Dobrý den. Jmenuji se Pavlína Bitarová, dcera syrského křesťana a moravské mámy, dětství jsem strávila v arabském světě – a nyní je ze mě brněnsko- budějovická exmuslimka. Byla jsem 4 roky muslimkou, přičemž jsem konvertovala a islámovala zde, v Brně. Shodou okolností jsme se zde sešli na Valentýna, svátek zamilovaných. Jak jistě víte, slavení jakýchkoli neislámských svátků je pro muslimy, včetně konvertitů, zakázáno. Valentýn má mezi zakázanými svátky zvláštní prilegium Oslava milenecké lásky je v islámu naprosté tabu. Jak se vůbec stane, že holka jako já naletí islámské propagandě? Zkusím to říct v pár větách. Jako míšenka jsem nebyla nikde doma – tady, ani tam.
Z dětství v arabském světě jsem si pamatovala soudržné velké rodiny, spoustu dětí, společně trávený čas … a žádné problémy mezi křesťany a muslimy. Jistě, byla to předválečná Sýrie a hodně mých vzpomínek bylo ovlivněno tím, že šlo o dětství. Po návratu do Brna jsem byla dost divoké pubertální třeštidlo, které neumělo najít své místo ve společnosti. Na místní poměry jsem brzy otěhotněla (bylo mi 24), miminko si nechala a jako svobodná máma, odsuzovaná lidmi kolem, že jsem si „zkazi la život“, jsem začala docházet do místní mešity. Zpočátku jsem o islámu neuvažovala – chtěla jsem si udržovat arabštinu, taky mě fascinovala „sesterská“ atmosféra mezi muslimkami. Nebyl problém pohlídat si dítě, povídat si o dívčích věcech – až zpětně vím, že šlo o klasické „bombardování láskou“, jak ho známe ze všech sekt. Konvertovala jsem – a prvních pár měsíců jsem se cítila naprosto šťastná a naplněná. To je na islámu nejhorší: Dá zbloudilcům jakoby smysl, najednou jsou všechny otázky vyřešené, máte ve všem jasno, komunita „sestřiček“ vás dnes a denně ujišťuje, že děláte správně. Z ačnete pilně studovat islámská pravidla – a nadšení pomalu, nepozorovaně, začíná střídat STRACH. Neustálé modlení, dodržování desítek a stovek omezujících pravidel, ve vás vyvolá dojem, že vás alláh opravdu vidí, sleduje každou vaši myšlenku, a vy neustále nejste dost dobrá muslimka. Květovaný šátek vystřídá černý závoj (já ho nosila, tady v Česku!), z veselé mladé holky je zachmuřené a současně povýšené stvoření. Díky vlastní zkušenosti s islámskou svatbou a rozvodem, a taky díky arabštině, skrz kterou jsem byla pro představené mešity užitečná, jsem postupně začla nahlížet pod pokličku t&eacut e; jejich MÁŠA-ALLÁH spokojenosti a bratrství. Zjistila jsem, a tady to veřejně tvrdím, že většina těch na oko spokojených muslimek zažívá každodenní ponižování a bití a psychický útlak. Od „normálního“ domácího násilí se to islámské liší tím, že násilník má za zády podporu alláha, koránu a celého společenství věřících. Muslimka nesmí o domácích poměrech mluvit (ani se „sestrami“, natož s „nevěřícími“). Setkala jsem se s případy dovezených mladších manželek, které jsou tady, v Brně, po většinu času zavřeny doma; s vyhrůžkami únosem dítěte; s neskutečným psychickým terorem vůči těm, které by islám chtě ly opustit. Nemyslím si přitom, že by islámští muži byli horší, než jiní muži. NEJSOU to rození násilníci. Za všudypřítomné násilí v islámských rodinách může jednoznačně výchova, kterou zas diktuje islám – korán a sunna. Mnozí by mohli být naprosto fajn chlapi, ale i oni mají hlavně strach. Možná netušíte, že muslim, který si neumí zjednat „pořádek v rodině“, má „neposlušnou ženu“ a nevychová ze svých dětí dobré muslimy, půjde sám do pekla. Takový kápo systém, který je základem možná nejhoršího projevu islámu vražd neposlušných dcer kvůli „cti“.Asi nevíte, že správná muslimka by se s partnerem neměla seznámit sama – mělo by to být rozhodnutí rodiny, a když ta není jako u konvertitek, tak starších mešity. I brněnská mešita funguje tak trochu jako dohazovací agentura, přihrávající naivním děvčatům zájemce o česká víza z celého světa. Málo se ví, že v muslimských rodinách by měly být holčičky oddělovány od chlapečků od 7 let, že ve výchově by nemělo být místo pro hudbu, výtvarku, nebo že (ale to už je opravdu hardcore) by mladá muslimka měla z domu rodičů odejít rovnou do domu manžela, a první menstruaci prožít až tam… Trvalo mi dost dlouho, než jsem pochopila, že islámská pravidla mají jediný účel – degradovat ženy na úroveň nemyslících mašin na výrobu nových zfanatizovaných muslimů a zotročených muslimek. Jistě, ta pravidla NEJSOU dodržována ve všech islámských rodinách, ale rozhodně to je to, co v brněnské mešitě, v podstatě pár kroků odtud, vtloukají do hlav mladým naivkám. Ano, v brněnské mešitě se učí čistokrevný saláfismus – radikální islám – a i já se na tom podílela. Chtěla bych svou řeč zakončit výzvou všem těm dívkám a ženám, které na druhé straně demonstrují za toleranci a proti „nenávisti“, tedy proti nám. Dámy – islám není to, co v něm hledáte, ale pokrytectví, lež a strach. A pokud se vám nyní, náhodou, zdá, že vám islámské podřízení a zapření sama sebe vyhovuje, tak si uvědomte, že do toho rodíte děti, dcery – bude vyhovovat i jim? Zahráváním si s islámem připravujete pro své děti otroctví.
