Vláda je státní instituce, jíž podle teorie dělby moci náleží výkonná moc, oprávnění vymáhat a vynucovat zákony a právní předpisy. V tomto smyslu je pojmem „vláda“ označována instituce s ústavou vymezenými pravomocemi, na základě kterých činí její členové politická rozhodnutí. V zemích označovaných jako demokratické je obvykle v současnosti vláda centrem pouze výkonné moci (v protikladu proti moci zákonodárné, která je v kompetenci parlamentu, a k moci soudní, která je v kompetenci soudů). Tolik odborná definice.

Český národ už zažil několik vlád. Pravicové i levicové. Zvláštní ale je, že pouze ta poslední, vláda úředníků, tedy odborníků, má zatím jako jediná obrovskou podporu a důvěru obyvatel. Najednou vidíme razantní návrhy a opatření proti nehospodárnému rozhazování státních financí. Konečně se někdo odvážil zatočit a udělat pořádek s ultra pravicovými skupinami, které se otevřeně hlásí k nacizmu. A řadu dalších smysluplných rozhodnutí.

Pokud se ale ohlédneme za výsledky a prací politických vlád, musíme konstatovat, že prodaly vše, co mohly, jen aby dokázaly udržet státní rozpočet alespoň v nějaké přechodně udržitelné míře. Přes to se dnes naše země  topí v bilionových  dluzích. Vzhledem k tomu, že již není co prodávat, kromě letiště a poloviny ČEZu, se stát neskutečně rychle zadlužil.

Vláda také spustila kuponovou privatizaci a zavinila tak miliardové ztráty, které dodnes nikdo nevyčíslil. Ten, kdo je zavinil, za to nenese žádnou odpovědnost.

Vláda není reprezentantem většího uskupení občanů (za to moc nemůže, ale tak to funguje)
Předseda vlády příliš často mění ministry, vedoucí odborů vlády, komise a sekretariát, a další vládní činitele a to většinou podle blíže nevysvětlených kritérií.

Předseda vlády jmenuje ministry i takové, kteří jsou v oblasti podnikání představiteli silových skupin a firem, ti pak svým známým a příbuzným umožňují získat neoprávněné preference v zaměstnání, ve veřejných soutěžích, ve státních zakázkách, v důležitých orgánech navazujících na vládu nebo zřízených vládou.

Předseda vlády se nechová přiměřeně svému postavení (veřejná vystoupení, hádky s opozicí, manželské a nemanželské vztahy).

Počet ministerstev a jejich obsazení pracovníky je neúměrně vysoké, v některých případech až o 50 – 100 % vyšší než za totality.

Ministři zneužívají svého postavení v obsazování různých funkcí, členů dozorčích rad ve státních podnicích, ve využívání osobních aut, ochranky a dalších „prebend“.

Při jmenování ministra je vždy prvním a nejdůležitějším jeho aktem výměna kancelářského nábytku v milionové hodnotě, výměna cca 20 – 50 % osazenstva, výměna přepychových aut, event. zřízení nové podřízené organizace.

Víte, že vláda v roce 1998 vyměnila 31 tun zlata z našeho zlatého pokladu s Německem za dluhopisy? Vyměnila zlatý poklad, u kterého neustále roste cena za papírové dluhopisy, které naopak neustále ztrácí inflací svoji hodnotu. Cena zlata od zmíněného prodeje, vzrostla cca 10x. Mince nevyčíslitelné numismatické hodnoty se prodali na kila jako surové zlato. Kdo nese zodpovědnost?