Vše, co v následujících řádcích napíši, je souhrn celé řady informací a názorů mnoha zkušených, moudrých a ekonomicky vzdělaných lidí. Ze srdce si přeji, aby se nic z uvedených negativních závěrů pokud možno nenaplnilo.

Pro pochopení, jak může vzniknout celosvětová ekonomická krize, je třeba si položit několik základních otázek. První zní- Kdo je viníkem krizí? A druhá– Lze  jim zabránit?

Na první otázku již lidstvo zná odpověď. Krizi vyvolal současný bankovní systém založený na nesmyslném obchodu s penězi, provázený nadměrnou úvěrovou expanzí a následovaný finanční panikou.

 Na druhou otázku lze také odpovědět. Ano, krizím lze zabránit, ale jen za předpokladu, že lidstvu bude poskytnuto široké finanční vzdělání. Pokud občan nezíská za podpory školského systému dostatečné finanční vědomosti a vysoké finanční IQ, není předpoklad, že by se lidstvo bylo schopno bránit proti dnes již globálnímu finančnímu podvodnému systému peněžních  manipulací a ožebračování. 

Jedním z důvodů  nízkého potenciálu vědění a nedostatečného poskytování přístupu k potřebným informacím v oblasti finanční gramotnosti je fakt, že minulá, současná a pravděpodobně i budoucí politická garnitura, ovládaná ekonomickými teroristy, nebyla, není a nebude ochotná lidem poskytnout pravdivé informace a vzdělání právě proto, aby mohla snáze páchat to, čemu se říká skrytá lichva a ekonomický terorizmus.

Současný svět se potýká s toxickými spekulativními aktivitami, které se objeví vždy tam, kde politici opomenou, nebo spíše ještě vytvoří, vhodné podmínky pro tunelovody peněz.  Strategie a propracované finanční systémy, zabalené do reklamního pozlátka a útočící na základní lidské potřeby a touhy, jsou tím nejpodlejším bezohledným útokem na podstatu lidské slušnosti, příčinou degradace morálky a ekonomické hmotné podstaty.

Teď si asi říkáte, o čem to tady autor vlastně píše. Píši o gigantické zadluženosti občanů, státu, celé eurozóny a téměř celého světa. Celosvětový dluh se vyšplhal do takové výše, že je vlastně nesplatitelný, neboť již dávno neodpovídá možné celosvětové produkci hrubého domácího produktu, který je vlastně jedinou a skutečně možnou platební hodnotou.  Lidstvo se za vydatné pomocí globálních finančních korporací ocitá na pokraji finančního krachu, který má jediný cíl, a to ovládnutí celosvětové ekonomiky.

Politické reprezentace jednotlivých států jsou pouhým nástrojem bankovní mašinérie, a pokud se i někdy pokusí o nastolení potřebné ekonomické rovnováhy, jsou převálcovány opozicí, která s radostí vyžene občany do stávek a demonstrací jen kvůli tomu, aby se mohla za jakoukoli ekonomickou cenu chopit vytoužené moci a pokračovat vesele dál v zadlužování.

Neznalost finančních procesů a totální nedostatek informací v oblasti ekonomických vědomostí občanů skýtá prostor pro ovládání tohoto ekonomicky negramotného „stáda“, které je hnáno tím „správným“ směrem. Tento stav vyhovuje lépe informovaným a vzdělaným globálním investorům a je pro ně vítaným prostředkem k manipulacím s lidstvem.

Hlavní příčiny finanční insolvence

Téměř všechny státy řeší zadluženost tiskem nekrytých peněz. Tyto peníze se však vždy na konci svého toku ekonomikou  promění v nulu. Je jich sice více, ale jejich hodnota se „vypařila“, neboť nebyla podložena materiální hodnotou. Aby toho nebylo málo, státy daly bankám do rukou destruktivní zbraně ve formě nicotné výše povinných bankovních rezerv, které umožňují vytvářet dluhy z ničeho. A právě tyto dluhy mohou být příčinou globální finanční insolvence vůči výrobnímu potenciálu, neboť v drtivé většině ekonomických aktivit převládá spekulace nad opravdovým podnikáním založeným na tvorbě hmotných statků.

Dalším oblíbeným manévrem většiny zadlužených států je vydávání dluhopisů. Málokdo si  však uvědomuje, že dluhopis je pouhý příslib vlády, že věřiteli vyplatí slíbený bonus. Dluhopis by ve své podstatě měl být krytý bohatstvím státu. Náš stát je ale sám gigantickým dlužníkem, který nedokáže zastavit narůstající dluh, tak jak je tedy možné, že si někdo dluhopisy vůbec koupí?? Je to proto, že drtivé většině obyvatel chybí finanční gramotnost a ekonomické vzdělání a dostatek potřebných informací, aby pochopili, že se svými úsporami vstupují na hodně tenký led.

Možné indikátory blížícího se finančního krachu:

• Hlavním ukazatelem nestability státu jsou měnící se zákony, které umožní zvýšení daňové progrese. Náš stát má 70 daňových nástrojů a stále to nestačí ani na stabilizaci dluhu.
• Zvyšující se ceny hlavních spotřebních komodit (energie, pohonné látky, potraviny)- to jsou oblasti každodenní spotřeby a zde se nejrazantněji projevuje rapidní snižování hodnoty koruny.  Dále to může být připravované zvýšení DPH.
• Zvyšování daní z nemovitostí.
• Státem umělé podhodnocování skryté inflace.
• Zvýšený zájem o drahé kovy, zlato, stříbro, umělecké předměty, ale i půdu a  nemovitosti produkující kapitál. Cena  zlata vzrostla za posledních deset let  o 600 %.
• Vydávání státních dluhopisů je jasným signálem, že začínají selhávat základní příjmy státu, ale i EU.
• Klesající rating státu v souvislosti s narůstajícími dluhy a klesající hodnotou koruny a výrobní produkce je jedním z nejzávažnějších ukazatelů blížících se problémů.
• Neschopnost splácet dluh.  Výše dluhu ČR vůdči HDP vzrostla na 40.67%, v přepočtu na jednoho obyvatele to je již 142 215,- Kč.

Urychlovače narůstajících problémů

Všechny ústupky nestabilní slabé vlády ve prospěch vynucených navýšených výdajů v oblasti nákladových položek státu celý problém jen razantně urychlují. Podle všech dosavadních vystoupení a aktivit odborů a levice je patrné, že nedisponují potřebným finančním vzděláním, ani vysokým  IQ v oblasti ekonomických znalostí. Pokud by tomu tak nebylo, nikdy by nemohli aktivizovat svoje poslušné nevědoucí stádo za účelem zvyšování státních výdajů, naopak, museli by hlásat stop zvyšování státních výdajů do neproduktivní sféry a posílení podpory výrobní oblasti, aby mohla byt aktivizována oblast posilující růst HDP. 

Co může být spouštěcím mechanizmem finančního krachu

Vzhledem k tomu, že celosvětová ekonomika plave na velmi tenké kře, která se neustále rozpouští, může jakákoliv zadlužená země spustit řetězovou reakci, která postupně zasáhne všechny ekonomiky.  Aspirujících zemí, které mají chatrné ekonomické základy, je hned několik. Pád amerického dolaru by zcela jistě spustil celosvětový bankrot. Zadlužená japonská ekonomika a současné živelné pohromy mohou být také spouštěčem řetězových problémů. Řecko, Portugalsko, Španělsko, Itálie, Maďarsko, Irsko, a vůbec eurozóna jako celek, se potýkají s obrovským dluhem, který se lehce může přehoupnout do nedůvěry v euro a následný „run“ na banky již nikdo nezastaví. Konec konců, případný pád naší vlády, který, jak se zdá, je za dveřmi, může přinést velice razantní nedůvěru věřitelů v hodnotu koruny a státní dluhopisy. Následný masivní výběr vkladů není schopna ustát žádná banka, neboť vklady nejsou kryté hotovostí, ale pouze 2% bankovní rezervou. 

Současná neveselá realita

Velmi nebezpečný, nepravdivý a záludný je vykreslený obraz, kterým vlády prezentují ekonomický růst. Tento růst je ale možný jen za předpokladu stoupajícího trvalého zadlužování. Pokud bychom tyto dluhy odečetli od hospodářského výsledku, dostali bychom věrný obraz reality, v níž žijeme. V tuto chvíli se občané cítí relativně bezpečně, protože věří, že se o ně stát a vláda postará, netušíce, že tato vláda pro jejich ochranu již mnoho učinit nemůže. Problémy, před kterými dnes celosvětová ekonomika stojí, mají globální charakter a přesahují možnosti vlád. Opatření ke stabilizaci neutěšeného stavu snižováním nebo zvyšováním  úrokových sazeb nebo manipulací výše daní přestává být účinné a finanční jistoty a ekonomická stabilita se otřásají v samotných základech. Svět se mění závratnou rychlostí a je jen na nás, zda budeme schopni čelit přicházejícím novým, zřejmě ne příliš radostným, podmínkám.

Petr Havlíček