JE TO BOHUŽEL KONEC CELÉ EVROPY
Reflex přináší zásadní rozhovor k dnešní situaci v Evropě a vlastně v celém západním světě. Poskytl ho Dan Schueftan, izraelský akademik, bezpečnostní expert a politický poradce několika izraelských premiérů i amerického Kongresu. Jeho myšlenky působí úlevným dojmem. Jako by za nás vyjadřoval to, co ve skrytu duše cítíme, ale tlakem okolí si to odmítáme připustit. Ta horší zpráva je, že má – asi – pravdu.
Schueftan prolamuje tabu, kvůli nimž by si v mnoha evropských státech vysloužil trestní oznámení. Tak například: “Nechci vás urazit, ale Obama je Evropan. A to je to nejhorší, co můžete o americkém prezidentovi říci.”
nebo  “Politická korektnost je nepřítelem svobodné společnosti.”
nebo “Tolerance by měla skončit tam, kde někdo pod záminkou tolerance chce zničit sa-motný princip tolerance.”
O Americe a globálním pořádku
Je načase zvyknout si na myšlenku, že ne každý problém má okamžité řešení. Některé ži-velní pohromy nelze uřídit, lze je pouze přežít. Bolístka musí nejprve vyhnít. Mám za to, že v nadcházející době problémů nebude ubývat, spíše naopak.
Pro Evropany byla Amerika jakýmsi pomyslným odpovědným tátou, který je chránil před je-jich vlastními hloupými nápady. Avšak osm let Obamovy bezradnosti plus osm let George Bushe mladšího, jenž měl sice smysl pro odpovědnost, ale také vršil chyby, udělaly svět nebezpečným místem pro žití. Bill Clinton sledoval vlastní zájmy, navíc měl špatný vkus, a to už dělá dohromady 24 let, během nichž američtí prezidenti neplnili svou povinnost
O Evropě
Evropa páchá sebevraždu nezávisle na počtech imigrantů. Sebevražedná je její demogra-fická politika. Evropané nemají rádi své děti, jinak by nemohli mít porodnost na úrovni 1,3 na rodinu. Za 30 let totiž jejich děti budou pracovat převážně na to, aby uživili důchodce, jichž bude 65 ze 100.
Druhou známkou probíhající sebevraždy je rezignace na evropské hodnoty. Evropané již nejsou hrdí na vlastní duchovní dědictví. Místo hrdosti na hodnoty, zvyklosti, úsilí, jež jim zajistily ve všech smyslech bohatý život, rozhodli se pro „multikulti“ mentalitu, která již ne-rozlišuje kulturní a sociální vymoženosti podle dosažené úrovně.
Není to jednoduché, říct jasně a nahlas, že kultura, jež uznává, že ženy jsou rovnocenné lidské bytosti, je nadřazena kultuře, která se k ženám chová jak k dobytku. A že ta druhá kultura není pouze jiná, nýbrž je podřadná vůči té první. Je těžké to říci, protože to je poli-ticky nekorektní?
O politické korektnosti
Politická korektnost posiluje svými dopady krajní levici a populistickou pravici, pokládám ji za největší nebezpečí pro svobodu jednotlivce. Fašizace společnosti je falešnou odpovědí na pokušení politické korektnosti. To je to, o co jde: klasické liberální hodnoty Západu je třeba ubránit před patologií politické korektnosti.
O přistěhovalcích
Arabští běženci, kteří se domáhají vstupu do Evropy, nechtějí být jedněmi z vás, nechtějí sdílet vaši kulturu, chtějí vaši kulturu změnit do té míry, že Evropa už nikdy nebude Evro-pou. Ti, kdo dnes přicházejí na evropský kontinent, nemají pocit sounáležitosti se zdejším kulturním dědictvím ani ho mít nechtějí. Přinášejí s sebou kulturu, jež se s ním nutně do-stane do konfliktu.
Oni neutíkají před bídou, jak se mylně domnívají mnozí Evropané. Alžírsko, Libye, Irák nejsou žádné chudé země. Mohly by být nebo už byly značně bohaté z prodeje ropy, která jen tak tryská z půdy. Proč tedy většina z těch-to států patří k tzv. propadlým? Proč je život tam zničen až na dřeň – pouze a jedině proto, že tam vládne arabská společenská kultura. A nyní přicháze-jí do Evropy a přinášejí s sebou tutéž kulturu, jež zničila jejich vlast.