Referát ze zasedání Československé společnosti pro moderní zemědělství: Zámek Slavkov.

Na zasedání, kterému předsedal Doc. Čuba – 28.06.2013

Naši občané nejsou v našem státě spokojeni.

Lidé uvádějí, že v naši zemi:
* roste drahota,
* roste kriminalita,
* roste nezaměstnanost,
* roste v ČR chudoba.

Občané uvádějí, že tak je tomu proto, že naši politici a nejrůznější řídící pracovníci o stát málo pečují. A tak je to zejména proto, že nejsme pány v naši zemi.

Stát se stále více dostává do rukou zahraničních organizací a zahraničních podniků.

Současné postavení našich občanů ve svém státě lze vyjádřit těmito údaji:
Zahraničí ovládá: 45 % – 60% výrobního sektoru
65 % obchodní činnosti
75 % vývozu
90 % dovozů
98 % bankovního sektoru

Zahraniční vlastníci rozhodují o 55 % zaměstnanců.

V chudobě u nás žije přes 100 000 našich občanů a na hranici chudoby žije přes600 000 občanů. Mezi těmi, kteří jsou nejvíce zasaženi zahraničními vlivy jsou zemědělci.

Současný stav našeho zemědělství můžeme charakterizovat těmito údaji:

* Rozsah zemědělství se podstatně zúžil:
– Proti roku 1989 se vyrábí jen 70% produkce
– V zemědělství pracuje jen 110 tisíc pracovníků
– Osevní plochy poklesly o 25%
– Nevyužívá se 687 000 ha z.p., z toho 519 000 ha orné půdy

* Poklesla výměra intenzivních plodin (cukrovka, brambory, zelenina) a neúměrně se rozšířily

plochy obilovin a řepky, které tvoří 75% osevních ploch a vyrábí se přebytek těchto produktů.

* Rychle se snižují stavy dobytka a klesá produkce masa.

* Potravinová soběstačnost poklesla na 60% (u zeleniny 39%, u vepřového masa
50%)

* Mzdy pracovníků v zemědělství jsou na úrovni 75% průměrných mezd v ČR

* Z menších vesnic mizí občanské vybavení (pošty, obchody, vzdaluje se lékařské a další služby).

Vesnice se vylidňují
* Zemědělské podniky většinou vyrábějí obecné, hromadné komoditní produkty speciality podle potřeb výrobců kvalitních potravin a spotřebitelů.

* Málo je rozvinuto vyšší zhodnocení produkce v zemědělském podniku, nebo ve sdružení více podniků

* Málo je rozvinuta „přidružená výroba“ a služby

* Dotace nenutí podniky k využívání vědeckých poznatků a k rozvoji zemědělské a jiné výroby

* Není rozvíjeno fungující okolí zemědělských podniků (prostor ve
kterém hospodaří)
Přebudování naši společnosti na moderní společnost pro všechny bude v našich podmínkách stále obtížnější a složitější než v mnoho jiných zemí světa.

Ve světe však existuje mnoho příkladů, které ukazují, že v mnoha zemích mají méně rozvinutou ekonomiku, a jsou více vázáni na zahraničí a přitom mají stát, ve kterém se lidem lépe žije a naopak.

Takovýto stav je proto, že po desetiletí byl náš stát usměrňován ve svém vývoji pro potřeby zahraničí.

Téměř každý hovoří o tom, že nezaměstnanost je třeba snižovat, že lidé by měli práci dostat.

Zahraniční podnikatelé však budou pomáhat na prvním místě svým soukmenovcům.
Proto nezaměstnanost a její důsledky se budou projevovat především a nejvíce v zemích, ovládaných zahraničními podniky.

Jak nesprávně hospodaříme s lidmi, ukážeme si na příkladu:
Např. máme podnik o výměře 1 000 ha a ten zaměstnává 200 lidí. Naše úvahy nás nutí, abychom postupovali takto:
* zrušili živočišnou výrobu,
* v rostlinné výrobě zavedeme pěstování jen pšenice, * 190 lidí propustíme a tím dosáhneme cíle – tedy zvýšení pracovní produktivity a snížení nákladů, * každý, kdo takto AKTIVIZUJE výrobu je všemi lidmi veleben, * co však se 190 propuštěnými, se nikdo nezajímá. Každý je pošle do práce do města. Avšak – stejné propouštění probíhá i v průmyslu.

Obdobných příkladů jsou tisíce. A tak se stává, že se nejen v našem státě, ale všude ve světě vytváří 2 vrstvy lidí:
1. spokojení,
2. zatrpklí.

Ti zatrpklí se daném procesu brání:
* žádají o pomoc
* když nejsou vyslyšeni:
– začínají stávkovat,
-začínají demonstrovat.

Přijde doba, kdy zatrpklí půjdou i do silných střetů.

Odpověď na tento problém není opatření, které zastaví růst produktivity práce, ale opatření dát lidem práci.

S tímto závěrem mnozí souhlasí, ale pracovní příležitosti nenachází.
Východisko z budoucí krize je však v tom, dát lidem práci. Protože není pravda, že si ji nezaměstnaní pomoc nezaslouží.

Všichni lidé přišli na svět proto, aby prožili důstojný život. Proto práce se jim dát musí. Pokud nedá, budeme čelit stále se stupňujícím středu mezi bohatými a chudými.

NEZAMĚSTNANOST musí řešit podniky.

PROČ MAJÍ PROBLÉM NEZAMĚSTNANOSTI ŘEŠIT PODNIKY, proč si tento problém neřeší sami nezaměstnaní.
Důvodů je mnoho.
Ty hlavní spočívají v tom, že různí lidé mají různé schopnosti.
– Ti, kteří umí uvádět lidi a věci do pohybu je velmi málo.
– Tyto lidi obvykle podniky získají a drží si je.
– Pro ostatní odborníků není.

Druhým důvodem je nutnost míst startující kapitál. A ten nezaměstnaní obvykle nemají.
Proto zaměstnání lidí musí řešit podniky.

TĚMITO úkoly se velice silně zabýval i AK Slušovice (a to před více jak 20 lety). Východisko nalezl v jiné konstrukci podniku.

Cílem AK-Slušovice bylo nejen produkce zisku, ale hlavní pozornost byla věnovaná totální péče o lidi.

Podnik dával družstevníkům:
– Oběd za 2,- Kč
– Večeři za 2,- Kč
– Jistotu bydlení
– Dopravu zdarma
– Účast na společenských, sportovních a kulturních akcích zdarma
– atd.

Proces řešení nezaměstnanosti započal programem péče o lidi.

Aby takovýto záměr fungoval, snažili jsme ho řešit jinou konstrukcí podniku.
Při konstruování podniku jsme vycházeli z cílů zadaných úkolů podniku.
Podnikové programy byly rozděleny podle těchto charakteristik:
* Programy živitelské. Úkolem bylo vyprodukovat maximální množství zisku.
* Programy perspektivní. Jejich úkolem byla produkce zisku v příštích letech * Programy sociální. Jejich úkolem byla nejen péče o důchodce a lidí se změněnou pracovní schopnosti, ale především péče o lidí. Hlavním prostředkem péče o lidí je poskytování pracovních příležitostí.
* Programy finanční. Jejich úkolem bylo zabezpečování pružného financování zejména malých a středních programů, tedy těch programů, o které banky nemají zájem.
* Programy služeb. Naše zemědělství potřebuje 14 druhů služeb. Bez jejich fungování zemědělské organizace strádají.

Nejvýznamnější byl program sociální – tedy poskytování pracovních příležitostí. Pro jeho realizaci jsme ustanovili jeden a později několik programů nazvaných MIKROAGRA.

Program MIKROAGRA měl za úkol nalézat pro lidi pracovní příležitosti a tyto zkoordinovat tak, aby nebyly ztrátové.

Prvním takovýmto programem byl rozvoz potravin do bytu našich družstevníků.
Začali jsme rozvážet – každé ráno včetně sobot a neděl:
* chleba,
* rohlíky,
* mléko,
* máslo,
* a další.
Na objednávku- čtvrtek, pátek, sobota
* potraviny,
* balená voda atd.

Překvapením pro nás bylo velký zájem o tuto službu. Zájem v krátké době převýšil 1 000 stálých odběratelů. Proto jsme tento útvar osamostatnili.
Rozvoz potravin si vynucoval rozšiřování sortimentu. Mezi nové požadavky
patřilo:
* čerstvá zelenina,
* ovoce,
* čerstvé maso (prošut),
* jogurty.
Na tyto činnosti jsme již ustavili Mikroagra.

Požadavky MIKROAGRY si vynucovaly specializované služby např.:
* chov prasat a pravidelné zabijačky,
* chov drůbeže,
* pastevní chov skotů, ovcí,
* chov králíků.

Mikroagra poskytovala služby další:
* pronajala pozemky, stáje,
* pronajala krmiva,
* odkoupila odchované zvířata,
* dobře zpeněžily,
* zpracování potravin (vlna, kůže vyčiněné).

V rostlinné výrobě se rozšiřoval sortiment:
* potraviny,
* pohanka
* fazole,
* květiny,
* čočka, hrách,
* brambory.

V přidružená výrobě
– zábrany, žebře, ploty,
– organizace kulturních a sportovních akcí.

MA – vytvořila obří podnikatelský prostor :
– přináší zisk,
– někde nepřináší zisk- péče o domy, zahrady apod.,
– financuje podnik nebo obec.

Rozvoj služeb si vynutil založení vnitropodnikové banky. To proto, že peněžní ústavy neměly o takové služby zájem.

Velký zájem o rozvoj MA si vynutil i založení závod AGROCOM:
Úkolem tohoto závodu bylo osamostatňování dílčích podnikatelských programů.
Zájemci byla zřízena samostatná organizační jednotka, která měla UE v AGROCOMPU. Zájemce řešil všechny své činnosti prostřednictvím této organizační jednotky. Všechny náklady a tržby se soustřeďovaly v jeho organizační jednotce(např. AC – 321). Zájemce se mohl kdykoli osamostatnit.
Mnozí zájemci se po určité době vraceli zpět.
– Využíval obchodu
– Využíval služeb (dispečink)
– Využíval podnikových surovin
o Odpojí se a stane se samostatným

Vzniká otázka: „Mohou takto postupovat i jiné podniky?“ – ano – bez pomoci podniku nelze řešit nezaměstnanost

* Každý podnik může a měl by nejen produkovat zisk, ale také pečovat o své lidi.
* Ve světě je obří množství pracovních příležitostí.
* Na jedné konferenci jsme ukázali, že pracovních příležitostí existuje obrovská množství.
* Správné využívání pracovních příležitostí může vytvořit obří podnikatelský prostor.

Proč takovou cestu neděláme a místo toho neustále hovoříme o tom, že je
nezaměstnanost:
* protože je to starost navíc, nepotřebujeme to.
* ale taková cesta musí být zvolena.

Pokud nenajdeme způsoby zaměstnání lidí, bude vyvolávat stále větší nespokojenost lidí. Tato nespokojenost vyústí:
* Stávky
* Protesty
* Demonstrace
* Střety s policií
* Střety mezi sebou
* Rabování
* Politické střety
* Ozbrojená povstání
Zaměstnání lidí je tudíž celospolečenský úkol. Existuje velký podnikatelský prostor. Musíme změnit názor.