Nedávno Švýcarský federální institut technologií vypracoval studii o globální celosvětové ekonomice, která si vzala za cíl zmapovat vliv obřích nadnárodních společností na světovou ekonomiku. Tato studie prokázala, že 1 318 firem po celém světě má vzájemně provázaná vlastnická práva.
Studie, která byla uveřejněna v časopisu New Scientist, dále uvádí: Tyto firmy disponují 20% globálního celosvětového zisku, ale prostřednictvím svých akcií ovládají dohromady většinu výrobního potenciálu a cenných papírů, což ve skutečnosti znamená, že pevně svírají otěže celosvětové ekonomiky světa.
Po důkladné analýze se vědcům z Curychu podařilo rozplést složitou strukturu vlastnických vztahů a vzájemné propojenosti, která jim odhalila základní jádro složitého systému, který je založen na pouhých 147 společnostech, které kontrolují 40% celosvětového bohatství a vlastní převážnou většinu firem a finančních společností, které vykazují nejvyšší ziskovost.
Pod kuratelou nadnárodních společností
Největším kapitálem a mocí disponují bankovní a finanční instituce sdružené do nadnárodních kartelových společností, které svým spekulativním přístupem a nerespektováním přirozené a zdravé hospodářské soutěže, způsobují celosvětovému tržnímu mechanizmu fatální ztráty a odliv financí z výrobních oblastí, které jsou nosnými pilíři celosvětové ekonomiky. Švýcarská studie uvádí, že v první dvacítce jsou, mimo jiné, společnosti těchto zvučných jmen: Barclays Bank, JPMorgan Chase & Co, AXA, The Goldman Sachs Group nebo Deutsche Bank. A třeba na dvacátém čtvrtém místě je francouzská banka Société Générale, hlavní akcionář Komerční banky.
Ryze české banky- časy dávno minulé….
Pokud se dále zaměříme na vlastníky dalších bankovních institucí například u nás v Česku, zjistíme, že Češi již nevlastní téměř žádné bankovní instituce, vše je v rukou zahraničních společností.
Raffeisen Bank- Rakousko, Česká spořitelna- ERSTE Bank- Rakousko, ČSOB- KBC- Belgie, Poštovní Spořitelna- KBC- Belgie, UniCredit- Itálie, ING Bank- Nizozemí, Volksbank- Německo, LBBW Bank- Německo, J&T Bank- Slovensko, MBank BRE Bank/ Komerzbank- Polsko/ Německo, GE Money- USA, Citibank- USA. Pouze FIO Bank a Airbank jsou v českých rukách.
Jednostranný profit
Když se na závěry Švýcarské studie podíváme z pohledu současného stavu celosvětové recese, lze z ní vyvodit velmi závažný fakt, a to ten, že daný stav přináší prosperitu jen jedné straně, to jest té, která vlastní 147 nejsilnějších společností spojených v kartelové dohodě, a která kontroluje 40% celosvětového bohatství. Toto seskupení může ve své podstatě ovládat a ovlivňovat cenu jakéhokoliv strategického produktu, včetně energií, potravin a hlavně cenu peněz.
Nečistá hra
Dáme-li si do souvislosti tlak Německa a Francie na ostatní země eurozóny, aby se podílely na záchraně zadlužených zemí, je patrné, že se zde hraje velmi vysoká hra, která nemá v dějinách novodobého lidstva obdoby. Proboha, kdo by mohl mít zájem financovat dluhy zemí, které si žily nad poměry a vědomě prohospodařily státní a evropský majetek? Jak je možné, že evropští komisaři neženou politiky a celé státy k odpovědnosti za gigantické dluhy a z eurozóny je okamžitě nevyloučí? Vše nasvědčuje tomu, že finanční a bankovní mafie chytře skrývají své zlotřilé cíle za falešnou solidaritu, podobající se socialistickému systému, sdruženém v tehdejším RVHP. Vše se jeví jako dobře promyšlený scénář přesunu státních financí do kapes bankomafie.
Oprávněná velkorysost nebo jiný, „konspirační“, záměr?
Hodně mně vrtá hlavou prohlášení našeho ministra zahraničí, že by Česká republika neměla zůstat stranou a zapojit se do záchrany rozhazovačných „šlendriánů“, a to i přes opačná stanoviska většiny renomovaných ekonomů, což se mi zdá velmi nestandardní a značně nezodpovědné.
Proboha, co může vést ministra zahraničí země, která má sama 1,5bilionový dluh, a který není schopna sama splácet, k tomu, že ještě nabádá vládu a poslance, aby platili dluhy jiných, podstatně zadluženějších, států?
Může mně to někdo rozumně vysvětlit?
A tak se naskýtá otázka, dotýkající se známé konspirační teorie, zda pan ministr přece jenom není součástí skupiny zvané Bilderberg, která se údajně snaží o ekonomickou nadvládu celého světa….? Je třeba si také otevřeně říct, že Mezinárodní měnový fond, který v této oblasti zřejmě hraje první housle, již v minulosti několikrát sehrál svoji zápornou roli coby garant ekonomické pomoci. Jeho pomoc má vždy sejný scénář. Poskytnutým úvěrem zadlužit stát, a tím umožnit přesun jeho majetku do rukou soukromých korporací, za velmi nevýhodných cenových podmínek. Jako příklad lze uvést Argentinu, té MMF pomohla až ke státnímu bankrotu.
Petr Havlíček
www.pozitivnisvet.cz
stejné symptomy, stejný průběh, stejné následky
Ubírají(kupní)sílu lidem, ubírají(výrobní)sílu firmám, postupně se vžírají (klamavou reklamou) pod kůži, nákaza se kumuluje tam kde žije větší množství lidí pohromadě(velkoměsta), postupně sžírá celou společnost a značně jí oslabuje, díky zákeřným neléčitelným bakteriím (úroky, poplatky, machynace, tunely, krachy), nákaza nezkončí dokud budou k dispozici neimunní lidé (ti co si znovu a znovu půjčují) a dokud bacilonosiči (bankéři) neopustí zdecimovanou nemocí vysátou zemi…..
Kdy už lidé pochopí že neustále opakovaným zůročeným půjčováním si ubírají o hodnotu úroku svou budoucí kupní sílu a odvádějí jí ve formě zisku zahraničních bank uplně někam jinám mimo hranice naší vlasti, kdy už stát pochopí že firmy a živnostníci si zůročeným půjčováním ubírají o hodnotu úroku na svém výrobním potenciálu.
Přitom by stačil jen zákon který by označil úrok za nezákonnou lichvu, zlodějské banky se a bankéři by rychle odpochodovali do jiných zemí, nebyla by tak volná nabídka bankovních a nebankovních půjček a lidé by se tak nemohli nadále zadlužovat a tudíž by si každý ze svého měsíčního příjmu mohl dovolit utratit o 10,20,30 a více procent, což by kolem HDP točilo rozhodně lépe, než zadlužený občan, který po konsolidaci půjček(nedejbože exekuci) odvádí mnohdy vše co vydělá bankám,(potřebné hypotéky a případné pronájmy vozů by určitě zvládl suplovat stát, stejně tak i bankovní bezhotovostní platební styk přes ČNB, nebo nějakou vlastní státní banku, která by zcela jistě dostatečně profitovala už jen z bankovních poplatků, tak jak už nám to dokazují současné banky).
Proč by nemohl do firem a živností investovat bezůročně stát, vždyť rychlý rozvoj podnikání je v zájmu státu, byla by to vlastně podpora zaměstnabosti, mezinárodní konkurenceschopnosti a způsob zachování výrobních prostředků na území státu v jednom, jasně že by někdo mohl namítat co by bylo s projektama které zkrachují, ano byla by to ztráta, ale jistě vyvážená velkým HDP, snadným exportem a velkou zaměstnaností vždyť právě „TO“ je nejvyšším možným úrokovým zhodnocením finančních prostředků pro státem vlastněnou banku, pro stát jako takový „FUNGUJÍCÍ EKONOMIKA BEZ FINANČNÍCH PŘÍŽIVNÍKŮ“
Marek Hadrovský