Brněnský sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení se navzdory protestům a distancu české vlády rychle blíží. Předák sudetských Němců Bernd Posselt v rozhovoru pro MF DNES otevřeně promluvil o programu, demonstracích i o Benešových dekretech, které legalizovaly poválečný odsun Němců. „Nemohu s dekrety souhlasit, protože jsou postaveny na kolektivní vině,“ říká Posselt.
Proti sjezdu v příštím týdnu proběhne celá řada protestů a demonstrací, za nimiž stojí zejména podporovatelé českého vládního hnutí SPD. Ti kritizují sudetoněmecký svaz kvůli tomu, že vystupuje proti Benešovým dekretům. Jak na to reagujete?
Naše pozice je velmi jasná. Myslíme si, že bychom neměli do tohoto tématu nijak zasahovat zvenčí. Jde o českou záležitost, která se týká odsunu Němců a celkové politiky Edvarda Beneše. Bilancování těchto témat mezi Čechy velmi aktivně probíhá a já si myslím, že by bylo velmi kontraproduktivní, kdybychom do toho zasahovali zvenčí. Toto je zkrátka výhradně česká debata.
Takže Benešovy dekrety nijak pozměňovat nechcete?
Pro nás nejde o právní a ani majetkovou debatu, nic takového nechceme měnit, jde nám zejména o debatu historickou a morální. Jsme rovněž velmi vděční, že se k tématům vyloučení, odsunu a kritiky Beneše vyjadřuje mnoho českých osobností.
Co si tedy myslíte o nedávném jednání ve Sněmovně, kde současná vládní koalice vyjádřila odmítavý postoj vůči sudetoněmeckému setkání v Brně? Předseda Sněmovny Tomio Okamura po šestihodinovém jednání odmítnutí sjezdu neprosadil, premiér Andrej Babiš ale oznámil, že setkání v Brně není šťastné a za vládu se ho nikdo nezúčastní.
Celé jednání v českém parlamentu jsem sledoval na internetu. Musím říct, že to bylo velmi zajímavé. Vystupovalo tam mnoho lidí z různých demokratických, proevropských stran, které podporovaly sudetoněmecký sjezd. Byli tam samozřejmě i jiní, kteří byli proti. Myslím, že tohle přesně je demokracie, jsem za to rád.
Pokud byste mohl protestujícím něco vzkázat, co by to bylo?
Řekl bych jim, že kdyby čistě teoreticky neměli dovoleno protestovat proti našemu sjezdu, tak já bych za jejich právo demonstrovat sám demonstroval. Mají svobodný názor a my máme také svobodný názor. To je v evropské demokracii správné. Myslím, že mají právo říkat, co chtějí, a my na to máme právo také. To je normální, jen bychom to měli dělat pokojně a v rámci práva.
Chápu to správně, že Brno stále považujete za vhodné místo pro konání vašeho sjezdu i přes plánované demonstrace?
Ano.
Rád bych se ještě vrátil k Benešovým dekretům. Jaký na ně máte osobní názor? V minulosti jste patřil k jedněm z největších kritiků.
Já mám ohledně tohoto stejný názor, jaký měl Václav Havel, který dekrety kritizoval, protože byl proti kolektivní vině. Problémem Benešových dekretů totiž je, že vznikly na principu kolektivní viny. Ale to je historie. Už to nemůžeme změnit, avšak můžeme o tom diskutovat, v tuto chvíli o tom Češi diskutují a společně s námi mluví i o mnoha dalších věcech. Při svém projevu v Brně neřeknu vůbec nic o Benešových dekretech, ale to taky neznamená, že s nimi souhlasím. Jednoduše řečeno s nimi stále souhlasit nemohu, protože jsou postaveny na kolektivní vině.
okračování ze str. 1
Do Brna Předák Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt se navzdory výhradám části politiků a veřejnosti chystá na akci v Česku. Foto: ČTK
Kritici brněnského sjezdu často citují pasáž v platném dokumentu Sudetoněmeckého krajanského sdružení, kde stojí, že „sdružení usiluje o zrušení těch Benešových dekretů, které stále platí a které nařizovaly nebo legalizovaly nespravedlnosti, kolektivní zbavení práv, vyvlastnění, nucené práce, vyhoštění a vraždy“. Proč je tato formulace součástí vašeho programu?
Upřímně řečeno, tato deklarace je jedenáct let stará a my vážně nechceme žádné řešení, na kterém by se obě strany neshodly, proto nechceme tuto pasáž rušit. Jde o mimořádně citlivou věc a my jsme pro dialog. To je důležité. Nechceme nijak tlačit na Čechy, ale Češi také nemohou nijak tlačit na sudetské Němce. A stejně jako Češi, tak i Němci mají na toto téma různé názory.
Ptám se na to také proto, zda by nebylo pro vaše sdružení jednodušší tuto pasáž odstranit. Jde o hlavní argument těch, co sjezd kritizují.
Abych byl zcela upřímný, tak naopak mnoho lidí v Německu si myslí, že bychom měli zrušit zase jiné pasáže, které považují za příliš vstřícné vůči Čechům. Domnívám se, že tohle není způsob, jak najít společnou cestu. Musíme především diskutovat o historii a o morálce. K samotnému dokumentu říkám velmi jasně, že je už jedenáct let starý. Kromě toho já nejsem žádný diktátor sudetských Němců. Jsem jejich prezidentem a mezi námi jsou lidé s různými názory, což je ale úplně stejné, jak to mají i Češi.
Bývalý prezident Miloš Zeman obvinil Čechy, kteří vítají sudetský sjezd v Brně, z kolaborace. Podobně se vyjádřil šéf SPD Tomio Okamura či poslanec Jindřich Rajchl, jenž označil sjezd za akt neonacismu a srovnal ho s rasistickým hnutím Ku-klux-klan. Zvažujete případné právní kroky kvůli těmto výrokům?
Tvrzení zmíněných lidí ukazují, že žijí v minulosti. Měli bychom se v tomto více dívat na současnost a dále do budoucna. Žádné právní kroky proti těmto slovům nechystáme, to bych nikdy nepřipustil. V mém politickém životě jsem s takovými právními kroky nikdy nepracoval. Jsem pro svobodnou debatu, a pokud mají tento názor, tak je to jejich problém.
V jaké fázi příprav se sjezd nachází? Kolik sudetských Němců do Brna dorazí?
Promiňte, ale ještě bych rád připomněl, že setkání v Brně není jen pro členy sudetoněmeckého sdružení. Je to jako náš normální sněm, kde většina pozvaných není v krajanské organizaci. Jde zkrátka o veřejnou akci, kde vystoupí celá řada Němců i Čechů. Co se týče příprav, tak jsme pro naše hosty zajistili hotely v Brně. Máme zarezervováno asi tisíc lůžek, ale musíme najít ještě další ubytování. Podle posledních informací má totiž z Německa přijet už více než tisícovka lidí.
Vaše setkání se uskuteční na základě pozvání od pořadatelů festivalu Meeting Brno. Program si ale organizujete sami, co máte v plánu?
Začínáme ve čtvrtek 21. května na hlavním nádraží v Brně, kde si budeme připomínat holokaust u památníku na nádraží, odkud bylo transportováno přes deset tisíc židovských občanů. V pátek odpoledne máme setkání s přáteli z české strany. Sejdeme se u společného oběda, který proběhne u dlouhých stolů. Nazýváme to oběd přátelství. Večer je naplánována kulturní akce, kde udělíme ceny těm, kteří udělali něco speciálního v rámci česko-německé spolupráce v oblasti umění a kultury. V sobotu se chystáme na pochod míru a smíření, který tradičně začne v Pohořelicích a povede až do Brna. Jde o pietu za Pochod smrti, který proběhl jako vysídlovací akce Němců po roce 1945. Tento program už dříve vymysleli mladí Češi z organizace Meeting Brno jako protestní a mírový pochod proti onomu Pochodu smrti.
Kolik sudetských Němců se pochodu zúčastní?
My na tuto akci přijíždíme každý rok. Přesné číslo teď nevím, ale vždy jsme přijeli čtyřmi autobusy a tentokrát bude autobusů jedenáct. To je jediný rozdíl oproti dřívějším pochodům. Začínáme v Pohořelicích, jsou mezi námi ale i tací, kteří kvůli zdraví pochodovat nemohou, ti na nás počkají v Brně. V průběhu poutě i v jejím cíli máme domluveno čtyřicet menších setkání. Budeme mít v Brně i trh s knihami, kde se budou nabízet také různé kulinářské speciality a další zajímavosti. Sobotu zakončíme tancem a hudbou.
Sudetoněmecký sjezd přijede podpořit například německý ministr vnitra Alexander Dobrindt či bavorský premiér Markus Söder. Plánují i oni projevy?
Ano, s tím počítáme na neděli, kdy máme hlavní setkání a sněm, kde promluví i bavorský premiér Söder. Po dalších setkáních a projevech máme večer koncert. Zůstáváme ale až do pondělí, kdy máme závěrečnou pietní vzpomínku v Kounicových kolejích, které sloužily jako vězení, a nacisté zde zabíjeli Čechy, Židy a německé antinacisty. Tohle bude oficiální konec našeho programu.
