Jistě jste mnohokrát slyšeli tyto, nebo podobné, zcela nesmyslné a nepatřičné věty:
Stát zařídí, stát má zájem, stát odpovídá, stát nedovolí, stát vlastní, stát má, stát pomůže, …
Soud rozhodne, Policie ochrání, vykoná, odpovídá, nalezne, …
Parlament, senát rozhodne, zajistí, ustanoví …
Vše to jsou naprosté nesmysly. Nicméně v běžné a zcela nepřesné mluvě lidské se tyto nesmysly vyskytují zcela běžně a slouží jako celkem pochopitelné zkratky k tomu, co chce někdo vyjádřit. V ústavě, zákonech, vyhláškách, veřejných smlouvách, … atd. však takové nesmysly nemají žádné opodstatnění a je nezbytné vždy a zcela důsledně dodržovat přesnou mluvu. Stát, soud, policie, parlament, senát, jsou pouze Instituce Veřejných Služeb, neboli InVeS. Tedy neživé entity (ústavou, zákonem nebo smlouvou ustanovené, vesměs spíše virtuální) organizace, instituce, zahrnující svůj: popis a důvod existence, neživé: budovy, zařízení, počítače, židle, stoly, místnosti, radiátory, umyvadla, … atd. Jsou to jen instituce. Ty všechny opravdu nikdy nemají žádný zájem, za nic neodpovídají, nic nerozhodují, nevlastní, nepomohou, nevykonají, … Tyto činnosti totiž konají pouze a vždy jen konkrétní živí lidé v nich pracující ! V případě InVeS to jsou zaměstnanci všech občanů. Veřejní služebníci. Jen ti konají, nikoliv InVeS ! Jen ti mohou nést za něco plnou osobní odpovědnost, a proto jen ti mohou něco rozhodovat, konat, pomáhat, chránit, …
Nepatřičné personifikace používají často politici a úředníci, akademici, … žijící z mozolů pracujících, obecně zaměstnanci občanů v InVeS a slouží jim to k manipulaci s lidským vědomím do té míry, že se za neživé a neodpovědné InVeS schovávají konkrétní lidé, kteří chtějí zůstat ve skrytu InVeS a odtud páchat své zlo, resp. často zlo, které vydávají za dobro. Vesměs své zlo páchají násilím vnucovaným „dobrem“.
Další vesměs úmyslné zkreslování reality je vydávání kolektivů (kolektivních entit) za odpovědné. To je další nesmysl proto, že nelze nikdy přistoupit na princip kolektivní viny a tudíž ani na princip kolektivní odpovědnosti. Kolektivy jsou tudíž vždy neodpovědné, pokud nejsou zcela jednomyslné. Proto například porotní soud (jednotliví porotní soudci) musí být jednomyslní při vydávání rozsudku, aby každý, kdo soudil, nesl zcela plnou a osobní odpovědnost za ten rozsudek. Včetně té trestně-právní odpovědnosti a s povinností nahradit škody a újmy svým obětem, pokud se zmýlí, nebo chybně konají. Proto musí být ze zákona pojištění ! Toto pojištění slouží k uspokojování obětí jejich chybných rozhodnutí a činů, ale nezbavuje je odpovědnosti za jejich rozhodnutí a činy.
Kolektivní entity jsou lid, občané, voliči, senáty, soudy, komise, … ale i úřednictvo, sbory, politické strany, hnutí, spolky, církve, … atd.
Kolektivní entity zákonodárné musí rozhodovat o všeobecných a rovných pravidlech chování, čili o ústavě, zákonech, vyhláškách, normách, … které se musí bez výjimky týkat každého z nich. Rozhodují o těchto všeobecných pravidlech většinově. Stejně tak většinově rozhodují občané sami o sobě, (jinak to nejde, bohužel, nelze očekávat jednomyslnou shodu).
Kolektivní entity výkonné a soudní musí rozhodovat vždy podle těchto všeobecných a rovných pravidel a vždy v plné shodě, čili jednomyslně, jinak nesmí rozhodovat, nebo konat. Není-li jejich jednomyslná shoda, musí rozhodnout občanské referendum. Referendem mohou občané rozhodnout cokoliv, co je v souladu s ústavou, mohou odmítnout jakoukoliv změnu, odvolat kohokoliv z InVeS atd. neb jsou nejvyšším suverénem z dikce a smyslu (i stávající!) ústavy. Chtějí-li občané rozhodnout v rozporu s ústavou, musí ústavu nejprve referendem změnit! Takový musí být systém snesitelnějšího soužití občanů definovaný právě ústavou.
Osobní rozhodování jednotlivce musí podléhat vždy plné trestně-právní odpovědnosti.
Všichni zaměstnanci občanů v InVeS, čili veřejní služebníci musí být občany odvolatelní. Ti, co smí podle všeobecných a rovných pravidel (ústavy, zákonů,…) rozhodovat, musí být i občany volení.
V HK, dne 10. 11. 2017 Jan Piroutek