Politické strany přestaly plnit úlohu demokratického nástroje zastupitelské formy moci a zneužívají svěřenou moc k naplňování svých vlastních ekonomických cílů.

Apatická veřejnost znechucená korupčními skandály, pokřiveným vnímáním práva a špatně fungující justicí, která slouží převážně movitým, mocným a vlivným k prosazování jejich zájmů, je příčinou selhávající současné formy demokratické vlády, ve které lid má vykonávat státní moc nad svým majetkem, tedy naším státem.

 Koncentrovaná politická moc zformovaná do mocenských klanů, které již není možno kontrolovat, vrhá náš stát do záludné dluhové a korupční pasti, která má následně neblahý vliv na celkovou ekonomickou stabilitu státních financí, a tím se významnou měrou podílí na nižší životní úrovni obyvatel. Závratný nárůst cen a daní podporuje rostoucí nedůvěru občanů v politiku a ekonomiku a vyvolává úpadek firemního potenciálu a odliv a ztrátu mozků z průmyslu, obchodu, služeb a bohužel i z politiky do oblastí, nebo i zemí, ve kterých se mohou lépe uplatnit.

 Česká ústavnost je založená na formě nepřímé, tedy zastupitelské demokracie, která umožňuje občanovi jednou za 4 roky dát svůj hlas straně, se kterou se názorově shoduje. Ta by poté měla plnit svoje sliby, které voliči dala a měla by je prosadit do zákonů země. No a jaká je skutečnost? Dle sociologických průzkumů a všudypřítomné reality je velmi žalostná. Politická scéna připomíná tragikomickou čtyřletou frašku, na jejímž konci se občan bezmocně rozhlíží po něčem, co by jen alespoň v náznacích mohlo znamenat pozitivní změnu od stávajícího marasmu. Pokud pomineme ochromené ekonomické procesy, je patrný značný odklon v důvěře občanů od politických stran, který je znát na množství nestranických kandidátů na kandidátkách politických stran. Občané se s čím dál větší měrou distancují od současné politiky, neboť s ní prostě nesouhlasí a nechtějí být s ní spojování. Nejvýrazněji se tato oblast projevuje v regionální politice, ale jsou i případy, kdy i ministr je nestraník. Tento současný stav, špatné hospodářské výsledky a nespokojenost národa, jasně signalizuje, že zastupitelská demokracie formou soutěže politických stran selhává a že je třeba hledat řešení v systémech přímé demokracie. Při prosazování přímé demokracie je ale třeba počítat s tím, že nastane tvrdý odpor ze strany stávajících politických stran.  Forma přímé demokracie zasáhne do současných mocenských struktur tak razantně a nekompromisně, že ve své podstatě zcela změní systém řízení celého státu.

 Přímá demokracie

 Cestou k přímé demokracii je návrat ke svrchovanosti lidu a dělbě státní moci, tak, aby nebylo možné nekontrolovaně a skrytě páchat to, čeho jsme svědky dnes. Stěžejním nástrojem pro udržení přímé demokracie je zavedení průběžného referenda, které má nepřetržitou účinnost a neumožňuje politikovi sejít ze slíbené a proklamované cesty. Pokud se tak stane, ztratí svůj mandát a  průběžný systém ho okamžitě vyřadí ze hry. V tuto chvíli si zřejmě kladete otázku: O jaké to průběžné přímé demokracii je vlastně řeč?  Vážení, hovořím o možnosti a právu každého občana se průběžně vyjadřovat k činnosti každého politika a možnosti mu přidělovat a odebírat váš hlas, kdykoli vás zaujme nebo naopak zklame. Hovořím o možnosti internetové volby občanem vybraného kandidáta, kde si bude moci velice pečlivě prozkoumat jeho životopis, znalosti, zkušenosti a co ve svém  životě dokázal. Jaká je jeho rodina, jaké má cíle a čeho chce dosáhnout. Jaká má řešení a co vlastně umí. Každý, kdo by se chtěl ucházet o jakoukoli veřejnou funkci, by měl mít povinnost sdělit občanům vše o sobě, své rodině a měl by se smluvně zavázat svému národu, co pro něj hodlá udělat. Dále by měl za svá rozhodnutí nést plnou zodpovědnost, a to až do výše propadnutí celého svého majetku. Kandidovat do jakékoliv veřejné funkce by měl mít možnost každý občan, který by měl odvahu, a hlavně schopnostní předpoklady a dostatek morálních pozitivních vlastností. Dosavadní systém na základě zastupitelské demokracie politických stran je zcela nefunkční a  oslabuje veřejný vliv na politiku. Produkuje nekvalitní, neschopné, nebo také všehoschopné kreatury, ukryté za ostudnou imunitu, bez jakékoli přímé hmotné zodpovědnosti, disponující vzájemně propojenou vládou mocenských klanů, které s občany hrají velice nečestnou hru, ve které utajují informace o rozhodování o důležitých ekonomických procesech, kterým přísluší veřejná otevřenost a transparentnost.

 Aplikace přímé průběžné demokracie do státního systému je přirozenou formou vlády, ve které lid vykonává státní moc přímo. Je to moderní pojetí řízení státu, v němž není místo pro neschopnost, zlodějnu, podvody, lichvu a další negativní projevy současné společnosti.

 Českému národu bylo umožněno jen jedenkrát využít lidového referenda. Nevidím důvod, proč by tento systém nemohl být ve zdokonalené podobě začleněn do naší ústavy, tak, aby se stal, podobně jako ve Švýcarsku nebo na Islandu, plnohodnotným nástrojem přímé demokracie českého národa.

Princip svrchovanosti lidu je ve své podstatě politický, nikoliv právní, nástroj, který určuje, že jedině lid disponuje právem vytvářet systém hodnot, za pomoci institucí a řídících struktur, prostřednictvím nichž se má stát řídit. Před českým národem stojí nelehký úkol prosadit a přijmout ústavní zákon, který by umožnil zavést institut přímé demokracie, a to především průběžného všelidového referenda, počínaje komunálními volbami a konče volbou prezidenta a tvorbou nového obsahu naší ústavy.

 Proč bychom měli usilovat o přímou demokracii?

Protože podíl korupce je, podle světových protikorupčních institucí, ve středně až více korupčních společnostech odhadován na 10-20 % hrubého domácího produktu (HDP). Pokud budeme vycházet z 10%, jedná se o 369 miliard. Pokud by se podařilo uplatněním přímé demokracie toto rozkrádání zastavit, za čtyři roky by náš stát mohl být bez dluhů.

 Petr Havlíček