostatní majoritní společnosti, že jsou tady.

Co se mne týče, nesoudím lidi podle toho, jakou kdo má sexuální orientaci ani barvu pleti, ale jaký je to člověk. Pokud disponuje pozitivními vlastnostmi a žije v souladu právními a mravními normami hodnotami lidské společnosti, domnívám se, že lidská populace vesměs tuto genetickou odchylku toleruje. Také si myslím, že Češi jsou v této oblasti hodně tolerantní, a proto se mi jeví pochod Prahou spíše jako zcela zbytečné exhibicionistické představení části geneticky postižené populace, sloužící jen a jen ke snaze přesvědčit heterosexuály o tom, jaký mají potenciál. Světové výzkumy uvádí, že s genetickou sexuální odchylkou se rodí cca 4% lidí. Je to ale údaj zřejmě nepřesný, neboť mnoho lidí svoji orientací tají a snaží se žít podle zavedených pravidel heterosexuální majority, ať už z důvodů ostychu nebo že prostě nechtějí zarmoutit svoje rodiče. Pokud bychom vzali v potaz, že čtyřprocentní poměr je pravdivým údajem, jednalo by se v ČR cca o 420 000 lidí. Pokud bychom vycházeli ze 7% veličiny, která je také občas uváděna, jedná se již o cca 735 000 lidí.

Naskýtá se otázka: mají tato čísla vzestupný charakter nebo naopak klesají? Statistiky neexistují a můžeme jen spekulovat. Co ale sledovat můžeme je vzestupná tendence rozvodovosti manželských párů, téměř po celém vyspělém světě. Lidstvu se jaksi přestává dařit žít v páru žena-muž, a to je velmi špatná vizitka podstaty lidské reprodukce, tedy lidství. Tradiční styl života- rodinu- nerujnují svým životním stylem a postoji pouze homosexuálové, nýbrž především heterosexuálové, jejichž hodnoty se posunuly od rodinných vazeb k pohodlí, spotřebě, netoleranci, možnosti neomezeně se bavit a nebýt za nikoho a za nic zodpovědný. Podíl na poklesu porodnosti na alarmující úroveň 1.5 dítěte na jednu ženu v plodném věku je ze strany homosexuálů zanedbatelný. Většinově to lze přičíst na vrub těm zbylým 96% (nebo 93%??) naší populace, kteří, často z pohodlnosti, nechtějí mít děti vůbec nebo maximálně jedno, či v nejzazším případě dvě. V tomhle tkví opravdový problém naší „vyspělé, moderní a pokrokové“ společnosti.

Domnívám se rovněž, že by lidstvo mělo velkou měrou zaměřit své úsilí na oblast výzkumu genetických poruch a jejich příčin. Vlády by měly přijmout taková opatření, která by vedla k podpoře potřebného výzkumu v této oblasti a otevřeně, bez jakýchkoli morálních předsudků, rasového podtextu, emocí a populistických projevů, zahájit širokou diskuzi v rámci uznávaných autorit na téma ohrožené lidské genetiky. Lidská tolerance k takto postižené populaci by se měla stát přirozeností všech heterosexuálů, neboť jedině pravdivý obraz poškozené lidské genetiky může přinést do budoucna potřebná nevyhnutelná a prospěšná řešení.

Naopak gayové a lesby by se měli oprostit od pocitu ukřivděnosti, že je chce někdo utiskovat a měli by přijmout fakt, že s jejich genetikou není vše tak, jak by mělo být. V lidské populaci existují podstatně závažnější genetické poruchy a lidé s nimi musí žít. Ani těchto občanů není málo. Jedině otevřenost, oboustranná lidská tolerance a potřebný výzkum příčin současného stavu můžou do budoucna přinést lidské populaci pozitivní výsledky. Zda se lidstvu v budoucnu podaří odhalit příčiny genetických poruch v mnoha selhávajících oblastech, které mají vliv na produkci zdravé populace, je v tuto chvíli otázkou. Pokud se ale budeme tvářit, že je vše v pořádku, a nebudou učiněny potřebné kroky k nápravě, je velice pravděpodobné, že lidstvo ve své  současné podobě čeká zánik po přeslici.

Petr Havlíček