Čím více se český národ propadá do ekonomické recese a morálka politiků, a bohužel i celých politických stran, klesá na dno hnijící žumpy, o to více přemítám nad podstatou současného principu správy naší země.
Otázka zní: Musí to takhle být?
Žijeme ve společenském zřízení zvaném demokracie. V ní má být držitelem moci lid, a to prostřednictvím zastupitelského systému, který se ale, dle současného stavu, značně vymyká opravdovým potřebám lidské společnosti. Pokud se podíváme zpět do minulosti, vývoj státní moci a jejího principu je oblastí, jež se od nepaměti stále vyvíjela a vyvíjí a systémy moci se upravují v souladu s rozvojem lidských potřeb. Současná společnost se, pod tlakem prosakující politické neschopnosti, korupce a ztráty ekonomické samostatnosti nad vládou samotného státu, začíná mobilizovat a požaduje změny v zákonodárných, výkonných a soudních principech státu, neboť všechny tyto pilíře demokracie přestávají účinně a smysluplně fungovat ve prospěch našeho národa.
Naplnění Sokratovy vize
Připomeneme-li si myšlenky tisíce let staré, vyslovené filozofem Sokratem, je až neuvěřitelné, jak v současnosti dochází k jejich naplnění:
„Demokratické zřízení doplatí na to, že bude chtít vyhovět všem. Chudí budou chtít část majetku bohatých a demokracie jim to dá. Mladí budou chtít práva starých, ženy budou chtít práva mužů, cizinci budou chtít práva občanů a demokracie jim to dá. Zločinci budou chtít obsadit veřejné funkce a demokracie jim to umožní. A až zločinci demokracii nakonec ovládnou, protože zločinci od přírody tíhnou k pozicím moci, vznikne tyranie horší, než dovede nejhorší monarchie anebo oligarchie.
Pokud obsah těchto slov vystihoval dění v době Sokratově, pak dnes, o mnoho let později, se zdá, že se lidstvo od své přirozené podstaty, v níž negativní vlastnosti (lenost, pohodlnost, závist a hrabivost) mají tendenci převládnout nad pozitivními (poctivost, pracovitost a uplatňování „zdravého selského rozumu“), nikterak nevzdálilo, neboť myšlenky staré 2 400 let jsou stále aktuální. Nejvyšší hodnotou demokracie je, dle Platónovy Ústavy, svoboda, uplatňovaná v maximální míře- všichni lidé jsou si rovni, všichni mohou svobodně volit své zástupce (politiky), kteří tak získávají privilegium za své voliče rozhodovat (spolu s jimi jmenovanými vysokými úředníky). Ruku v ruce s tímto uspořádáním ovšem přichází rozvrat veřejných financí, protože lidé jako většina si logicky navolí takové politiky, kteří jim rozdají nejvíce „darů“.
Nicméně se dnes dostáváme do další fáze a to, co je dnes lidem podsouváno jako zastupitelská demokracie, je ve skutečnosti zastupitelská totalita, která prostřednictvím ekonomické (peněžní) moci ovládá nezavislá, ale i soukromá, média a zneužívá je k prosazení zákonných norem, které vyhovují výhradně jejich mocenským a soukromým potřebám. Je to pečlivě propracovaný systém mafiánské byrokracie, který se zcela vymknul občanské kontrole. Je to jen jiný, o mnoho dokonalejší systém totality, který se tváří jako demokratický. Ve skutečnosti to je totalita peněz, jakási malformace tvořená kombinací principů demokracie s prvky oligarchie, pomalu, ale jistě, směřující k tyranii.
Odpor nespokojené společnosti
Lidé sdružení v občanských iniciativách, zvláště z levého politického spektra, netušíce, že jsou jen loutkami mocenského boje o větší koryta těch druhých, si neuvědomují, že se nic nezmění výměnou jednoho nenažraného politika za jiného, možná ještě více hladného. Neboť demonstrace a petice jsou k ničemu, tak jako třeba senát. Nic se tímto nezmění. Oni mají pod kontrolou celou justici a současný systém neumožňuje odvolat téměř nikoho. Celá struktura moci je tudíž ve své podstatě neodvolatelná.
Kdo musí z kola ven
V minulých volbách byla vyměněna více jak polovina poslanců a výsledek je ještě horší, než jsme mysleli. A proč tomu tak je? Hlava byrokratické pijavice a totalitní ekonomický systém, které jsou řízeny podobnou strukturou, jakou používá mafie, zůstaly nezměněny. Struktura „těla“ parlamentu se pouze omladila a saje finance z celého národa prostřednictvím nehorázných daní a nesmyslných poplatků dál. Pokud se náš národ má dočkat smysluplných změn, například v podobě přímé demokracie a absolutní trestněprávní a ekonomické odpovědnosti všech státních zaměstnanců placených podle výsledku hospodaření státu, musí z kola ven všechna dosavadní politická seskupení, která doposud na našem hospodářství parazitovala a na jejich místo musí přijít nové politické subjekty, které prosadí spravedlivé (legitimní) zmiňované změny ústavy, zákonů a následně zajistí jejich prosazení a dodržování.
Ač to mnoho občanů nevnímá, „náš“ stát přestává být „naším“ státem, neboť jeho rozhodovací a ekonomická svrchovanost je postupně odevzdávána do rukou evropských byrokratů, kteří nám postupně zakazují vše, co bylo naší národní tradicí. To vše jen proto, aby nás ekonomicky ovládli a udělali si z nás svoji poslušnou kolonii. Zlomit tento nežádoucí proces lze jedině volbou zcela nových, čestných a dosavadní politikou nezkažených lidí z neparlamentních stran. Jinak se nic nezmění.
Petr Havlíček
