Vše, co v následujících řádcích napíši, je souhrn celé řady informací a názorů mnoha zkušených, moudrých a ekonomicky vzdělaných lidí. Ze srdce si přeji, aby se nic z uvedených negativních závěrů pokud možno nenaplnilo.
Pro pochopení, jak může vzniknout celosvětová ekonomická krize, je třeba si položit několik základních otázek. První zní- Kdo je viníkem krizí? A druhá– Lze jim zabránit?
Na první otázku již lidstvo zná odpověď. Krizi vyvolal současný bankovní systém založený na nesmyslném obchodu s penězi, provázený nadměrnou úvěrovou expanzí a následovaný finanční panikou.
Na druhou otázku lze také odpovědět. Ano, krizím lze zabránit, ale jen za předpokladu, že lidstvu bude poskytnuto široké finanční vzdělání. Pokud občan nezíská za podpory školského systému dostatečné finanční vědomosti a vysoké finanční IQ, není předpoklad, že by se lidstvo bylo schopno bránit proti dnes již globálnímu finančnímu podvodnému systému peněžních manipulací a ožebračování.
Jedním z důvodů nízkého potenciálu vědění a nedostatečného poskytování přístupu k potřebným informacím v oblasti finanční gramotnosti je fakt, že minulá, současná a pravděpodobně i budoucí politická garnitura, ovládaná ekonomickými teroristy, nebyla, není a nebude ochotná lidem poskytnout pravdivé informace a vzdělání právě proto, aby mohla snáze páchat to, čemu se říká skrytá lichva a ekonomický terorizmus.
Současný svět se potýká s toxickými spekulativními aktivitami, které se objeví vždy tam, kde politici opomenou, nebo spíše ještě vytvoří, vhodné podmínky pro tunelovody peněz. Strategie a propracované finanční systémy, zabalené do reklamního pozlátka a útočící na základní lidské potřeby a touhy, jsou tím nejpodlejším bezohledným útokem na podstatu lidské slušnosti, příčinou degradace morálky a ekonomické hmotné podstaty.
Teď si asi říkáte, o čem to tady autor vlastně píše. Píši o gigantické zadluženosti občanů, státu, celé eurozóny a téměř celého světa. Celosvětový dluh se vyšplhal do takové výše, že je vlastně nesplatitelný, neboť již dávno neodpovídá možné celosvětové produkci hrubého domácího produktu, který je vlastně jedinou a skutečně možnou platební hodnotou. Lidstvo se za vydatné pomocí globálních finančních korporací ocitá na pokraji finančního krachu, který má jediný cíl, a to ovládnutí celosvětové ekonomiky.
Politické reprezentace jednotlivých států jsou pouhým nástrojem bankovní mašinérie, a pokud se i někdy pokusí o nastolení potřebné ekonomické rovnováhy, jsou převálcovány opozicí, která s radostí vyžene občany do stávek a demonstrací jen kvůli tomu, aby se mohla za jakoukoli ekonomickou cenu chopit vytoužené moci a pokračovat vesele dál v zadlužování.
Neznalost finančních procesů a totální nedostatek informací v oblasti ekonomických vědomostí občanů skýtá prostor pro ovládání tohoto ekonomicky negramotného „stáda“, které je hnáno tím „správným“ směrem. Tento stav vyhovuje lépe informovaným a vzdělaným globálním investorům a je pro ně vítaným prostředkem k manipulacím s lidstvem.
Hlavní příčiny finanční insolvence
Téměř všechny státy řeší zadluženost tiskem nekrytých peněz. Tyto peníze se však vždy na konci svého toku ekonomikou promění v nulu. Je jich sice více, ale jejich hodnota se „vypařila“, neboť nebyla podložena materiální hodnotou. Aby toho nebylo málo, státy daly bankám do rukou destruktivní zbraně ve formě nicotné výše povinných bankovních rezerv, které umožňují vytvářet dluhy z ničeho. A právě tyto dluhy mohou být příčinou globální finanční insolvence vůči výrobnímu potenciálu, neboť v drtivé většině ekonomických aktivit převládá spekulace nad opravdovým podnikáním založeným na tvorbě hmotných statků.
Dalším oblíbeným manévrem většiny zadlužených států je vydávání dluhopisů. Málokdo si však uvědomuje, že dluhopis je pouhý příslib vlády, že věřiteli vyplatí slíbený bonus. Dluhopis by ve své podstatě měl být krytý bohatstvím státu. Náš stát je ale sám gigantickým dlužníkem, který nedokáže zastavit narůstající dluh, tak jak je tedy možné, že si někdo dluhopisy vůbec koupí?? Je to proto, že drtivé většině obyvatel chybí finanční gramotnost a ekonomické vzdělání a dostatek potřebných informací, aby pochopili, že se svými úsporami vstupují na hodně tenký led.
Možné indikátory blížícího se finančního krachu:
• Hlavním ukazatelem nestability státu jsou měnící se zákony, které umožní zvýšení daňové progrese. Náš stát má 70 daňových nástrojů a stále to nestačí ani na stabilizaci dluhu.
• Zvyšující se ceny hlavních spotřebních komodit (energie, pohonné látky, potraviny)- to jsou oblasti každodenní spotřeby a zde se nejrazantněji projevuje rapidní snižování hodnoty koruny. Dále to může být připravované zvýšení DPH.
• Zvyšování daní z nemovitostí.
• Státem umělé podhodnocování skryté inflace.
• Zvýšený zájem o drahé kovy, zlato, stříbro, umělecké předměty, ale i půdu a nemovitosti produkující kapitál. Cena zlata vzrostla za posledních deset let o 600 %.
• Vydávání státních dluhopisů je jasným signálem, že začínají selhávat základní příjmy státu, ale i EU.
• Klesající rating státu v souvislosti s narůstajícími dluhy a klesající hodnotou koruny a výrobní produkce je jedním z nejzávažnějších ukazatelů blížících se problémů.
• Neschopnost splácet dluh. Výše dluhu ČR vůdči HDP vzrostla na 40.67%, v přepočtu na jednoho obyvatele to je již 142 215,- Kč.
Urychlovače narůstajících problémů
Všechny ústupky nestabilní slabé vlády ve prospěch vynucených navýšených výdajů v oblasti nákladových položek státu celý problém jen razantně urychlují. Podle všech dosavadních vystoupení a aktivit odborů a levice je patrné, že nedisponují potřebným finančním vzděláním, ani vysokým IQ v oblasti ekonomických znalostí. Pokud by tomu tak nebylo, nikdy by nemohli aktivizovat svoje poslušné nevědoucí stádo za účelem zvyšování státních výdajů, naopak, museli by hlásat stop zvyšování státních výdajů do neproduktivní sféry a posílení podpory výrobní oblasti, aby mohla byt aktivizována oblast posilující růst HDP.
Co může být spouštěcím mechanizmem finančního krachu
Vzhledem k tomu, že celosvětová ekonomika plave na velmi tenké kře, která se neustále rozpouští, může jakákoliv zadlužená země spustit řetězovou reakci, která postupně zasáhne všechny ekonomiky. Aspirujících zemí, které mají chatrné ekonomické základy, je hned několik. Pád amerického dolaru by zcela jistě spustil celosvětový bankrot. Zadlužená japonská ekonomika a současné živelné pohromy mohou být také spouštěčem řetězových problémů. Řecko, Portugalsko, Španělsko, Itálie, Maďarsko, Irsko, a vůbec eurozóna jako celek, se potýkají s obrovským dluhem, který se lehce může přehoupnout do nedůvěry v euro a následný „run“ na banky již nikdo nezastaví. Konec konců, případný pád naší vlády, který, jak se zdá, je za dveřmi, může přinést velice razantní nedůvěru věřitelů v hodnotu koruny a státní dluhopisy. Následný masivní výběr vkladů není schopna ustát žádná banka, neboť vklady nejsou kryté hotovostí, ale pouze 2% bankovní rezervou.
Současná neveselá realita
Velmi nebezpečný, nepravdivý a záludný je vykreslený obraz, kterým vlády prezentují ekonomický růst. Tento růst je ale možný jen za předpokladu stoupajícího trvalého zadlužování. Pokud bychom tyto dluhy odečetli od hospodářského výsledku, dostali bychom věrný obraz reality, v níž žijeme. V tuto chvíli se občané cítí relativně bezpečně, protože věří, že se o ně stát a vláda postará, netušíce, že tato vláda pro jejich ochranu již mnoho učinit nemůže. Problémy, před kterými dnes celosvětová ekonomika stojí, mají globální charakter a přesahují možnosti vlád. Opatření ke stabilizaci neutěšeného stavu snižováním nebo zvyšováním úrokových sazeb nebo manipulací výše daní přestává být účinné a finanční jistoty a ekonomická stabilita se otřásají v samotných základech. Svět se mění závratnou rychlostí a je jen na nás, zda budeme schopni čelit přicházejícím novým, zřejmě ne příliš radostným, podmínkám.
Petr Havlíček
Sleduji tento portál poněkud nepravidelně, byť jsem na články upozorňován e-zprávami. Za ten necelý rok jsem ale nabyl celkového dojmu, že Svět není pozitivní, nikdy nebude a my chudáci s tím nemůžeme nic dělat. Chápu, že je jednodušší dělat ekonomické analýzy a malovat čerty na zeď … a vím, že tu skutečně jsou, než hledat cesty jak z toho ven a ty ukazovat těm, kteří to chtějí vidět. Asi jich ani moc není. Těch cest i těch co je chtějí vidět a jít po nich.
Osobně vidím problém v tom, že většina lidí je apatická a otrávená a nabyla dojmu, že už nic nemá cenu. Jen snad ještě něco urvat či "urvat", dokud to jde a co bude "potom" prostě "neřeší"… jak se toto slovo vžilo a jak je pohodlné, že ? Tento portál k tomu ale taky svým "naladěním" přispívá.
Je však dost problémů, na které i občan "dosáhne" a mohl by je zkusit řešit a vyřešit, ale on raději sedí u stupidních pořadů všech TV, s některými světlými vyjímkami, než by něco dělal a angažoval se (!) hmmm tohle slovo je zprofanované, ale je to myslím to správné slovo. Téměř nikdo se nechce angažovat, když z toho pro něj něco aspoň nekápne.
Tak se mi zdá, že se zničíme vlastní leností, nechutí pustit se do čehokoliv, co předem neslibuje nějaký "výnos". A pokud už se toho někdy dopustíme, tak maximálně jednou a pak to "zabalíme" a sedneme si před TV s tím, že to bylo stejně zbytečné. V lepším případě sedneme na pařez v lese, kde koukáme kolem sebe a snažíme sa na to vše hnusné zapomenout. Je však tohle přesně to, co mocní tohoto Světa chtějí ? To jsou tak hloupí ? Vždyť člověk v tomto stavu je nevýkonný a nemůže prospět ani "jejich" věcem a zájmům. Tak jak je to opravdu ? Může sázka na základní lidskou vlastnost – lenost – přinést dobré plody ?
Stále více lidí je nemocných. Nemoc je však stav duše … tam je většina příčin nemocí. My je už ani nehledáme a chceme pilulky na to, abychom byli zase zdraví. A ono to některým mocným vyhovuje … vydělávají na tom. A peníze jsou přece až na prvním místě. Autor tohoto moudra se nedávno dost dobře demaskoval svým zjevně nevědomým, resp. podprahovým jednáním, které viděly miliony lidí na Světě. Čest úřadu je sice pošpiněna, ale koho to bude za měsíc zajímat ? Omluva ? Co to je? Co mi to přinese ? Zapomene se na to přece pod přívalem dalších a dalších zpráv našich bulvárů a "Fujů". Pan T.G.M. se musí v hrobě obracet a nebude asi pěkné, co jednou panu K. řekne, až se setkají v "časoprostoru".
Ale jak z toho ven ? No, možná stačí si uvědomit, že "žádný rubáš nemá kapsy" (myslím, že je to od paní Růžičkové, herečky) a začít každý sám u sebe. Přemýšlet a konat vše nač máme ! Dělat to nejlépe jak umíme, což nemusí nutně znamenat nejlépe jak to lze. Uvědomit si, že největším bohatstvím, zdrojem a podporou jsou ostatní lidé a že není úspěchu bez zanícení. Kdo přijme i to, že práce je zábava, bude to mít ještě snadnější. Kdo přijme zodpovědnost, ať se stane cokoliv, nebude se vymlouvat a stěžovat si, nepostaví se hned stranou (k TV či do restaurace) a na této cestičce chvíli vydrží klopýtat a někdy se i pachtit… myslím, že bude odměněn. Odměnou však skutečně nejsou jen peníze !
Toť moje úvaha po cca roce trvání "Pozitivního Světa" jemuž (i zakladateli) přeji více pozitivní "ladění" do dalších let a pochopení toho, že ať se stane cokoliv, má to důvod a smysl a pomáhá nám to.
S přátelským pozdravem
Martin Kořistka, Brno
Znalost finančních nástrojů, orientace v problematice finanční je určitě vhodná – dosud. Domnívat se, že vyřeší problémy, které v celém světě narůstají, je dle mne krátkozraké. Problém finanční krize je v samotné podstatě systému "neustálého růstu" ekonomik, což vlastně znamená "neustálý růst" spotřeby. Tento růst spotřeby je umožněn právě tím, že banky poskytují na investice i pro spotřebitele "nekryté" peníze, tedy peníze jako dluh už v samém počátku jejich využívání. Není to tedy JEN zadluženost spotřebitelů, ale i zadluženost celého systému, který se přelévá z jednoho místa na druhé a čím více "rostou ekonomiky" tím více narůstá.
Jak z toho všeho ven? Domnívám se, že je třeba pohlédnout realitě "do očí" a uvědomit si, že vše, co se děje v tomto světě hmoty je proces neustálé výměny energie, která se neustále zachovává. Tedy narůstá, aby jinde ubyla. Z toho vyvozuji
1.AXIOM – neustálá výměna energie.
Aby se tato planeta nezničila, je nutné, aby se někde nenahromadila energie do takové míry, tzv. kritického množství, že by došlo ke zničení celé planety. Obdobně to platí i pro finanční toky a hodnoty váhy "peněz". Aby fungoval tento svět je i nadále je nutná vyváženost, tzv. "střední cesta" vyznačena dolní a horní mezí, v ekonomickém světě to je mez nad hranicí chudoby a horní mez je mez bohatství. V západní civilizaci je to hranice oddělující střední třídu obyvatel, což je třída, která žije podle svých zásluh zcela snadno spočitatelných, z toho usuzuji na
2. AXIOM – ekonomická náročnost spotřeby v mezích střední třídy.
Tato planeta má zdroje, ze kterých vzniká vše, co naše spotřební společnost potřebuje. Avšak tato planeta má i téměř nevyčerpatelný potenciál zdrojů, které mají minimální hmostnost a maximální důsledky a to je potenciál lidského ducha a myšlení. A právě na tento potenciál je třeba soustředit v naší "hmotařské" společnosti pozornost. Pokud bychom řídili svůj život jen myšlenkami (viz kniha René EGlího PRINCIP LOLA) měly bychom vše, co potřebujeme (ovšem myšlenka by musela mít energii ducha to je koncentraci pozornosti, čehož dosahují lidské bytosti jen při meditaci a to jen někteří a jen někdy:-) Avšak plyne mi z toho
3.AXIOM – hodnota produkce vzrůstá s minimalizací energetické náročnosti na produkt.
A na základě těchto tří AXIOMŮ už, dle mého názoru, lze vytvořit systém, který by měl tyto zásadní principy:
a) jako základní jednotku pro přepočítání měn států 1KJ (jeden kilo joule) ;
b) daň – nejlépe jediná – hrazená z energetické náročnostu jak produkce tak spotřeby;
c) přerozdělování daně tak, aby se STŘEDNÍ HODNOTA energetické náročnosti neustále snižovala. Tedy těm, co mají nejmenší energetickou náročnost spotřeby by se hodnota pro jejich živobytí přidávala (forma příspěvku z daně z energetické náročnosti) na jejich život a těm, co mají největší energetickou náročnost odebírala ve formě výběru daně z energetické náročnosti spotřeby. To vše subjektům jak na úrovni subjekt-občan, tak subjekt- obec, stát a "planeta" .
d) Aby bylo možné zjistit jakou hodnotu (energetickou náročnost) mají peníze byl by základní převodní "dolar" 1 KJ (kilo joule).
Pokud se zamyslíte nad výše uvedeným, pak zjistíte, že výsledkem někdy za 500 let by bylo :
Odstranění válek (vedou se pro zdroje), bídy (vzniká proto, že bohatí "roztáčí spotřebu" a chudí to musí vyrovnávat) a hromadění "krámů" = věcí všeho druhu a snižování odpadů, který nás už nyní sužují.
Lidé by systémem byly vedeni k tomu, aby "přemýšleli", jak ve všem snižovat energetickou = hmotnou náročnost svého života. A je to docela dobrá hra zamýšlet nad všemi možnými aspekty takto vytvořeného systému.
Pokud chcete si přečíst nějaké náměty k této "hře" , pak na http://pokec.sqe.cz
Přeji hezké dny
noneno