Ruští agenti tady nebyli jen dva, bylo jich šest. Jak přesně bedny s municí odpálili. Proč čeští zaměstnanci neměli žádnou šanci na přežití. Diverzní akce den po dni
Václav Janouš
reportér MF DNES
Byla středa 15. října 2014 před polednem a výkonný ředitel firmy Imex Group Petr Bernatík přijel autem do muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, které si jeho zbrojařská firma od státu pronajímala. Zkontrolovat bedny se zbraněmi a municí, které byly připraveny na další týden k expedici.
Ve skladu se zdržel tři hodiny, vše překontroloval. Zjistil, že některé bedny nejsou polepeny popiskami, co v nich je. Zavolal své dva zaměstnance – Vratislava Havránka a Luďka Petříka, aby si vzali páskovačku, nálepky a urychleně práci dodělali.
Druhý den zhruba v sedm hodin ráno oba zbrojaři do skladů přijeli. Na vrátnici se prokázali, že jsou z Imex Group, a vjeli do střeženého areálu obehnaného plotem a hlídaného kamerami. Jejich firma si tu pronajímala sklad s číslem dvanáct a šestnáct.
Bylo přesně 9.25, když se ozval ohromný výbuch. Sklad číslo šestnáct, kde bylo padesát tun munice, vyletěl do povětří.
Po deseti letech už je jasno, co vše se odehrálo předtím a potom. A co vše dokazuje, že výbuch nebyl náhoda, ale akce ruských tajných agentů z GRU. Konkrétně z jednotky 29155 určené na sabotáže v zahraničí, která do zásilky v Česku dala plastickou trhavinu.
Česká policie ve spolupráci s britskými tajnými službami i americkou FBI zmapovala ruskou akci do detailu. Ruské agenty nemůže stíhat, protože je Rusko nevydá. V době výbuchů bylo v Česku a okolí tolik ruských agentů tajné jednotky, jako nikdy. Tady je celý příběh.
25. ZÁŘÍ 2014
Na tajnou „základnu“ ruské služby GRU v městečku Chamonix na úpatí Mont Blanku ve východní Francii přilétají agenti Denis Sergejev a Jegor Gordienko. Mají se tu v jednom z hotelů setkat s hlavním důstojníkem rozvědky Andrejem Averjanovem. A připravit další evropskou akci. V Česku, ve Vrběticích.
Týž den přichází do české firmy Imex Group žádost generála tádžických pohraničních vojsk Radschabaliho Rachmonaliho. V e-mailu žádá, aby firma do svých areálů vpustila dva zbrojní inspektory. Jejich pasy mají přijít vzápětí. Nic překvapivého – běžnou praxí bylo, že kupující zbrojařské firmy posílaly do českého muničního skladu své inspektory, aby zkontrolovali zásilku, kterou chtěly kupovat. A cizinci vždy posílali kopie svých pasů, aby české úřady mohly ověřit, zda je bezpečné je k munici pustit. „Zahraniční obchodní partner nám oznámil inspekci a poslal pasy těch lidí. Poslali jsme je Vojenskému technickému ústavu,“ řekl právník Imex Group Radek Ondruš. Právě Vojenský technický ústav vrbětické sklady spravoval.
Inspektoři žádali o povolení vstupu mezi 13. až 17. říjnem 2014. Jenže pasy byly falešné a ve skutečnosti šlo o ruské agenty. Nicméně oficiálně tedy přišla kopie moldavského pasu znějící na jméno Nicolai Popa, narozen 18. července 1979, a druhý tádžický na jméno Ruslan Tabarov, narozen 23. října 1975.
3. ŘÍJNA 2014
Imex Group zasílá bulharské firmě Emco Emilijana Gebreva, která má ve Vrběticích uložené zbraně, e-mail, ve kterém žádá zaplacení poplatků, a tím odstartuje prodej a příprava na vyskladnění munice, kterou si objednal. Gebrev je významný obchodník, který už v době bojů na východní Ukrajině dodával Ukrajincům zbraně a munici.
5. ŘÍJNA 2014
Do portugalského Lisabonu vyráží na výlet Nikolaj Šapošnikov se ženou Elenou a dcerami. Šapošnikov je bývalý ruský důstojník, který získal v Česku po roce 1991 azyl a pracuje na smlouvu pro zbrojní firmu Imex Group, která si pronajímá sklady ve Vrběticích. Žije však v Řecku a pro firmu se od roku 2006 staral o obchody se zeměmi bývalého Sovětského svazu, jako byl třeba Tádžikistán.
V Portugalsku se k rodině na „turistickém výletě“ na pár hodin přidá muž, který se představí jako „literární historik Andrej“. Ve skutečnosti jde o generála Andreje Averjanova, šéfa tajné jednotky 29155 ruské GRU. Šapošnikovovi ho dobře znají. Osobně mu gratulují k narozeninám, které měl před pěti dny, a baví se o informacích, které si do té doby vyměnili přes e-maily – o zbrojních zakázkách.
Pokračování na str. 2

Místo činu Tuny munice se po výbuších u Vrbětic rozlétly do lesa, který pak pyrotechnici čistili řadu let. Hlavními pachateli byli podle policie ruští agenti Anatolij Čepiga (vlevo) a Alexandr Miškin. Foto: Petr Topič, MAFRA a archiv
Pokračování ze str. 1

Po výbuchu Dým po explozi ve Vrběticích byl vidět i z Valašských Klobouk vzdálených asi sedm kilometrů. Foto: Město Valašské Klobouky
Policisté jsou přesvědčeni, že manželé Šapošnikovi fungovali jako spojka mezi českou firmou a ruskou tajnou službou GRU. Zmapovali totiž i podobné jiné zbrojní obchody. Třeba o čtyři roky dříve, kdy ze skladů české firmy Imex Group měla doputovat zásilka bulharskému podnikateli Emilianu Gebrevovi. Ve Vrběticích ji osobně zkontroloval Šapošnikov a bedny s nákladem odjely. Po pár dnech v bulharských skladech tato „konkurence ruských zbrojařů“ vybuchla.
Policisté pak nalezli v jedné z beden zbytky rozbušky a následně zjistili, že několik ruských agentů včetně těch, kteří budou hrát roli později v českém případu, se sešlo v Bratislavě. V dalším příběhu z roku 2013, na který upozornily první Seznam Zprávy, odjel z Imex Group náklad pontonových mostů a vojenských automobilů do Vietnamu. Loď se zbožím, které opět osobně zkontroloval Šapošnikov, vyplula z Bulharska, proplula Suezským průplavem a její signál se ztratil. Do Vietnamu doplula až po tři čtvrtě roce a konflikt bulharskému podnikateli zmařil další obchody.
10. ŘÍJNA 2014
Z Moskvy do Budapešti přilétají dva agenti. Alexandr Kapinos a Jevgenij Kalinin, zpáteční letenku mají koupenu na 15. října. Přicestují pod svou identitou a předstírají, že vezou na ruskou ambasádu diplomatickou poštu.
Do srdce Evropy však přilétá mnohem více agentů ruské vojenské rozvědky. Hned druhý den – v sobotu 11. října – přistává ve Vídni Nikolaj Ježov a v Praze vystupují z letadla z Moskvy agenti ruské vojenské rozvědky GRU Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin. Cestují pod falešnými jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Jsou to agenti tajné skupiny 29155, kteří se v britském Salisbury už pokusili otrávit dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru novičokem. V Praze v té době už jsou i Jegor Gordienko a Denis Sergejev, další dva agenti, kteří se podíleli minimálně na dvou podobných akcích.
13. ŘÍJNA 2014
Do Vídně přilétá osobně i velitel jednotky 29155 Andrej Averjanov, přímo na letišti jej vyzvedává Nikolaj Ježov, generál Averjanov vypíná mobilní telefon, aby nebylo možné jej sledovat. Ve stejnou chvíli z Prahy odjíždí autem agenti Čepiga a Miškin. Jedou do Ostravy a ubytují se v hotelu Corrado, jehož součástí je i prodejna zbraní a střelnice, kam si oba agenti jdou zastřílet.
Předtím se jen zapíší do ubytovací knihy – pod smyšlenými jmény latinkou napíší datum příjezdu a jednoduchou poznámku: „Tourist.“ Tedy že přijíždějí jako turisté. Sídlo firmy Imex Group je tři minuty jízdy autem odsud, necelé dva kilometry, a hotel všichni z Imex Group znají. Majitel firmy Petr Bernatík do hotelu podle svědectví, která MF DNES získala, vozil své zákazníky.
Vedoucím střelnice v Corradu byl tehdy Marcel Žurovec, dnes provozovatel střelnice v nedalekém Petřvaldu. „Byl jsem tam celé roky dvacet čtyři hodin denně. Vždycky starší Bernatík zavolal, že někdo dorazí si zastřílet, nebo přišel přímo jeho zbrojař (Luděk Petřík, který při výbuších zahynul, pozn. red.) s nějakým cizincem. Vždy to byli lidé z Asie, z Východu nebo Afriky, nebyli z Evropské unie. Byl to vždy jasný obchod – zavolali, přišli, zastříleli si, zkusili zbraně, vystavila se faktura a zaplatili, nikdy nebyl problém,“ vzpomíná Žurovec.
Hoteliér Maxmilián Šimek ale až do roku 2018 neměl tušení, že u něj přespali ruští agenti. Pak přijeli lidé z české tajné služby a vyptávali se právě na tyto dva muže. Bylo to pár měsíců poté, co se uvedení ruští agenti pokusili otrávit v Británii Sergeje Skripala a jeho dceru. Do země přicestovali na stejné falešné pasy jako do Česka.
„Vůbec se neptali na Vrbětice, výbuchy, ostravské zbrojaře. Přišli a my jsme se dozvěděli, že u nás spali dva agenti spojovaní se Salisbury. Chtěli knihu ubytovaných a ptali se na podrobnosti, co tu dělali. O Vrběticích nepadlo ani slovo,“ popsal MF DNES před časem Šimek.
Agenti Miškin a Čepiga po střelbě na střelnici zapínají počítač a čtou e-mail. Právě jim přišlo povolení ke vstupu do vrbětického muničního areálu pod falešnou identitou. Mohou tam mezi 13. a 17. říjnem. Dobrá zpráva pro ně, a proto z Vídně vyrážejí v pronajatém autě do Ostravy Ježov s Averjanovem a plánují společnou schůzku s dalšími dvěma. Kapinosem a Kalininem, kteří původně byli v Budapešti. Další dva agenti, Sergejev a Gordienko, odjíždějí z Chamonix a odlétají z Francie přímým spojem do Moskvy.
15. ŘÍJNA 2014
Majitel Imex Group Petr Bernatík jede z Ostravy, kde sídlí jeho firma, a původně míří do Vrbětic. Po chvíli cesty se ale otočí a zamíří k hotelu Corrado, kde podle policejních záznamů jeho mobilu stráví čtyřicet minut. Pak odjíždí směrem do Vrbětic. Na bráně vrátnice nahlásí, že je v automobilu sám. Ve skladu je tři hodiny, pak areál opouští.
16. ŘÍJNA 2014
Je přesně 9.25 hodin, když vybuchne sklad číslo 16 s municí. Dva zbrojíři, kteří přijeli „dodělat zásilku“, jsou na místě mrtví. Jejich těla naleznou pyrotechnici až o měsíc později.
Muži podle závěrů kriminalistů pravděpodobně otevřeli jednu z beden s protitankovými střelami, protože se jim zdála divná, místo aby ji stáhli páskou a označili dokumenty. V bedně byla zřejmě nálož, která po otevření explodovala. Tím začala série výbuchů.
Bedna, která explodovala jako první, byla jen pár metrů od otevřených dveří, z čehož čeští policisté usuzují, že oba zbrojaři museli být okamžitě mrtví, protože jinak by stihli před dalšími explozemi utéct ven. Zároveň má policie znalecký posudek, který vylučuje možnost, že by munice vybuchla kvůli neodborné manipulaci či nehodě.
Je 18.17 hodin a generál Averjanov zapíná mobil, objednává letenku do Moskvy z letiště ve Vídni s odletem ve 22.46. Spolu s agentem Ježovem odjíždí z Ostravy do Vídně. Šéf komanda odlétá, Ježov v Rakousku zůstává až do 3. listopadu. Z Česka se pakují i agenti Čepiga s Miškinem, oba českou policií považovaní za strůjce výbuchu. Z Prahy odletí do Moskvy. Naopak v Česku je v té době i „česká spojka“ Nikolaj Šapošnikov, který přiletěl z Řecka, oficiálně navštívit rodinu. Jeho dcera, která žije dodnes v jeho původním domě, odmítá, že byl byl ruským agentem nebo s ruskými agenty spolupracoval.
23. AŽ 27. LISTOPADU 2014
Prezident Miloš Zeman jede na zahraniční cestu – návštěvu Tádžikistánu. Ve skupině podnikatelů, kteří jej doprovázejí, je i zbrojní obchodník a majitel Imex Group Petr Bernatík starší, otec stejnojmenného ředitele Imex Group. Kde se v prezidentské misi vzal, není jasné. Každopádně během návštěvy se podle vyšetřovatelů setká s generálem tádžických pohraničních vojsk Radschabalim Rachmonalim, mužem, který do Imexu před výbuchy poslal žádost o to, aby firma vpustila do areálu „inspektory“.
3. PROSINCE 2014
Ve Vrběticích, kde už dlouhé týdny pracují pyrotechnici, vybuchuje druhý sklad Imex Group. Šest dnů po návratu Bernatíka z Tádžikistánu. Uvnitř je 13 tun výbušnin a je dvanáct set metrů od původního skladu. Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin dostávají v Moskvě nejvyšší státní vyznamenání – Hrdina Ruska. A dostanou luxusní byty. Protože jejich obličeje i identita jsou prozrazeny, končí jako agenti a pracují podle zahraničních novinářů pro Kreml.
19. PROSINCE 2014
V Bulharsku vybuchují další muniční sklady patřící stejné zbrojařské firmě. Exploze se ozvou i na konci března a v polovině dubna následujícího roku.
DUBEN 2015
Zbrojař Emilijan Gebrev končí v nemocnici poté, co se mu udělalo špatně v luxusní restauraci v Sofii. Policisté později zjistí, že se mu někdo vloupal do automobilu a látku podobnou novičoku nanesl na kliky automobilu. Gebrev přežil.
Policie se následně až do letoška pokouší obvinit z vyzvědačství Šapošnikova, který od roku 2008 žije v luxusní vile na poloostrově Chalkidiki. V roce 2022 jsou policisté blízko, a ačkoliv mají emailovou komunikaci Eleny Šapošnikovové a Nikolaje Šapošnikova s důstojníkem Averjanovem, stále je to málo. Jeho už obvinit nestihnou. Šapošnikov loni zemřel na infarkt.