Všechno bude jinak – i rotační hmoty

Byl jsem pozván diskutovat na konferenci EGÚ Brno  na téma „Jaké budeme mít zdroje elektřiny?“. Je zřejmé, že za 20-30 let bude energetika vypadat podstatně jinak. Více OZE i malých zdrojů, flexibilita na straně zdrojů i spotřeby, elektrifikace a integrace sektorů tepla a dopravy s elektroenergetikou – akumulace elektřiny do baterií i tepelných zásobníků, rozšíření elektrické trakce, atd., to vše s cílem maximálního využití již dobře předvídatelné, ale proměnlivé výroby ze slunce a větru. Stále se setkávám s argumentem, že systém s vysokým podílem OZE nemůže fungovat, protože budou chybět rotační hmoty, které svou setrvačností přispívají ke stabilitě frekvence. Tuto službu síti dnes přirozeně (a zdarma) poskytují konvenční zdroje i některé OZE zdroje (biomasové či bioplynové). Dle  DENA se do budoucna předpokládá využití rotačních hmot i u větrných elektráren (další možností pak je, stejně jako u konvenčních elektráren, snížením výkonu vytvořit rezervu pro poskytování běžných podpůrných služeb – primární a sekundární regulace či minutové zálohy). K řízení frekvence však začínají být využívány i nepřímo připojené zdroje, jako jsou fotovoltaické elektrárny či baterie. U malých lokálních sítích (microgrids) jsou již nyní k dispozici frekvenční měniče, které dokáží reagovat v řádu desítek a stovek milisekund a udržet tak frekvenci v požadovaných mezích i bez rotačních hmot. Distribuční sítě budou stále důležitějším spojovacím článkem mezi zdroji a spotřebiteli. Je proto pozitivní, že se postupně rozbíhají práce na konkrétních opatřeních akčního plánu pro smart grids. A v souvislosti s rozšiřováním dálkových HVDC vedení i DC bateriových a FV systémů se po sto letech vrací otázka: Je lepší střídavý nebo stejnosměrný proud?. Ve stejnosměrné síti bychom rotační hmoty nepotřebovali vůbec 🙂 Příjemný zbytek prázdnin přeje  Milan Šimoník