Víte, co udělá současný čelní politik, když chce znát názor svých soukmenovců? Řekne jim ho.
Asi takhle se dá charakterizovat počínání ministra financí Kalouska, když svojí lišáckou rétorikou a obratným politickým marketingem přesvědčuje národ o výhodnosti protiinflačních dluhopisů. Míra inflace, která je v současnosti předkládána veřejnosti, je bohapustá lež. Naši politici, v čele s Miroslavem Kalouskem, si o nás myslí, že jsme národ tupounů.
To, co zásadně ovlivňuje inflaci a dopadá na občany ze všeho nejvíce, je zdražování základních potřeb obyvatel, jimiž jsou energie, potraviny a samozřejmě daně, protože jejich růst se následně automaticky promítne do spotřebitelských cen. Spotřebitelské komodity se zdražují razantně, v řádech desítek procent ročně, a občan jen bezmocně a nevěřícně zírá, co se to vlastně děje. A co se děje? Ekonomika státu se dostala do stavu, kdy státní kasa je značně deficitní, po česku to znamená rozkradená a prohospodařená. Celá současná politickomafiánská pravolevá galerka, která je na střídačku u moci již celých jednadvacet let, není schopna, ale zřejmě ani ochotna, vést naši zemi k prosperitě v souladu se zcela jednoduchými pravidly, která znamenají:
• Utrácet jen tolik, kolik ekonomika vyprodukuje.
• Podporovat a stimulovat oblasti tvořící HDP, tedy hlavně tvorbu a růst pracovních míst.
• Vytvořit jednoduché a stabilní právní prostředí, které bude srozumitelné pro každého, kdo bude chtít vytvářet prospěšnou ekonomickou aktivitu.
A protože toto současná politická garnitura neumí a neví si rady, co s narůstajícím gigantickým dluhem, lže celému národu o skutečné výši inflace, která se může pohybovat někde kolem 7-9 % podle toho, v jaké oblasti se občan ve vztahu k životním nákladům pohybuje. Obrovský vliv na zdraví státní ekonomiky, a tedy i na výši inflace, má také míra nezaměstnanosti, která je dle oficiálních údajů skoro na 9%. A to je, vážení, další velká lež, kterou nás politici krmí. Ono totiž ještě neznamená, že když dotyčný pracovník pracuje v rámci veřejně prospěšných pracích pod obcí, že je již zaměstnán a přináší státu příjem. On ho totiž pořád platí z vybraných daní stát. V evidenci dále nejsou ani ti, co pro porušení svých povinností byli z úřadu práce vyřazeni, ani vězňové, jichž je zhruba dvacet tisíc, a dnes už i celá řada těch, kteří se ze systému odhlásili z důvodu povinnosti hlásit se na pobočkách pošt, takže uváděná výše nezaměstnanosti je další velký podvod. Můj odhad skutečné míry nezaměstnanosti je 12%. Nejvíce jsou postiženi mladí do 25 let, tam je oficiální přiznaná míra nezaměstnanosti téměř 20%. Zdroj http://byznys.ihned.cz/c1-54904550-mlade-evropany-kosi-nezamestnanost-bez-prace-jich-je-5-5-milionu
Mám velké obavy, že Kalousek, a s ním celá vláda, vůbec netuší, kde vězí jádro pudla. Zvyšování daní a škrty v investiční oblasti, kromě jiného například i rušení zelené nafty, přece nemohou vést ke zvýšení výběru daní, ale zcela k opačnému jevu, kterého jsme svědky. Totální pokles odvodu daní hlavně od fyzických osob je důsledkem špatné nefunkční politiky státu. Z trhu mizí ten nejdůležitější faktor. Je jím práce. Firmy snižují počty zaměstnanců a krachují. Počty insolventních krachujících firem v tomto roce dosahují nejvyšší míry od roku 2008. Toto je hlavní a nejdůležitější ukazatel toho, jak vláda řídí stát.
Svůj rozhodující podíl na inflaci má také Česká národní banka, která na politickou objednávku do systému nasype další a další nekryté finance, které znehodnocují naši měnu tak rychle, jak rychle rostou ceny všeho kolem nás.
Lákadlo Kalouskových protiinflačních dluhopisů je jen hledání cesty, jak ze spořivých občanů dostat jejich peníze, aby měl čím zalepit gigantickou díru ve státní pokladně, což je vytloukání klínu klínem, tedy dluhu dluhem. Jeho líbivá a lákavá slova o tom, že je třeba občanům dát také příležitost zachránit své úspory před inflací, jsou v podstatě důkazem o jeho neschopnosti řídit státní ekonomiku tak, aby inflace nenastala.
Je třeba mít v patrnosti, co se s penězi, za které si dluhopisy koupíte, stane. Nejenže nestačí na pokrytí trvale rostoucího státního dluhu, ale je zde velká pravděpodobnost, že je vláda použije v rámci smlouvy o fiskální odpovědnosti na krytí dluhu ostatních evropských zemí, které jsou zadlužené podstatně více, než náš stát. Evropa jako celek jen pouze oddaluje sklapnutí dluhové pasti a snaží se do ní zatáhnout každého, kdo se nechá.
Dělat si starosti s odpovědností za všechna špatná rozhodnutí si rozhodně naši politici připouštět nemusejí, neboť si opětovně odsouhlasili svoji absolutní beztrestnost. Viz v pořadí již patnácté neúspěšné hlasování o zrušení imunity.
Otázka závěrem zní, jak dlouho český národ nechá současné politické šlendriány ještě vládnout? Dle mého názoru jsou příští volby šancí pro změnu. Nepropásněme ji.
Petr Havlíček
Stoprocemtmí souhlas, poze volbou čestných odborníků můžeme změnit tuto zkorumpovanou garnituru!
a navíc alkoholik, to je mu těžko vysvětlovat! Touha po moci je na 1.místě, žije ve světě bílých myší . . .
Nevím jakou změnu máte na mysli? Jestli to má být změna představovaná A. Babišem,tak to mi přijde,že jste docela veselé mysli:). Ale je demokracie a každý má právo na pokus/omyl. Dle mne to co dělá Kalousek je maximum možného v dnešní době. S pokorou Daniel.
K článku pana Havlíčka Nejsme tupouni něco o inflaci, nezaměstnanosti a volbách.
Co je inflace, jak vzniká a jak příšerně nám škodí? Inflace je znehodnocování měny růstem cen i mezd. Vzniká nemravným přístupem k podnikání. Obchodní zákoník říká, že účelem podnikání je maximalizace zisku. Dobrý podnikatel to chápe tak, že komplexní racionalizací dosahuje maximální úspory v nákladech, prodeji a veškeré činnosti podniku. Přitom výsledek racionalizace – růst zisku – použije na rozvoj podniku, služeb zaměstnancům (konzum, byty…), na růst mezd a snižování cen. Celospolečenský výsledek – trvalý růst životní úrovně a kultury společnosti. Dravý podnikatel – a těch je čím dál víc, racionalizuje jen z donucení konkurencí, jinak zvyšuje ceny a škudlí na mzdách. Celospolečenský výsledek – růst cen, zaostávání mezd, málo peněz v oběhu, neprodejnost značného procenta zboží, propouštění, zátěž sociálního státu (podpory a sociální dávky…) a bezvýchodné zadlužování. Nebýt inflace, většina zaměstnanců by si z výplaty odložila na stáří a nepotřebovala by státní důchod a povětšině ani podporu v nezaměstnanosti. (Byla by minimální.) A to je, panečku, něco, co je těžké si jen představit. Zato je snadné si představit, že hlavní vina leží na prodejných politických stranách, jež jdou na ruku těm, kdož si je vydržují a jimž oni pak slouží.
K úvaze o míře nezaměstnanosti bych přidal dvě položky z míry skryté zaměstnanosti. Je možno uvažovat o tom, že přísnou racionalizací administrativy by se dalo ušetřit statisíce lidí. Kdyby brali místo platu 50% jako odškodné, nežili by si zle a státní rozpočet by byl bohatší o miliardy z mezd a další miliardy z nákladů. Další značné úspory peněz státu i občanů by se dosáhlo snížením počtu všelijakých zbytečných agentur, zprostředkovatelen, podomních poradců a obchodníků. Pak by Kalouskové mohli zmizet, protože by nebylo třeba škrtat, ale zavádět prorůstová opatření, mimo jiné snižovat daně, atd.
Ještě o naší šanci ve volbách: změňme jejich volby na naše volby
Dostal se ke mně po internetu ohromný nápad na řešení, jak ukázat výsledkem voleb, jakou podporu veřejnosti mají „etablované“ politické strany a jejich způsob vládnutí. Nápad je to vtipný, rozumný, a dalekosáhle měnící postoj veřejnosti k volební účasti a dokonce měnící a zpřesňující obraz výsledku voleb.
Lidé, mající negativní postoj ke svévolnému drancování státu, mají šanci svůj názor razantně projevit. Ne ignorováním voleb, ale právě účastí ve volbách. Ne „na truc“ volením komunistů nebo pidistran, ale využitím možnosti
hlasovat proti
zlodějskému systému spravování státu. Tato možnost nám ležela u nohou při všech volbách a my jsme ji nezvedli.
Je způsob, kterým všichni odpůrci partokracie, tedy drancování státu politickými stranami, mohou jednotně, „jako jeden muž“ říci
TÁHNĚTE, NECHCEME VÁS !
Ten způsob, tato úžasná možnost hlasovat proti, je odevzdat
NEPLATNÝ HLAS ! Je několik způsobů, jak to udělat. Nejlepší z těchto způsobů je
odevzdat v obálce ve dví přetržený hlasovací lístek kterékoliv strany.
Takto upravený volební lístek se zaeviduje jako neplatný hlas, což při velkém počtu takových hlasů vytvoří samostatnou kategorii ve volebních výsledcích: Například ODS 10%, TOP09 7%, Soc.dem. 16%, KSČM 5%, KDU ČSL 6%, neplatných hlasů 51%, zbytek neúspěšné strany.
Kdo bude vítězem voleb?
Jestli nepůjdete volit a myslíte, že dáváte najevo svůj odpor k současné politice, zmýlíte se. Snížíte účast ve volbách. No a co? To nikomu nevadí.
Způsob volby neplatným hlasem má proti volební neúčasti
ještě jeden efekt: Šetří státní kasu!
Za voliče, kteří k volbám nepřijdou, dostanou strany, co dostaly aspoň 1,5% hlasů, rozpočteny a vyplaceny peníze za volební náklady po 100 Kč za každého nevolícího.
Tedy dáte-li neplatný hlas místo neúčasti, ušetříte státu 100 Kč.
Ale hlavně: volby tak ukážou, co si lidé o politickém systému skutečně myslí. V tom smyslu to budou první skutečně svobodné volby, ukazující poměr voličů k protidemokratické vládě politických stran. A tím i k faktickému, antidemokratickému, ale bohužel dosud ústavnímu principu předání moci lidu těmto zaprodaným subjektům. Protože jaká demokracie, jaká vláda lidu, když poslanci nejsou zavázáni voličům, ale sekretariátům vládních stran, ve skutečnosti vlastně převážně zločinným spolčením.
Toto je prapůvod vší korupce a všeho nepořádku ve státě, jenž byl lidu ukraden vadnou ústavou. Úmyslně vadnou ústavou.
Nová situace nastane, jestliže se objeví nějaký nový volební subjekt, jenž se ostře odliší od zdiskreditovaných politických stran, vzdá se ambic být volen jako strana a získá důvěru voličů. Pak není důvod k ignoraci a každý, kdo mu uvěří, nechť jej i volí. Kategorie neplatných hlasů bude mít i potom svou vypovídací hodnotu.
Nyní je důležité tuto informaci dostat ke všem voličům. Jen tak bude volební výsledek reprezentativní.
(Podle anonymního textu z internetu upravil Stanislav Vrbík, Zlín, 5/12)