Přišel zase čas, abych opět zabušil na Vaše vrata k poznání zlatou sukovicí, a s voláním: “Jedině zlato jsou peníze, vše ostatní je dluh!”, upozornit na procesy na poli globální měnové války, které doslova “smrdí” krematoriem, a to brzo. Mimochodem, pokud to někteří nepoznali, původním autorem výše uvedeného zvolání je jistý J. P. Morgan, reflektující absolutní pravdu, extrakt poučení ze tří tisíc let měnové historie světa. Jiný banksterský borec, jménem Rothschild, prodávající úspěšně prostému lidu zlato coby neužitečný a profit neprodukující “relikt minulosti”, prohlašoval také již před vice než sto lety, že “Kdo vlastní zlato, ten vytváří pravidla”. To ovšem sděloval jen úzkému okruhu svých nejbližších, aby jeho kompetitivní výhoda tehdejšího největšího soukromého vlastníka fyzického zlata na světě neutrpěla.

Účelem tohoto námětu na zamyšlení však není hájit vlastnictví fyzického zlata, jeho funkce a využití, přestože lidstvo zatím nezná, po tři tisíce let nevymyslelo nic vhodnějšího, co v okamžicích pádu měnového systému, při restartu světa financí, zajistí lépe návrat k normálu a zejména získání důvěry človíčků v novou měnu. Bez této důvěry svět financí nemůže existovat, a co je ještě horší, končí obchod, dnes globální obchodní vztahy. Co Vám banksterští laureáti Nobelových cen za ekonomii nikdy neřeknou – není podstatné, do jaké míry je zlatými rezervami kryta jakákoli měna, podstatná je arbitrážní valuace zlata a jeho role coby nedevalvujícího prostředku směny v mezinárodním obchodním styku. To, co jste si mohli koupit za cenu unce zlata v roce 1913, byste si totiž mohli za stejnou unci pořídit i dnes, zatímco dolary, které jste v roce 1913 utratili za onu unci, ztratily za těch cca sto let při všem úročení 98 % svojí kupní síly. A dále, po takovém restartu světa financí, co myslíte, že bude nejbonitnějším kolaterálem/zárukou na nové úvěry? A jsme zpět u moudrosti Rothschildů, Morganů, Warburgů a Baruchů.

Zlato opět na výsluní

Současné globální měnové válce říkají někteří odborníci “závod FIAT měn ke dnu”, kdy posilování dolaru a umělému zvyšování cen aktiv, od akcií po dluhopisy, je obětováno úplně vše. I ona zbývající důvěra obyčejných lidí v systém, důvěra tržních participantů mezi sebou, mizí i vzájemná důvěra mezi banksterskými predátory statu quo. Podvody, lží, manipulacemi všeho od statistik po politicky a/nebo spekulací motivované útoky na ceny zboží na trhu (např. ropy), ztratili totálně kontrolu nad jimi samými vytunelovanou “husou, co jim nesla zlatá vejce”. Jejich recepty na prodloužení životnosti toho globalistického kasina nefungují, nové nápady nejsou, a tak zbývají jen ty staré. Globální finanční systém představuje lodičku v rozbouřeném moři, přetíženou nesplatitelnými dluhy, bez kormidla, s vyděšenou, modlící se posádkou a šíleným kapitánem.

A fyzické pohyby zlata ve směru měnícího se globálního paradigmatu svědčí o tom, že stačí jedna velká vlna a ta lodička půjde ke dnu. Zdá se, že Rusové bojují, ale Číňan pozvedá meč, kterým bestii setne. Ztratila pro čínského draka užitečnost a navíc, zběsile kolem kope vyhrožujíc apokalypsou.

Fyzické zlato se mimo pozornost médií opět dostalo na finanční výsluní rozhodnutím banky bank, Bank for International Settlements (BIS), obnovením jeho statusu nejpreferovanější bankovní rezervy Západu. Banka, která nemá ve svých rezervách stanovené procento aktiv ve zlatých cihlách, dnes neprojde zátěžovými testy bank a automaticky jí klesá rating. A ratingové společnosti, řežoucí hlavy nepřátelům Impéria, nyní už řežou hlavy i banksterských bank. Ratingy “systémových”, “too-big-to-fail” bank, pilířů impéria, klesají rychle na rating BBB-, což je jen jeden stupeň nad tím, čemu se říká “junk grade”, finanční “sračka”. Kdo by ještě před rokem tušil, že se to bude týkat takových jmen jako Barclay´s, Credit Suisse, HSBC USA, Lloyd´s, Royal Bank of Scotland, Standard Chartered? A na řadě jsou další, UBS, Deutsche Bank, Kommerzbank atp.. Kromě jiných problémů je spojuje to, že nenaplňují požadavky BIS – nedisponují požadovanými rezervami ve fyzickém zlatě. Proč?

Papírové zlato (certifikáty), toho je asi desetkrát vice než toho fyzického, tam problém ZATÍM není, ale fyzického se nedostává. Poptávka mnohonásobně překračuje nabídku, reálně existující výrobu. Posuďte sami: V roce 2014 nakoupily ty samé centrální banky Západu, které uměle srážejí cenu papírového zlata na zlatých burzách v Londýně a New Yorku, 477 tun fyzického zlata, což je o 17 % vice než v roce 2013. Je to po roce 2012 (544 tun) druhý největší nákup měnového zlata za posledních 50 let!! (zdroj: Gold Demand Trends, World Gold Council). Přesto z nich to zlato okamžitě mizí přes Švýcarsko na Východ.

Východ luxuje trezory, EU se pokouší repatriovat

Uprostřed největší měnové krize, útoku na rubl, nakupuje (mění US dluhopisy za) fyzické zlato na Západě i Ruská federace (naposled 20 tun). Zapomeňme nyní na tisíce tun fyzického zlata, jež proudí do čínských státních bank a suverénních fondů, jen v lednu 2015 čínské fyzické osoby skoupily 315 tun fyzického zlata na Západě. Pro představu, lednová produkce fyzického zlata na Západě činila 300 tun kovu. Indové se Federálním rezervám kompletně utrhli ze řetězu, zrušili pro zlato importní cla a odsávají teď ze Západu kolem tisíce tun žlutého kovu ročně. Jihokorejci, Japonci, Turci kupují, na co přijdou, jako kdyby neměl přijít zítřek, nakupuje Kazachstán, Uzbekistán, Brazílie… Východ “luxuje” trezory COMEXů, LMBM, cetrálních bank a zlatých bank (bullion banks) Západu do mrtě.

Uprostřed tohoto zlatého drancování Západu náhle stahují svoje zlaté cihly z trezorů v Londýně a Paříži kmenové země Evropské unie – Německo, Rakousko, Nizozemí a Belgie, a budou následovat další. Snahy těchto zemí repatriovat svoje fyzické zlato z Federal Reserve Bank of New York však narážejí na problémy. Němcům, kteří mají v New Yorku 2000 tun, Američané poslali zpět srandovních 30 tun s tím, že zbytek – do pěti let, což je při kvapíku dějin – nikdy. Sladkým tajemstvím, které objevil nebohý Strauus-Kahn a nepomlčel o tom (od té doby je psancem) je, že FED zpronevěřil 122 státům světa jejich zlaté rezervy, deponované jako zástava a důsledek Bretton-woodských dohod II. v USA. Když kdysi Venezuela repatriovala svých 200 tun zlata z Londýna, Němci si klepali na čelo. Dnes oni sami repatriují ostošest. Proč asi? Zbláznili se, nebo jsou jako vždy pragmatičtí a praktičtí, a vidí, k čemu ten odliv zlata ze Západu na Východ směřuje?

Co když už stejně jako ten čínský drak a jemu blízcí nechce dál směňovat práci svých občanů, svoje výrobky a know-how za bezcenné papírky, nadhodnocené Pány peněz o vice než 70 % k obohacování tiskařů dolarů, financování výbojů imperiálního vyděrače a udržování sociálního míru v USA? Co když má už svět dost podvodů a lhaní, vydírání a expropriace majetků pod hlavněmi US ozbrojených sil?

Repatriaci zlatých rezerv kmenovými členy “německého hospodářského prostoru” lze chápat jako přípravu na exit z eurozóny a …zlatý standard v mezinárodním obchodu. Němci prostě vědí, že přichází konec kriminálního podnikání anglo-amerického kartelu pánů peněz, a kdo nebude mít po “velké ráně” fyzické zlato pro mezinárodní obchodní styk, s Východem si nezaobchoduje. (Ó díky, ČNB !) Což bude pro každou exportně-importní ekonomiku klíčové pro přežití v nových podmínkách. V situaci, kdy jim západní odbytiště ekonomicky a finančně zkolabují, mají Němci a jim podobní jedinou cestu – akceptovat podmínky nového globálního ekonomického a finančního hegemona, zaměnit Brusel, Londýn a Washington za Šanghaj a Moskvu a vstoupit jako někdo, kdo má co nabídnout, do Putinova projektu “Od Vladivostoku po Lisabon”.

Fyzické zlato je nejsolidnější indikátor vzestupů a pádů ekonomik, optimálnosti řízení ekonomik I států, bez podvodů neovlivnitelný barometr, indikátor věcí příštím ve světě, v kterém všemu, od morálky, přes politiku po výrobu čehokoli vládnou peníze. FIAT peníze, tvořené z ničeho, nemající žádnou vlastní hodnotu, jejich cena je dána ochotou blbců a osudem vydíraných nejen za ně směňovat plody svojí práce, ale platit nositeli monopolu na tvorbu těchto FIAT peněz “desátek” či “tribut” za nic, na úkor vlastní životní úrovně až do dluhového otroctví.

Tahle éra ničím neomezeného drancu, parazitního systému zabíjejícího v bezmezné nenažranosti “svoje husy nesoucí zlatá vejce”, nám před mnoha nevidoucíma očima končí.

Americká zlatá burza COMEX disponuje cca 200 tunami fyzického zlata. Srovnejte s lednovými nákupy čínských fyzických osob ve výši 315 tun. Londýnská burza na tom není lépe. Show končí a stěhuje se mimo dosah podvodu a krádeží – do Šanghaje, pod čínský management – definitivně a neodvratně.

Rituální vražda Západu

Na COMEXu je řada kontraktů k fyzické dodávce řádově převyšující objem žlutého kovu na skladech COMEXu. Kupci jsou ochotni zaplatit za dodávku fyzického zlata o 50 % více, než je fix COMEXu. Abyste tedy to zlato vůbec dostali, nezaplatíte stávajících cca USD 1 200 za unci, ale USD 1 800. Premium, tedy cena, za kterou je vám vlastník fyzického zlata ochoten zlato vůbec dodat, se za poslední dva roky zdvojnásobila. Je lepší průkaz klesající nabídky a masivní poptávky, je lepší průkaz podvodů, manipulací cenou na burzách?

Ať již představuje tohle zlaté tsunami cokoli – od namyšlené tuposti západních banksterů odtržených od reality, přes elegantní návrat Čankajškem zastaveného čínského národního pokladu Číně, po dohodnutý přechod strojovny Impéria z USA do ČLR, nebo něco jiného, z pohledu monetárních dějin sledujeme rituální sebevraždu, no, spíše vraždu Západu s bohem preferovanými bankstery v hlavní roli. Vidíme a nevidíme vraždu USA a jejích loutek a vazalů.

“Kdo má zlato, ten diktuje pravidla hry (globálně)”

Myslíte, že ne? Tzv. London Fix je každodenní dohodou dnes jedenácti největších zlatých bank Západu na LMBM (London Metal bullion Market) o kotaci/stanovení ceny zlata. Stále ještě je, s tím rozdílem, že už není dohodou jen FEDu podřízených bank Západu, ale od letoška jsou třemi arbitry z celkových jedenácti – Číňané. Těch osm Západních arbitrů má status, velkou historii, ale z pohledu vlastnictví – mají, v porovnání s oněmi Číňany, velké h*vno v sejfu. A zpět o pět řádek.

Kdo zná čínský kalendář a trochu čínskou historii či zvyky, ví, že nejvýznačnější kroky činí Číňané vždy na počátku svého Nového roku, tedy po návratu z dovolených spojených s jeho oslavami. Tedy, lze usoudit, že se budou dít velké věci, protože vše nasvědčuje tomu, že se Peking rozhodl zásadním způsobem vstoupit do světových dějin. Proč?

“Američtí” pánové peněz překročili všechny tolerovatelné meze, dávají průchod svojí zločinné nátuře a touze po rabování tisíci způsoby ve financích, agresivitě, rozpoutávání světové války, americké zahraniční politice vládne genocidní parta bez jakýchkoli zábran. Nepodtrhne-li jim stoličku pod zadkem (US dolar) Čína, bude agrese ještě nějakou dobu pokračovat a klidný přechod moci ze Západu na Východ mohou znemožnit potoky prolité krve. Prostě, nepadne-li dolar rychle, bude 3. světová. Odmítne-li většina světa US dolar, vrátí-li ony US dolary a v USD denominované nesplnitelné sliby budoucího plnění bankrotáře zpět domů, nebudou USA a jejich satelity schopny ufinancovat a materiálně zabezpečit žádnou velkou válku a skončí v globální izolaci (s věrným poskokem Británií). I se svojí nově objevenou bídou a interními konflikty plynoucími s neschopnosti vlád USA a Británie splnit svoje sliby, udržet životní úroveň obyvatel na stávající úrovni. USA se během krátké doby dostanou do pozice fragmentovaného kontinentu plného zemí 3. světa, které náhle objeví kouzlo života “jen za své”. Při devastaci svojí průmyslové základny offshorováním a outsourcováním, s šílenými strukturálními disbalancemi, s 35% závislostí na výkonu finančního sektoru, je nečeká žádná selanka, spíše ruský scénář z 90. let s Američanům vlastními projevy násilí.

První čínská salva této poslední bitvy US dolaru zřejmě již padla. Na počátku února 2015 poslali Číňané “domů” US vládní dluhopisy ve výši cca 50 miliard. Rusové dalších 20 miliard. Bude-li to pokračovat na této úrovni, a věřím, že po těchto rebelech se připojí další, mohli by mít US manažeři peněz po 12 měsících na rukou problém s vice než s dalším billionem USD (zhruba 100 % ročního státního deficit), krytých prdy FEDu. To už je darda, kterou rozjetý hyperinflační vlak změní v shinkanzen do Beznaděje. Bez výstřelu jediné pušky, jen Číňané jsou schopni položit Paulsonům americký zfinancializovaný chlívek plný božích podvodníků a nestíhatelných sviňáren. Co potom celý BRICS, celá Asie a Latinská Amerika?

Číňané jsou vzorní žáci, už teď bijí západní bankstery na jejich vlastním turfu. Mistrně využívají slabosti, zabedněnosti a krátkozrakosti myšlení zfetovaných západních übermenschů, jakož i jejich eratických projevů zbytkové moci proti nim samým. Čínští stratégové dávnověku by byli na svoje krajany pyšní. Umění války přenášené z generace na generaci po milénia. A západní elity se namyšleně nepoučily ani z 2. světové, která se jim vyvoleným způsobem smrskla na drsnou operaci s cílem vyštvat lidi z domovů do pouště.

Čínské brýle to vidí jinak

Asi namítnete, že Čína drží v kufrech biliony US dolarů v nejrůznějších formách. Položí-li dolar, přijdou o hodně peněz, odepíší plody práce vlastních lidí. Ja, natürlich, tahle uvažuje Západ, finančně, racionálně, přízemně, z pohledu DNEŠNÍHO stavu kasy, konzumpce. Ten Západ, co opustil vize, velké ideje, co stíhá nepřízní všechny, co nevyznávají “jeho hodnoty”, jeho “jedinou pravdu”, neslouží do roztrhání těla a revolucí pánům peněz, nevidí dnešek a hlavně zítřek optikou Velkého parazita.

Čína je enigma pro celý, do sebe zahleděný Západ, co neumí a ani se nesnaží nahlédnout na svět a dění v něm z pohledu čínské kultury. Ne státu, ne dočasných oligarchů, ne z pohledu “stalinsky” dočasně aplikovaného modelu mafiálního kasína. Z pohledu vše prostupující čínské kultury myšlení a jednání, která se po tisíciletí nemění.

Zkusme teď odhodit ty západní slepecké brýle, zkusme si, pro srandu králíkům, nasadit ty čínské!

Abstrahujeme-li od možnosti, že si Číňané zabránění “horké” válce ve světě (a jejich neodvratné účasti v ní), cení vice než metráků dlužních úpisů FEDovských podvodníků, kteří nikdy neměli úmysl svoje závazky plnit, vyhneme-li se jiným možným dalším lidumilným či sobeckým motivacím, pokusme se podívat na situaci těch “ojebávaných a v brzku kapitálně ojebaných” Číňanů optikou “má dáti/dal”, tedy co získali a co mohou ztratit.

Akumulace peněz je samozřejmě všem Číňanům milá, ale hromadění majetku tam stále ještě není jediným cílem života, ale prostředkem k naplnění nejen osobních, ale společensko-kulturních cílů (Velká Čína). Obětovali cíli urychlené industrializace, získání know-how, cizích pokrokových technologií, zkrátka přeměny zaostalé, chudé do sebe uzavřené země v globální industriální a obchodní mocnost několik generací lidí. Vytrhli stamiliony zemědělců z jejich rýžových polí a po 40 letech učení, učení a učení, vymýšlí a vyrábí nejlepší roboty na světě. Asi jsme všichni zaznamenali čistě politický konflikt na náměstí Tiananmen, ale slyšeli jste kdy o sociálních bouřích coby důsledcích umělého snížení životní úrovně čínských pracujících? Ne, nemohli, protože i ten poslední vozka v nejzapadlejší vesnici Číny táhne potichu a disciplinovaně tu káru k lepší budoucnosti svých potomků, oné budoucí bohaté a konkurenceschopné Číně spolu s čínskými elitami. Ví, že pracují na prosperitě a vyšší životní úrovni svých potomků, na jiném světě a jiném postavení Číny v něm.

Stejně tak jako Stalin využil nenažranosti specifických západních elit, ruského zlata a strádání pracujících při nejrychlejší přeměně zaostalé agrární země v průmyslovou a geopolitickou mocnost (a pak ty elity poslal k šípku), Číňané nedělají od roku 1971 nic jiného. A jak to tak vypadá, nastal čínský čas “expedice západních chytráků k šípku”.

USA svoje dluhy stejně nesplní, Čína o ně stejně přijde, je nutno je využít maximálně do té doby, než se stanou bezcennými úplně. Účelné zbavení se US shitu má spoustu cest. Čína, prostřednictvím suverénních fondů i přes vlastní oligarchy skupuje na Západě vše cenné, co jí západní elity dovolí – od nalezišť surovin v Austrálii po centrálu J.P. Morgana na Manhattanu. Co mohla, již skoupila, tyto investice údajně velmi převyšují jeden bilion US Dolarů.

Investuje v Africe, v Saúdské Arábii, v Evropě, v Asii i v Ruské federaci, realizuje novou Hedvábnou stezku, jejíž dopad na transformaci rozfragmentované Asie v homogenní, vzájemně propojený hospodářsko-politický systém/prostor nelze ani domyslet. Kapitálově nese hlavní zátěž při vzniku alternativních struktur k IMF, Světové bance. “Rozhazuje” stamiliardy US dolarů plnými hrstmi na všechny strany, ale vše z rozmyslem, plánovitě s dlouhodobým účelem a tutovou návratností investic. Všechny ty brzo bezcenné nositele západní inflace přelévá po čůrkách, mimo rozlišovací schopnost pánů západních FIAT měn, zpět do kolébky, odkud ty papírky přišly. Z čůrků se brzy stane veletok, co ze západních otroků strachu z deflace papírových statků změní v oběti hyperinflace a hospodářsko-politické izolace.

A teď se vraťme k fyzickému zlatu, jeho transferu ze Západu na Východ, ceně zlata, kouzlům jeho současné tvorby a kupeckým počtům. Vraťme se k těm blbům, co kupují hlava nehlava každou unci fyzického zlata, na kterou mohou dosáhnout, a doslova za každou cenu.

Především, zapomeňte na politicky-korektní statistiky západních institucí. Jsou stejně důvěryhodné a kompletní, jako na COMEXu zfixlovaná referenční cena papírového zlata. V těch statistikách mají USA přes 8 tisíc tun měnového zlata, ale vrátit Němcům 2 tisíce tun – na to nemají.

Fyzické zlato proudí ze Západu do Číny, často přes Hong Kong, tisíci kanály, a jen ty monitorovatelné, oficiální vykazují roční import ze Západu mezi 700-800 tunami ročně, a Číňané nakupují ve velké již přes 10 let. Pro účel článku zapomeňme na to, že ČLR je největším světovým producentem zlata na světě, s podílem cca 30% na celkové těžbě zlata na světě. Z vlastní produkce nikdy v historii nevyvezla, neprodala ani unci. Je evidentní, že báze pro zavedení zlatého standard jüanu (RMB) tu již je.

Dle různých západních zdrojů, Čína o tom mlčí či mlží, ČLR vlastní US dluhopisy a jiná papírová finanční aktiva denominovaná v USD v rozmezí 1,4 – 3 biliony USD. V posledních cca třech letech se čísla rok od roku, stále rychleji snižují. Dejme tomu, opět pro srandu králíkům, že aktuální US zadlužení vůči Číně je 2 biliony US dolarů.

Dejme tomu, že v Číně nalezlo svůj nový domov jen 10 tisíc tun měnového zlata ze Západu. Dejme tomu, že cena unce na burze COMEX 1 200 USD. Jedno kilo je 32,15 troyské unce, tedy Číňané utratili za 10 tisíc tun bratru 386 miliard US dolarů.

Vezmeme-li v úvahu, že díky manipulacím prezidentské komise pro stabilitu trhů a v poslední době i přímým zásahům FEDu je cena zlata asi tak podhodnocená, jak je nadhodnocený směnný kurz dolaru. Vyjděme tedy z cen zlata z doby Ronalda Reagana, kdy ještě nebylo tak zle, aby FED a US stát musel používat špinavé triky na trhu zlatem a použijme též zfalšované údaje o inflaci v USA. Tedy, ona oficiální, systémem přiznaná data, o kterých neradno pochybovat. Dojdeme k tomu, že bez vlivu variací na trhu, v tržním prostředí, by měla být cena jedné trojské unce fyzického zlata kolem 7 700 USD. Padne-li anglo-sasko-vyvolený COMEX/LMBM cirkus na absenci fyzického zlata k dodávce, nastoupí v plné síle cenotvorba na Šanghajské zlaté burze. A v tom okamžiku má ČLR v kufrem zlato za USD 2,48 bilionů.

Zahrne-li nový hegemon na trhu zlata do kalkulace 70% potencionál pádu USD, trojská unce vyletí do stratosféry.

Také připomeňme, že zlato v podmínkách měnového systému založeném na zlatém standard, je systémový produkt s nikoli tržní cenou, ale politickou cenou. Roosevelt v roce 1933 zkonfiskoval zlato fyzickým osobám z americké ulice a přes noc zvýšil cenu unce o 70 %, a to z moci největšího vlastníka měnového zlata na světě. Přijde-li tedy zlatý standard z Číny, bude cena zlata odvozena od podílu na tržních tocích v mezinárodním obchodu. Pak nám trojská unce může vyskočit ke 30 tisícům dolarů ze stejné moci hegemona (ještě si pamatujete slova Rothschilda výše?) – a nikdo ani nemrkne. Ale to je již jiný příběh.

Co je podstatné, kupecké počty nás vedou k závěru, že Čína americkým defaultem neutrpí, že má vice než 100% zlatou pojistku, že iluze Američanů – a to i těch nejskvělejších globálních obšourníků – že Čína na dolar nezaútočí, protože by poškodila či dokonce zničila sama sebe – je blouzněním na samotce. Říká se tomu “Wishful Thinking”, česky cochcárna.

Všechny ty US dolary, co dnes Čína “rozhazuje”, jsou de-facto čistý bonus, dar pánů Západu rodícímu se hegemonovi. Kdyby Čína neměla hrůzu z pádu Ruska (je další na řadě), kdyby nepociťovala nutnost předejít globální válce, bylo by pro ní výhodné odkládat globální měnový převrat – získat čas i prostor pro maximální využití toho bonusu. Poslední akce Ruské federace a lidové Číny na bojišti světové finanční války však naznačují, že společně dospěli k názoru, že je nutné podříznout pilíř, zdroj financování válek Impéria peněz – US dolar – a to hned.

Kolem 8. března 2015 se Číňané vrací do práce, v některých případech až po čtyřtýdenní dovolené. Jako vždy budou kolektivně rozhodovat, co dál. Je to sezóna pro jejich velká rozhodnutí. A budou to události na světovém trhu se zlatem, které budou výbornými indikátory směru, kterým se jak ČLR, tak Ruský federace, ale celý BRIC vydají.

Půjde-li cena na COMEXu nahoru, Čína útok možná odloží, bude-li stagnovat, nebo dokonce začne-li klesat – Čína COMEX I LMBM usmrtí – vycucne zbytek západního fyzického zlata do mrtě. Zruší peg jüanu (RMB) k US dolaru a zavede zlatý jüan. Ten atlantický trh jde stejně do hajzlu, a to poklusem.

Okamžitý efekt – ztráta důvěry v euroatlantický finanční cirkus v exekuci, dlouhodobý? Za co hodlá Západ kupovat zboží na Východě? 2500 Tomahawků je sice fajn, ale utírat si zadek lopouchem a mít prázdné chrámy konzumu…

Zlato, ten “relikt minulosti”, ta bezcennost, kterou “debilní” banksteři akumulovali po staletí a teď se ho “moudře” zbavili, aby podepřeli ten FIAT chlívek přetížený dluhy, parazity a dluhy zvíci 8 HDP celého světa. Může samo o sobě změnit svět? Jistě ne. Ale strčit do toho chlívku může tak, že ta zátěž na střeše dokoná dílo zkázy. Je odjištěnou globální rozbuškou. A elity Západu to ví, jen nemají už prostředky, způsob, jakým tu rozbušku zneškodnit, ztratily kontrolu. Ztratily moc “dělat pravidla hry” a tu hru vyhrát. To nemění nic na tom, že dodělávající kobyla nejvíc kope.

Poslední poznámka na závěr

Představte si na chvíli, že řecký premiér odjede v historicky krátké době do Pekingu, “nechá” tam práva na těžbu ropy pod Egejským mořem, práva k používání přístavů Řecka námořními silami ČLR/Ruska, klíč k transitu ruské ropy přes “Turk Stream”, přiveze 400 miliard USD toho amerického shitu v čínských kufrech, a s nimi drachmu, konec dlužního otroctví, členství Řecka v NATO a EU, strategické partnerství s Euroasií, investice a dlouhý nos Goldmanům a Sachsům, Merkelové Deustche bance a Draghiům a celé té podařené eurosmečce banksterských pohůnků. A v EU začne padat domino.