V řadách politických stran „sedí“ političtí „kmotři“, jako šedé eminence a prostřednictvím lobbingu ovlivňují politická rozhodování, tak, aby dosáhli svých vytoužených ekonomických cílů.

Myslíte, že přeháním? Nedávno se mi dostala do rukou kniha s názvem „Kmotr Mrázek“ od autora Jaroslava Kmenty. Jeho příběh začíná za hlubokého socializmu a končí v naší současnosti. Když jsem ji otevřel a začal číst, nebyl jsem sto se od ní odtrhnout a přečetl ji jedním dechem.

Je to kniha napsaná podle životního scénáře „zloducha“, jednoho z těch, kterým se podařilo zakořenit organizovaný zločin do české politiky. Zamlada jsem četl detektivky od Agáty Christie, které se hemžily smyšlenými příběhy a vraždami. Její příběhy ve srovnání s životním příběhem Františka Mrázka však zůstávají daleko za jeho celoživotní zločineckou kariérou.

To, co mě na celém příběhu doslova „dostalo“, je výčet zmíněných politiků, policejních funkcionářů a státních úředníků, kteří se s organizovaným zločinem zapletli nebo spíše propojili. Jistě si všichni vzpomenou na nedávná vzájemná obviňování politiků o prorůstání organizovaného zločinu do politiky.  Kniha pana Kmenty jen potvrzuje to, že se jedná o hrůznou realitu naší současnosti, ve které, bohužel, všichni žijeme.

To, co já osobně vidím jako nejnebezpečnější, je fakt, že mnoho jmenovaných aktérů spojených s kmotrem Mrázkem chodí doposud mezi námi, jako by se nechumelilo. Naskýtá se otázka: Kdo převzal pomyslné uvolněné křeslo nekorunovaného krále českého podsvětí a využívá skříň plnou „šuplíčků“, které jsou plné kompromitujících materiálů na politiky, k ovládání politickoekonomické scény?

Nezdá se vám, že vlády příliš lehkovážně vyhazují miliardy za nepotřebný zbrojní potenciál a že státní zakázky jsou několikanásobně předražené? Že mnoho politiků není schopno doložit nabytí svého mnohamilionového majetku?  Nemyslíte, že nás politici zatížili gigantickými dluhy a daněmi? A že se občanům právo na obranu jaksi vyhýbá?

Dílo pana Jaroslava Kmenty je skutečným obrazem nejen života kmotra Mrázka, ale i stavu současné společnosti a já vám je vřele doporučuji k přečtení.

Petr Havlíček