Zanést údaje o jedné budově do státního registru administrativních budov stálo téměř 600 tisíc korun a navíc jsou chybné
Kverulant odhalil již v roce 2013 rekordní plýtvání při nákupu IT pro veřejné instituce. Jeden z těchto nákupů se však vymykal běžným tunelům. Šlo o nákup CRABu, centrálního registru administrativních budov za 1,6 miliardy korun. Přitom CRAB byl a je v zásadě jen trochu lepší excelová tabulka. Včera zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad závěry kontroly, které se zaměřila na provoz a využití státních nebo státem užívaných nemovitostí v letech 2014 až 2015. Od spuštění CRAB v roce 2012 je podle kontrolorů kvalita vedených údajů o budovách stále nízká: „Například celková kancelářská plocha se nerovnala součtu kancelářské plochy využité a nevyužité, chyběly také některé ekonomické údaje nebo se v různých výstupech vygenerovaných z registru lišily informace o pronajímaných plochách“ Přestože CRAB vznikl, aby zpřístupnil kompletní informace o majetku na jednom místě, podle NKÚ obsahoval do roku 2015 údaje zhruba o 3 800 státních nebo státem využívaných budovách z celkových přibližně 40 000 státních objektů. V roce 2016 se počet objektů v registru dokonce ještě snížil zhruba na 2 700. Uvážíme-li, že CRAB stál 1,6 miliardy korun, pak jednoduchým dělením dojdeme k závěru, že pouhá možnost zanést do CRABu jednu budovu stála vskutku impozantních 592 592 korun. Podrobnosti naleznete v kauze CRAB – NEJVĚTŠÍ TUNEL V DĚJINÁCH ČESKÉHO IT. Cílem Kverulanta je dosáhnout potrestání viníků. Zdá se, že tohoto cíle by mohlo být dosaženo, případ totiž šetří na Kverulantův popud policie. Podpořte Kverulantovu neúnavnou a záslužnou práci finančním darem ve výši 500 Kč.
