Kulturní válka
Pan Vítězslav jezdí přes dvacet let v kamiónu. Žil ve Spojených státech a osm let v
Paříží, nyní je jeho druhým domovem severní Anglie. Pro ePortál.cz vylíčil své
dlouholeté zkušenosti s muslimskými přistěhovalci ve Francii a konstatuje, že by rád
naivním
příznivcům multikulturalismu v České republice otevřel oči.
Pan Vítězslav se podivuje nad nadšením českých aktivistů požadujících
bezpodmínečné přijímání muslimských uprchlíků, sám s nimi totiž příliš dobré
zkušenosti nemá. „Žil jsem v Paříži mezi lety 199
3 a 1996. Tehdy byl Arab s nožem v
ruce na Place de Clichy to nejmenší zlo, co mohlo toto město potkat. Ovšem dnes
jsou tam gheta, která jsou fakticky státem ve státě. Ani policisté tam už raději nejezdí.
Za prvé z obav o vlastní život a za druhé by stejně
nebyli schopni nic vyřešit.“, říká pan
Vítězslav, který je ženatý a má tři děti. Podle jeho názoru jde o populační problém,
který Francie značně podcenila. „Dnes je údajně ve Francii asi pět miliónů muslimů a
bude hůř. Soužití tak odlišných kultur, jako j
e ta evropská a africká prostě nefunguje,“,
míní pan Vítězslav
„Stačí, když se na sídliště v Bezons do paneláku nastěhuje rodina z Afriky. Je úplně
jedno, z jaké země. Za nedlouho je celé patro v domě prázdné. Ten zápach, křik a
nepořádek normálně člověk n
evydrží a je nucen se odstěhovat. Do půl roku tento
osud postihne celý dům. Za rok se dostane do problémů celé sídliště. Své děti se totiž
bojíte pouště ven. Nemůžete si vzhledem ke kriminalitě pořídit nové auto či psa. Na
to rovnou zapomeňte.“, vypráví ze
svých zkušenosti pan Vítězslav a dodává, že
postupně začnou upadat také obchůdky v blízkém okolí. „Párkrát tam tito přijdou a
požadují zboží na dluh: Když majitel odmítne, nadávají mu do rasistů a navíc jej
oloupí a vyhrožují smrtí. Raději tedy mlčíte a v
yhovíte jim.“, uvádí pan Vítězslav.
Do třech měsíců podle zkušeností pana Vítězslava takový majitel obchodu zkrachuje a
zůstanou mu jen dluhy. „Potom z takového místa raději odejdete a oni vyrabují to, co
tam po vás zbylo. Do několika málo let potom ovláda
jí kompletně celé okolí, kde
před jejich příchodem žilo spokojeně třeba i deset tisíc lidí.“, tvrdí pan Vítězslav a
dodává, že zejména muslimové naprosto ignorují povinnou školní docházku. „Své
potomky rodiče učí doma a jejich výuka spočívá jen v memorován
í koránu. Nic víc ty
děti neumí, jen se modlí a ve volných chvílích ničí vše, co ostatní vybudovali. Naše
kultura jim nic neříká, nemají smysl pro krásu a nechápou, jak náročné je něco
postavit či zorganizovat.“, vysvětluje pan Vítězslav.
Velk
ý
m problémem
je podle jeho názoru zejména diametrálně odlišný pohled na
pořádek a hygienu. „Odpadky vůbec neřeší a ty se pak válejí všude. Jsou zvyklí po
sobě nechávat nepořádek. Potřebu vykonávají prakticky všude, třeba i ve výtahu nebo
ve sklepě. Když jsem byl v Káhi
ře, viděl jsem za městem na chodníku ležet uhynulou
krávu ve čtyřiceti stupních vedra. Jen ji normálně překračovali a nechali ji tam ležet
dál. V mnohém mi muslimská gheta připomínají ta romská v Čechách či na
Slovensko.“, srovnává pan Vítězslav, ale zárov
eň dodává, že v muslimských ghetech
jde na rozdíl od těch romských o život. „Cikán vás maximálně zbije a okrade. Kdežto v
muslimských ghetech panují středověké praktiky.“, upozorňuje pan Vítězslav.
Vítězslav přidává také příběh, který se v lecčems podobá t
omu, který byl nedávno
zveřejněn ve Velké Británii. Pákistánský gang tam několik let sexuálně zneužíval
britské školačky. Úřady měla podezření, ale raději nic neřešily, aby nebyly nařčeny z
rasismu. „Šlo o mladé holky ve věku kolem čtrnácti let. Přistěhova
lci je zatahovali do
svých bytů, ale i sklepů a parků,
kde je znásilňovali. Holky měly
strach to doma či na
policii oznámit. Pokud vím, tak pachatelé nebyli často ani dopadeni. Buď se vytratili,
nebo se to kvůli strachu z pomsty přes úřady ani neřešilo. Po
stižené rodiny se raději
odstěhovaly a dcery nechaly normálně porodit.“, vypráví pan Vítězslav, který znovu
opakuje, že zejména přistěhovalci z řad muslimů nejsou schopni ani ochotni se
přizpůsobovat pořádkům panujících v hostitelských zemích.
„Sex je pro
ně jako pro chudší vrstvy obyvatelstva jedinou možnou zábavou.
Muslimská populace v evropských městech roste geometrickou řadou. Jejich ženy
chodí na veřejnosti zahalené. Muži jim jsou nevěrní je jim jedno, jestli mají pět nebo
osm dětí. Nepoužívají antiko
ncepci a jejich ženy nenavštěvují gynekologa. Když
přijdou do jiného stavu, tak prostě porodí a mlčí. Až přijde jejich čas, založí svoji
politickou stranu a v politice začnou prosazovat změny v zákonech ve svůj prospěch.
Všichni jim budou po vzoru toho maj
itele obchodu raději vycházet vstříc. Tato nepříliš
optimistická situace bohužel vládne na většině území jižní Francie.“, stěžuje si pan
Vítězslav.
„V USA je situace s muslimy přece jenom lepší. V roce 1970 jich tam žilo okolo sto
tisíc, před sedmi lety as
i devět miliónů. Mají ovšem velký problém se dostat před
imigrační úřad. Rovněž Austrálie nastavila podmínky pro přistěhovalce velmi dobře.“,
říká pan Vítězslav s tím, že nejvíce je ohrožena Evropa. „Muslimové to k nám mají
nejblíž a my je sem pouštíme des
ítky let jako Trojského koně. Vůbec jsme se nepoučili
z naší historie. Viděl jsem za posledních dvacet let mnohé a rád bych některým
naivním aktivistům otevřel oči. Obávám se však, že je to marné. Buď budu za blázna,
nebo mě budou ignorovat. Je třeba, aby
se všechny evropské národy spojily,
samostatně nic nevyřešíme. Potřebujeme převzít systém z USA. Tam neřeší, jestli se
uskutečnil teroristický útok v Kalifornii nebo Floridě. Prostě byla napadeny Spojené
státy a hotovo.“, přeje si pan Vítězslav.
Za důležit
é otec tří dětí Vítězslav považuje, aby do svých řad Evropská unie
nepřijímala země jako je Albánie, Kosovo a Srbsko, kde žije početná muslimská
enkláva. „Do Evropského parlamentu by se tak dostali muslimští politici a začali by
prosazovat zájmy své komuni
ty. Přesně na tento okamžik radikální muslimové čekají.“,
míní Vítězslav. V neposlední řadě by měly evropské vlády vytvářet pro mladé rodiny
dotační fondy. „Prostě proto, aby neměly mladé rodiny obavy z toho, že neuživí své
děti. Když chce náš ministr jednu miliardu pro utečence, měl by za tyto peníze místo
toho podpořit budoucí matky dětí.“, vyzývá Vítězslav.