Přepisovali na mě dluhy, které udělali jiní. Někdy to bylo s mým předchozím souhlasem, jindy ho ani nepotřebovali. Dělali to tak dlouhé roky, měli různá jména a názvy a nikdy za to nenesli odpovědnost. Dělají to i dnes…

Funkce bílého koně je prostá. Přijde, nechá se nalákat světlejší budoucností, protože bude mít více peněz a perfektní tým zkušených lidí, který se o něj postará v případě potřeby. Bílý kůň se hned na začátku stane tím, komu je dáno domnělé právo o všem rozhodovat. Má pocit, že něco vlastní, že něco ovládá, že bude součástí děje. Tolik důvěry ale zase nedostane. Podepsat ano, ale řídit raději ne, natož snad o něčem rozhodovat. Proto také na začátku podepíše pár plných mocí, které od té chvíle slouží k jeho zastupování. Stejně tak jsem to dělal i já. Výsledek? Velké dluhy, za které mohu jen proto, že jsem naletěl snu o lepším životě, pocitu, že mohu něco ovládat, řídit, a že se mi nemůže nic stát. Někdy jsem byl bílým koněm dobrovolně, ale někdy taky ne, když přes mé dohody s jedněmi jsem nakonec posloužil bez mého souhlasu jiným. Že to nejde? To bylo tak…

Ano, dlouhé roky jsem se nechával nalákat na lepší budoucnost, když jsem do volební urny házel lístek s nadpisem Občanská demokratická strana. V takovém případě mě následně zadlužili s mým souhlasem, když jsem věřil, že to bude jen a pouze na pár let. Jindy jsem tam ten lístek se stejným názvem hodil také, ale nakonec mě, přes tuto dohodu a udělenou plnou moc, zadlužila ČSSD, Lidovci, KSČM, Zelení, nebo například TOP09 nebo Věci veřejné, prostě každý, kdo do sněmovny usedl – ať už jsem je zmocnil či nikoli. Sloužím jako bílý kůň už od roku 1989 bez rozdílu toho, s kým jsem se z těch, co byli v parlamentu, dohodl. S ohledem na jeden z nejvyšších schodků státního rozpočtu pro rok 2012 vlády, která ve svém programovém prohlášení chtěla schodky snižovat a nezvyšovat daně, a který před pár dny odsouhlasila, budu jako bílý kůň sloužit i v příštím roce. Jako bílý kůň jsem dlužil před nástupem této vlády rozpočtové odpovědnosti nějakých 121.000,- Kč. Po její usilovné práci už dlužím cca 130.000,- (a to ještě není ani zdaleka konec roku) a příští rok mi k tomu rozpočtově odpovědně připíše dalších 10.000,-, přičemž se ani zdaleka nemohu spolehnout, že je to konečný účet.

Roli bílého koně budeme hrát společně tak dlouho, dokud se budou ve sněmovně točit ti samí, byť občas v jiném dresu. Ano, jsem bílý kůň, který ve volbách dal plnou moc jiným ke svému zastupování a zatím marně čekám na to, že jednou přijde někdo, kdo na mě pak nepřepíše jím nadělané nové dluhy. Dluhy, ze kterých mají užitek zvolení a zatímco pak posílají složenky s rozpočítaným dluhem na každého z nás, hodnota majetku jejich a na ně napojených spřátelených firem roste. A to jsem vynechal naši plánovanou povinnou účast na podílu v záchranných valech EU, když budeme platit eurem, jejíž schválení leží v současné době ve sněmovně, přičemž podíl každého z nás by v takovém případě činil dalších 25.000,- Kč na hlavu. Samozřejmě za předpokladu, že se do té doby nezvýší celkový dluh států eurozóny, nutný k sanaci, což je utopie stejně, jako dosavadní ujišťování Bruselu, jak má vše pod kontrolou. Mimochodem, už jste to slyšeli? Kalousek je opět ministrem financí roku (ti, co ho zvolili, tu s námi však nežijí) a šéf Evropské centrální banky ve stejný den prohlásil, že eurozóna je epicentrem globální světové dluhové krize a je nezbytně nutné zase utáhnout šrouby…

Ano, sloužím jako bílý kůň. A Vy taky. Jak dlouho ještě?

František Matějka

frantisekmatejka.blog.iDNES.cz