Když tak sleduji vývoj lidstva docházím k jednoduchému závěru. Protože jen nepatrná část současných občanů Evropy a Ameriky zná svojí historii, uvádí svojí nevědomostí a pohodlností v život společenské zákony a zákonitosti, které se v minulosti již několikrát neodvratně prosadily ve svých důsledcích. Z fyziky a společenských věd víme, že naplníme-li určité podmínky, musí po nich vždy nastat jednoznačné, neodvratné důsledky. Například, pokud spolkneme jed, s pravděpodobností limitně blízké 100%, umřeme. A takový jed naše společnost už dlouho a hloupě, polyká.
Abych vysvětlil své tvrzení použiji jako paralelu zánik Římské říše. Toto velkolepé společenské uskupení se rozprostíralo od severu Afriky až na jih Anglie a od Španělska až po Východní Evropu. Nedokázal jej nikdo zlomit zvenku, ale rozložilo se zvnitřku. V devatenáctém století se Jeden anglický historik touto problematikou zabýval a dospěl k těmto závěrům, cituji:
Edward Gibbon (1737 – 1794) byl jeden z nejvýznamnějších britských historiků. Zabýval se hlavně dějinami Římské říše a jeho hlavní dílo Úpadek a pád Římské říše patří dodnes ke klasickým. Předkládáme názory z jeho díla, ve které jsou shrnuty základní principy chování společnosti, které Gibbon považoval za příčinu úpadku Římského společesntví.
- Valná většina obyvatel preferuje zábavu před prací.
2. Tradiční role otců jako živitelů rodiny je zpochybňována, množí se rozvrácené vztahy a svobodně žijící matky bez otců.
3. Senioři jsou zanedbávání. Lidé pečuji o domácí mazlíčky více než o svoje staré rodiče.
4. Literatura a umění se stávají bezduchým. vytváří se planá zábava za každou cenu. Úroveň vzdělání rapidně klesá.
5. Takzvaná umělecká díla jsou ošklivá, nevkusná, nic neříkající, ale přesto za ně bohatí zaplatí horentní sumy.
6. Čestná vojenská služba vlasti je odmítána, zpochybňována vysmívána a posléze zákonem zrušena. Armádu tvoří nájemní žoldneři.
7. Lidé pilně pracující jsou zesměšňováni a jako vzor se staví prázdní pokrytci, populisté, pochybní umělci a takzvané celebrity.
8. Daňové zatížení obyvatelstva stále roste a stát přerozděluje neúměrně vysoké částky. Lidé se nebojí nepracovat, protože stát se o ně vždy nějak postará.
9. Státní dluh roste do nikdy nesplatitelné výše.
10. Přestává se vyrábět a pěstovat, protože výroba doma je moc drahá a potraviny a výrobky se dovážejí ze satelitních zemí.
11. Kdo se dostal do pozice, kde může ze státního krást, většinou tak činí. Postižitelnost těchto zločinů je velmi malá.
12. Početí a výchova dětí je vnímáno jako obtěžující a dětí se rodí stále méně.
13. Léty osvědčené mechanizmy, chránící poctivé před podvodníky, náhle selhávají.
14. Veřejné funkce se stávají předmětem kořisti zisku. udělují se za úplatky, a kdo je získal, chce z nich kořistit, aby se mu vložený úplatek několikanásobně vrátil.
15. Staletími předků prověřené hodnoty – jako je čest, smysl pro povinnost, zodpovědnost, nadšení pro práci, pro dobročinnost, zápal pro věci veřejné, jsou vysmívány a zesměšňovány.
16. Šíří se cynismus.
17. Šíří se plýtvání, nestřídmost, znevažování znalostí, dovednosti a poctivé práce.
18. Do země přichází velké množství cizinců.
19. Politikové nadbíhají lůze, která si vynucuje zábavu a státní podpory (chléb a hry).
20. Občané stále na všechno nadávají.
…konec citace.
Nepřipomíná vám to něco? Jistě, nemluví o současné krizi společnosti, ale o polovině pátého století. Ale ta paralela je naprosto dokonalá. A pokud to tehdy vedlo z zániku několika set let staré a do té doby prosperující říše, není nejmenších pochyb, že musíme dopadnout naprosto stejně. To je neoddiskutovatelná společenská zákonitost. A co tedy bude pak?
Opět se pokusím poučit z historie. Naše společensko-výrobní formace se vyvíjely skokem vždy, když začaly společenské vztahy brzdit vývoj výrobních prostředků, od prvobytně pospolné , přes otrokářskou, feudální až ke kapitalistické společnosti. Ne, necituji Lenina ani Marxe, tyto myšlenky oni jen převzali. Před každou skokovou změnou , vynucenou „výrobou“, věděli ty nejbystřejší mozky, kam půjde vývoj společnosti a tomuto vývoji aktivně napomáhali. Po společnosti kapitalistické se ukázalo, že lidstvo ve svém společenském vývoji nemá žádnou reálnou ideu. V polovině 19.století sice dva utopisté, Marx a Engels za peníze otce kapitalisty pan Engelse staršího, vytvořili jakousi virtuální realitu, nazvanou socialismus, či spíše komunismus, ale samy bazální myšlenky tohoto systému jsou nesmyslné. Každý podle svých schopností a každému podle jeho potřeb. Tak není přírodou naprogramován žádný tvor a tím méně člověk. Dnes se tomu musí smát i žáček základní školy. Ale přesto se našlo velké množství lidí a států, které se snažily tuto utopii prověřit praxí. Začalo to tím, že v roce 1917 v době 1.světové války chtěli si Němci uvolnit ruce na východní frontě a tak v zapečetěném vagonu přepravili ze Švýcarska německého špiona Uljanovova, kterému se za pomoci německých milionů podařilo rozložit SSSR a uzavřít s Německem velice nevýhodný mír se ztrátou značného území. Ale hlavně mohli své východní divize přesunout na západ proti Anglii a Francii. Pak v tom dále „úspěšně“ pokračoval bankovní lupič Džugasvili , známí pod pseudonymem Stalin. Podobně jako v SSSR, tento pokus o pokračování vývoje lidstva ke komunismu stál miliony lidských životů, i v dalších zemích, které tohoto „vzoru“ následovaly. Filosofii těchto vůdců shrnul Stalin do věty: „Když zabiješ člověka, je to vražda. Když pobiješ miliony, je to statistika. Po více než století pokusů od idejí Marxe a Engelse se všechny laborující země včetně SSSR vrátili k různým formám kapitalizmu. Takže co bude dál? Dopředu jsme vymysleli jen nefunkční řád a kapitalismus se také již přežil, takže nemůže zůstat.
Když se nad tímto dilematem zamyslíte, nejde-li pokračovat, ani zůstat, zbývá jediná cesta ,cesta zpět. A už se objevují náznaky, že tomu tak bude. Takže cesta zpět je cesta k feudalismu a poté k otrokářské společnosti (po spirále). A ejhle teorie miliardářů typu pana Gatese to bez uzardění hlásají. Co jiného je teorie zlaté miliardy (snížení počtu obyvatel Země na 1 miliardu). Takže se už dnes začíná vytvářet celosvětově skupina „feudálních rodin“ která nebude potřebovat zbytečně živit sedm a půl milionu nevyužitelných lidí, kteří se navíc hlásí jen o svá práva, ale nepřispívají k vytváření hodnot. Kromě této třídy feudálů s fašizujícími tendencemi genocidy bude potřeba a to jen přechodně, pár nevolníků a později otroků, chemicky založených na sloučeninách uhlíků (lidé). Tito vládcové si již řadu let vytváří řadu otroků , založených na sloučeninách křemíku (počítače) a úspěšně je implantují i do těch bytostí na bázi uhlíku. Budoucnost lidstva lze tedy docela přesně odhadnout i se současnou znalostí společenských a přírodních věd. Snížení počtu lidí (vynucené vládnoucí šlechtou) vytvoření několika rodinných klanů (šlechty) a zbytek budou tvořit nevolníci a otroci , založených na uhlíku (lidí zredukovaných školstvím a farmaceutickými společnostmi, majícími jen naprogramované vlastnosti a potřeby) a na křemíku, roboti, kteří se vývojem stanou užitečnější, než ta část biologická. Anebo jejich postupným prolnutím, než roboti budou umět lidi nahradit úplně.
