„Bez chlastu Kalousek nedá ani ránu,“ říká mi kolega starosta Martin a dodává: „v poslední době jsem ho ve sněmovně s různým časovým odstupem potkal třikrát a pokaždé ho měl jak vidle.“

Nic bych za to nedal, že při telefonátech, v jejichž průběhu údajně vyhrožoval detektivu Mazánkovi, policejnímu prezidentovi Lessymu a poslanci Skokanovi, měl notně připito. Jeho poslední vystoupení v parlamentu v průběhu jednání o zbavení Vlasty Parkanové imunity, nasvědčuje tomu, že se přestal chovat racionálně a ztratil kontrolu i soudnost a nedokáže již střízlivě vyhodnotit realitu. Tipl bych si, že byl zase „pod vlivem“.

Přes všechna tato tvrzení a jeho zřejmě pokročilou závislost na alkoholu bych Kalouska nepodceňoval. Na své ministerstvo si přivedl tým lidí z řad špiček kriminální policie a za jejich pomoci si vytvořil slušnou eskortu oddaných souvěrců, kteří mu jdou na ruku při realizaci všech jeho pochybných a zatím nerozkrytých kauz. A tito jeho lidé nejsou zdaleka jen na ministerstvu financí. Pokud se zpětně podíváme na dlouhý seznam kauz, se kterými je Kalousek spjat a nic se mu do dnešního dne nestalo, je zřejmé, že máme co do činění s hlavním bossem českého politického podsvětí. Kalousek nazývá konání těch, kteří se odvážili konat proti vůli jeho a jeho sehrané smečky, estébáckými praktikami, i když tito lidé dělají pouze svoji práci. Nicméně jeho vlastní zaběhnuté praktiky by si zmíněné označení zasloužily mnohem více. On si je tolik jistý svojí neotřesitelnou pozicí, že si nedělá nic ani z premiéra a klidně vyhrožuje i nejvyšší policejní autoritě Lessymu. A tady se naskýtá otázka – pročpak to tak podivně skřípe mezi Kubicem a Lessym? Nezdá se vám, že i Kubice je pouhou loutkou na provázcích, podobně jako Nečas a dnes i nový ministr spravedlnosti Blažek? K této partě bych také přiřadil spícího senilního knížete, který působí spíš jako legrační maskot strany, než vážená autorita.

Z hlasování o vydání Parkanové lze adresně vypozorovat, komu záleží na spravedlnosti a koho drží korupční systém pevně ve svých pařátech. Vše je založeno na dobře promazaném, politiky vytvořeném korupčním systému, který kryje spolupracující justice. Celý tento systém je neustále kamuflován dokola se opakujícími takzvanými reformními kroky, které mají obelhat a upokojit společnost, že se věci vyvíjí správným směrem a že je vše tak, jak má být.

Celá aféra s letadly CASA cílená na Parkanovou přerůstá, díky vlastní hlouposti ožraly Kalouska, v jeho osobní kauzu, která mu se vší pravděpodobností prostřednictvím jeho osobní arogance a drzosti dříve či později zlomí vaz. Vše nasvědčuje tomu, že v zákulisí legislativního procesu tvorby zákonů, kdy zákony naší země nebyly celá léta dodržovány, docházelo prostřednictvím špinavých intrik a podvodů k jejich ovlivňování tak, aby vyhovovaly mafiánskému politickému prostředí, aby se mohlo pohodlně a legálně pod rozsvíceným svícnem krást. Čerstvě schválené církevní restituce, se kterými dle průzkumů nesouhlasí až 75% obyvatel naší země, jsou zářným příkladem zneužití moci a pohrdání názorem a vůlí občanů.

Z Kalouskova nepřiměřeného jednání ve sněmovně, ale i z neurvalých telefonátů policistům atp., se dá rovněž vyvodit, že kuloární šeptanda ohledně původního požadavku policie, kdy mělo být požadováno i vydání Kalouska, o které jsem se zmínil již v minulém blogu, by mohla mít reálný základ. Jeho nepřiměřená a místy až hysterická obrana Parkanové před jejím vydáním policii, nasvědčuje spíše tomu, že brání i sám sebe.

Nejvážnější nebezpečí tohoto nechutného a prohnilého politickomafiánského bahna spatřuji ve skutečnosti, že zákonodárci nepochopitelně vyšetřují sami sebe, na což si bez skrupulí zřizují vlastní vyšetřovací orgány, jako by policie v tomto státě neexistovala. Proč to dělají? No přece proto, aby zabránili odhalení svého zlodějského řemesla, které očividně celá léta část poslanců praktikovala.

Občan by se domníval, že za dané situace, pod tíhou důkazů celé řady kauz a neschopnosti ministrů a premiéra vést naši zemi k prosperitě, by přirozeně mělo dojít k pádu vlády a novým předčasným parlamentním volbám. To se ale jaksi nehodí vládnoucí garnituře, neboť by přišli o nemalé chechtáky a, bože chraň, případní noví politici by mohli nechat prošetřit neřešené a ututlané kauzy. Současné strany také nemají po všem tom nechutném divadle jistotu, že na svoje dobře placené vládní posty opět po volbách usednou, neboť dnes již všechny současné parlamentní strany mají notnou dávku žluklého másla na hlavě. A tak, v duchu tohoto vědomí, táhnou spiklenecky za jeden společný provaz dál a národ jen nevěřícně zírá na pokřivenou a zneužitou moc, kterou politikům v dobré víře svěřil.

Já jen pevně doufám, že si lidé konečně uvědomí, že současná levopravá pakáž, bez morálky a zodpovědných ekonomických, řídících zkušeností, která postupně zhoubně prorostla téměř celou zákonodárnou strukturou, nemůže vést náš stát k tvorbě potřebných spravedlivých a srozumitelných zákonů, které umožní generování dostatku sociálního kapitálu, který povede k vyvážené a spravedlivé prosperující lidské společnosti, a v příštích volbách dají hlas tomu, kdo bude ochoten a schopen do zákona prosadit trestněprávní hmotnou odpovědnost politiků a státních úředníků. Pokud je politik ze své funkce neodvolatelný po celé volební období a v podstatě nenese žádnou přímou osobní odpovědnost, přestává fungovat jeho sebereflexe a občan, který je jediným právoplatným majitelem státu, se stává na čtyři roky jen pasivním nic nemohoucím divákem. A tak se může stát, že „čudla Rath“ bude pobírat svůj poslanecký plat ještě další dva roky i přes to, že bude sedět v lochu.

Pokud voliči nevymění drtivou většinu současných rádoby politiků (zlodějů) za novou krev a ti, kdo jsou vinni, neskončí v souladu s našimi zákony v kriminále, nelze čekat, že by se něco změnilo. Slova policejního důstojníka Roberta Šlachty, že „dotacemi a Parkanovou to nekončí – míříme výš“, jsou nadějí a předzvěstí dalších politických otřesů.

Petr Havlíček
www.pozitivnisvet.cz