Vyjel jsem si z Prahy, mimo hlavní trasy, krajinou znetvořenou solárními panely a řepkou olejnou do severních Čech. Projel jsem je od Krkonoš až po Krušné hory. Všude polorozpadlé továrničky a továrny, které ještě před 20 lety vyráběly kvalitní zboží a přinášely lidem práci.
Kdysi chlouba a nejbohatší kraje celé Rakousko – Uherské říše, hnací motor předválečné Československé republiky, vděčný exportní artikl socialistického Československa, je dnes obrazem zkázy a zmaru. Vysoká nezaměstnanost a lidé, kteří ještě práci mají se bojí, že o ni přijdou. Zadlužené domácnosti, živnostníci živořící na hraně s otázkou – „vydržím do roka a do dne?“.
A přesto v tomto kraji zlatých rukou a vynalézavých mozků je obrovský potenciál.
Proč to, 24 let po změnách, do kterých lidé vkládali tolik naděje vypadá právě takto?
Protože jsme nechali při chytání holubů na střeše pomřít vrabce v hrsti. Příliš jsme se otevřeli. Chtěli jsme se vyrovnat s nablýskaným světem a nevěděli jsme, že to je jenom nablýskané pozlátko, cetka. A zatím co jsme otevřeli svůj průmysl zahraničnímu kapitálu s tím, že nám ho pomůže modernizovat, on do něj vstoupil jenom s tím, aby zničil schopnou konkurenci.
Se západem se nyní vyrovnáváme pouze v zadlužení domácností. S otevřenou náručí jsme si nechali zničit cukrovary, většinu průmyslu a zemědělství. Z rádií a televizí nechali, až na výjimky, vyhnat českou hudbu – mimochodem víte, že více než polovina všech příjmů (tantiém) z vysílání rádií jde do zahraničí? Jsou to stovky milionů. V hypermarketech kupujeme většinou cizí zboží, umakartová rajčata bez chuti z Holandska či Belgie – mimochodem kam zmizela, když už tedy máme kupovat produkty ze zahraničí, bulharská chutná a šťavnatá rajčata.
Banky v rukou zahraničních vlastníků účtují nehorázné poplatky za cokoliv. Různé pochybné firmy lákají z lidí, a zvláště důchodců mnohdy podvodem, poslední zbylé prostředky.
Kdo to všechno způsobil? Ti, kdo vytvářeli zákony. Ti, kdo hlasovali v zájmu lobbistů a ne v zájmu občanů této země. Legislativa je bezzubá. Parlament vymýšlí neustále nové zákony a v jejich změti se vyznají hlavně šíbři, viz solární boom a další podobné záležitosti. Zajímavé by bylo zjistit, kdo z poslanců se přiživuje na nehorázných prostředcích, které solární elektrárny čerpají z kapes odběratelů elektřiny.
Na můj článek „Zavřít je všechny“ mi přišly reakce mailem, neboť většina ze čtenářů nemá jakési dukáty pro diskuzi pod článkem. Většina psala, že zavřít to ano, ale s povinností pracovat. Jenže když práce není, jak ji získat pro vězně? Pamatujete se na film Frajer Luke? Mobilní věznice, to je řešení. Jak práci pro vězně zorganizovat? Megafirmy živící se na státním rozpočtu, i ty co se nyní snaží vydírat daňové poplatníky zastavením prací na dálnicí D 1, by měly základní manuální terénní práce nechat dělat vězně. Prostor by se ohraničil, čili jakési mobilní věznice, jak už jsem napsal. Práce by byla lacinější, kvalitu by hlídali odborníci z firmy. Vězňové by měli alespoň nějakou činnost a alespoň malý výdělek a vězení by nebylo přípravou na další páchání trestných činů. A z dopravních staveb by zmizel žánrový obrázek, že jeden se drží lopaty a deset dalších postává kolem.
Na závěr řešení: Uzákonit: Ve všech obchodech 50 % procent českého zboží v oborech, kde to je možné (potraviny a pod.). V rádiích a hudebních televizích 50% tuzemské tvorby, poplatky v bankách na úroveň ke spotřebnímu koši jako je v zemích, kde mají ony banky sídla. Veškeré spory se zahraničními firmami řešit před českými soudy. Postavit mimo zákon arbitráže. Kdo chce u nás ze zahraničí podnikat, musí spory řešit před našimi soudy. Zákaz sídel firem v daňových rájích. Podnikáš u nás, měj u nás firmu, nebo dceřinou firmu podléhající české legislativě. Už jsme byli dost holubičí s vlídnou tváří, chovejme se nekompromisně obchodně, jako ti, kteří vpluli do naší otevřené náruče z celého světa a místo, aby pomohli, tak ničili.
Fanděme už konečně sami sobě a přestaňme poklonkovat tu východu, tu západu. Jsme přece zlatý střed.
Mgr. Petr Hannig
hudební skladatel a producent, zároveň předseda politické strany Suverenita – Strana zdravého rozumu. Absolvent 1. střední umělecko průmyslové školy v Turnově obor umělecký kovář, 2. Konzervatoř v Praze obory varhany dirigování a skladba, 3. Hudební akademie múzických umění obor skladba. www.szr.cz, www.suverenita.info, www.petrhannig.cz
