…tohle mi poslal spolužák z vojenské VŠ (ukončeno v roce 1989) a myslím že vystihl vojenský důvod proč se věci  na Ukrajině dějí právě tak….V+W…

Tak jsem si dnes přečetl článek „ANALÝZA: Putin chtěl oznámit vítězství, ale nemá co slavit. Povolá „gaučové vojáky“?“ na CNN Prima NEWS. Tam jsem se dozvěděl o tom proč Rusko ve válce neuspělo. Mimo klasických propagandistických žvástů a konin, jsou tam i „strategické úvahy“. Pro zábavu je ocituji „Pramení to z faktu, že se Rusům na území celé Ukrajiny nepovedlo dobýt klíčové železniční uzly. Při přesunování svých pozemních sil přitom tradičně spoléhají právě na železnici. A protože ji nemají ve své moci, nejsou schopni proniknout hlouběji do ukrajinského území.“ To přestává rozum stát, jak mohl někdo takovouto hloupost vymyslet. Vždyť už i středně velký chlupatý pes ví, že přeprava po železnici je velmi zranitelná. Jediný kus železa na trati dokáže vykolejit vlak a tak vyřadit celý prapor. Nejsme na začátku dvacátého století, kdy se většina vojsk musela přesunovat pěšky. Dnes má každé družstvo svůj přepravní prostředek a tak se může rychle přesunovat kamkoli. Samozřejmě pokud má dostatek pohonných hmot a s tím Rusko problém nemá. Článek se odkazoval na „“bezpečnostní expertku“ jménem Emily Ferrisová. O této „odbornici“ není nikde na internetu ani čárka a tak jsem se pokusil zjistil jméno autora článku. Byl to Jiří Lizec, absolvent Vyšší odborné škole publicistiky v Praze, který si zřejmě takzvaným citováním chtěl zvýšit prestiž. Je to jedna z nových sil, nezatížených „starým“ myšlení a ochotna papouškovat každou hloupost.

Osobně si myslím že Rusko dělá hlavní chybu v tom, že se neřídí zákony a zákonitostmi války a zatím si v podstatě hraje na samaritány. Opakuje chyby, které udělal SSSR v roce 1956 při maďarském povstání. SSSR tehdy nechtěl žádné krveprolití a tak, aby ukázal Maďarům svou sílu, nechal projet Budapeští kolony svých tanků. Aby nedošlo k náhodným výstřelům, tak osádkám tanků nebyla vydána munice. Maďaři na ně ale házeli zápalné láhve a velký počet jich zničili. Pak se pošetile radovali, jak sověty snadno porazili. Tehdy to vedení SSSR konečně začalo trochu myslet, stáhli své jednotky, přeorganizovali je, doplnili munici a 4. listopadu 1956 vyrazili znovu, bez omezení pro své jednotky. Výsledek byl zcela jednoznačný, za pouhých šest dnů bylo rozhodnuto a Maďarsko bylo na kolenou.

Nyní Rusko ničí jen „vojenské objekty“ a snaží se vyprovokovat vnitřní opozici na Ukrajině k provedení převratu. Při tom nadále umožňuje chod ukrajinské ekonomiky. Ukrajině dodává ropu, plyn a uhli. Nechává dokonce v provozu elektrorozvodnou síť. Jen vyřazením elektrorozvodné sítě (při tom se nemusí ničit elektrárny a přehrady) by do týdne byla Ukrajina na úrovni doby kamenné. Nefungovalo by nic, ani rozhlas, ani televize, netekla by voda a nefungovala kanalizace, telefony, počítače, továrny, nemocnice … zkrátka klasický blackout. Pokud by Rusko nedodávalo Ukrajině ropu a plyn, nemuselo by ani bombardovat dodávky zbraní ze západu (což je drahé), protože železniční ani silniční doprava by neexistovala (vlaky ani auta na vodu zatím nejezdí). Náhradní zásobování Ukrajiny ze západu v podstatě není možné, protože Evropa nemá těchto surovin nazbyt a mimo to je lehké existující ropovody a plynovody na území Ukrajiny vyřadit. Vyřazením těch pár mostů přes Dněpr by zůstala západní část Ukrajiny zcela izolovaná. Nebylo by to „humánní“ a obyvatelům Ukrajiny by se to asi nelíbilo, ale Ukrajina by musela rychle kapitulovat. Příkladem budiž operace NATO proti Jugoslávii v roce 1999. Nejprve Američané bombardovali jen „vojenské cíle“ a výsledek by směšný (zničeny 4 tanky a 9 obrněných transportérů) a tomu se Jugoslávci mohli jen smát. USA přitom přišla i o nejmodernější techniku (viz sestřelení „neviditelného“ letadla Lockheed F-117 Nighthawk). Tehdy to Američanům došlo a začalo ničit takzvané cíle dvojího použití (to zahrnovalo ničení mostů přes Dunaj, továren, elektráren, telekomunikačních zařízení, rozvodu vody, útok na ústředí politické strany Jugoslávské levice a Avalskou televizní věž). Za 14 dní musela Miloševičova vláda kapitulovat.