Fakta pro žalobu: Rasová segregace v České republice

1. V ČR se zavádí chvályhodné opatření – zrušení jízdného v MHD, respektive používání jízdenek, jež se rozdávají zdarma. Jistě to poslouží čistotě ovzduší, protože je jasné, že mnoho lidí dá přednost MHD před používáním aut k jízdám po městech.
Je ale projevem zločinné segregace, že z tohoto opatření jsou na rasovém principu vyloučeni všichni občané bílé pleti.

2. V ČR se ruší doplatky za léky v lékárnách. Jistě to prospěje zdraví obyvatel a učiní léky dostupnými i nejchudším lidem.
I toto opatření je upraveno rasisticky. Opět dochází k segregaci na rasovém principu, protože jsou z užívání této výhody vyloučeni občané bílé rasy. A to tím způsobem, že ten, kdo chce výhody využívat, musí projít perlustrací a získat doklad, že není běloch.

3. Běloši jsou v ČR napadáni, zraňováni, okrádáni nebělochy, a policie zjednává pořádek tak, že zatýká a trestá i bije zbité bílé lidi. Běloši jsou prakticky prostě vyloučeni z policejní ochrany před zvůlí vládnoucí menšiny a navíc, jsou v každém případě etnických střetů paušálně označeni za viníky oni, bílí, namísto těch, co je napadli, zbili zranili, okradli i znásilnili. Je to tak, že v ČR může být běloch beztrestně napadán vládnoucí rasou jako nechráněná sběř. Je to důsledná segregace bílé rasy.

4. V ČR se vypočítává starobní důchod pro občany, kteří v životě nepracovali, z průměrné mzdy, vyhlášené statistickým úřadem.
Opět je zavedeno segregační opatření, že tuto výhodu nesmějí využívat běloši a jim se důchod složitě vypočítává podle odpracovaných let a výdělků a jeho výše pak nedosahuje ani poloviny starobního důchodu příslušníků vládnoucí menšiny. U bílých žen je to sotva jedna třetina starobního důchodu nebělošek.

5. V ČR není školní docházka dětí povinná a dětem je dovoleno hrát si, učit se praktickým dovednostem obživy bez práce, jako jsou krádeže, loupeže, atd. Dětem bělochů je však tato psychologicky výhodná sebevýchova odepřena, platí pro ně povinná školní docházka, vymáhaná na rodičích policií a soudy, pokutami, vězením, atd. Tedy opět rasová segregace bělochů.

6. Česká vláda touto politikou segregace bílé rasy připravuje společnost o smír a soužití mezi rasami, napětí mezi nimi prudce roste a objektivně hrozí vypuknutí krvavých střetů, jež nemohou skončit jinak, než otevřenou válkou mezi rasami. Příliš dlouho vláda odkládala řešení rasové otázky a strkala hlavu do písku.Segregace bílých nevyvolává u vládní menšiny pocit uspokojení. Ona se cítí povzbuzována vládou a policií k pronásledování bílých a její agresivita roste. Ustrašenost a bojácnost bílé většiny není nekonečná a brzo se dá očekávat propuknutí otevřených bojů.
Vláda nechala situaci dojít tak daleko, že už nebude moci bez násilností segregaci bílých odstranit, zrovnoprávnit bílé s vládní menšinou. Každý krůček ke zrovnoprávnění ras bude vládní menšinou chápán jako útok na „dobyté pozice“ a povede k jejich zuřivým reakcím.