Další Kalouskovo salto vzad potvrdilo jeho názorové politické veletoče. Kalousek chce národ z ničeho nic přesvědčit o své duševní a morální čistotě svědomitého správce našich daní.

Všichni máme v živé paměti Kalouskovu emocionální a arogantní obhajobu obviněné Parkanové, aby, stůj co stůj, odvrátil její vydání poslaneckou sněmovnou k vyšetřování v kauze nákupu předražených letadel CASA. „Styďte se!“, hřímal tehdy Kalousek na poslance a dodal: „To si říkáte právní stát?

 

Dnes Kalousek v roli morálního spasitele národa přichází s návrhem zrušit zákonodárcům imunitu úplně??????????? Neuvěřitelné.

A tak se tedy ulhaného pana velkoministra a specialisty na 100 miliardový schodkový státní rozpočet ptám: Vážený pane Kalousku, kolikrát se v parlamentu a v senátu hlasovalo o zrušení imunity a kolikrát jste zvedl ruku pro její zrušení? O omezení imunity se hlasovalo již třicetkrát. Troufnu si tipnout, že vy jste pro zrušení imunity nehlasoval ani jednou.

 

A tak, z pohledu občana hodnotícího vaše prázdné, sebe sama zachraňující gesto, mohu ohodnotit asi takto:

 

Je to kejhání potrefené husy, která tuší, že posvícenské hody, které jsou za dveřmi, zřejmě nepřežije.

 

Sebezáchovný instinkt má Kalousek vyvinutý nadmíru dobře, neboť v rámci prezidentské volební kampaně, kdy se rýsoval předpoklad, že by se kníže mohl stát prezidentem, nabízel v předstihu funkci předsedy TOP09 Petru Gazdíkovi, který je ale předsedou Starostů a nezávislých. Další nebetyčná absurdita. Prostě jen hledal dalšího nastrčeného panáka, za kterého by se rád schoval, tak, jak to udělal se senilním knížetem, aby mohl v klidu nerušeně tahat za špagát, neboť kdyby se on sám postavil do čela strany, je po ní veta.

 

To, co je v tuto chvíli obrovským Kalouskovým strašákem, jsou blížící se volby, a tak se dá očekávat, že vynaloží obrovské úsilí na vytvoření obrazu své nekonečné dobroty a image zaručeného ekonomického všeználka se svatozáří nad hlavou, který se ale nezastaví před jakoukoli vychytralou lží, jen aby o své hluboké koryto ve státní správě, z něhož už dvaadvacet let chlemtá plnými doušky, nepřišel.

 

Já jen pevně doufám, že nastupující růst nezaměstnanosti, který již dosáhl svého dosavadního nejvyššího maxima (atakuje hranici 600 tisíc nezaměstnaných) spolu s nezadržitelným růstem výše dluhu, který se mimochodem stal jeho hlavním předvolebním bojovým triumfem v podobě složenek a v současnosti dosáhl hranice 167 tisíc na občana, mu v následujících volbách, které jsou skoro za dveřmi, zlomí vaz.

 

Petr Havlíček