Kdyby za nic jiného tak aspoň za udržování lidových tradic si Andrej Babiš pochvalu zaslouží. Když se naše praprababičky potkaly na táčkách, při kterých třeba draly peří, semlelo se páté přes deváté.
Projevy předsedy ANO připomínají dort pejska s kočičkou, v němž se též ocitlo vše, co bylo po ruce.
Také sobotní rokování babišovců nevynechalo jediné téma. Na sociálních sítích kdosi uštěpačně shrnul, že programová konference ANO se usnesla, že nějaký program by se hodil. Takovým pocitům rozumět lze, buďme ale spravedliví. Rovněž ostatní strany využívají podobné sedánky především k politickému marketingu a ideje upozaďují. ANO se tváří coby společenství lidí zvané firma. Směr udává šéf. Byť už program má, tím podstatným, jak od Babiše víme, je nekrást, makat a šetřit. Fajn, šetří a snad nekradou. Výsledky ministrů ANO však nejsou dosud žádná sláva – na dopravě, na spravedlnosti ani na financích. Budiž, vybrali si těžké resorty a nečekali běh na dlouhé trati.
O to víc ale zaráží, že dříve, než si mohou odškrtnout úspěchy jinde, namátkou při výběru daní nebo reformě justice, babišovci pošilhávají po dalších oříšcích.
Například ve zdravotnictví, kde Babiš ostatně taky podniká. A nebude nutné k dostavbě páteřních komunikací znovu vystřídat ministra dopravy?
Vybudování krajské struktury je podmínkou pro zakořenění ANO v regionální politice. Zde již nejspíše Babišovi dochází, že sehraných osobností není jako pampelišek na jarních loukách. A když si říká o pět hejtmanů, schválně se drží zpátky, protože má v paměti radniční otřesy v Praze, Brně, Ústí nad Labem, Ostravě, Českých Budějovicích a spoustě menších měst.
Je lepší příjemně překvapit než vysvětlovat, proč se to zase někde mele.
Působí ale věrohodně volání po očistě, když si ani sám stvořitel hnutí neumí posypat hlavu popelem za šíbování s majetkovými poměry kolem Čapího hnízda? A co střet zájmů – Babišův či prvního místopředsedy Faltýnka?
Kolik čerstvých osobností bude ochotno Babiše následovat poté, co rozcupoval předchozí patrony a spojence – třeba podnikatele Jančuru a Bernarda či protikorupční aktivisty? Je sen o výrazných figurách s dobrou pověstí, které zároveň trpí oddaností vůdci, reálný? Mluví-li druhý muž vlády o politice jako o „hnusu“, měl by si přiznat svůj nemalý podíl…
Možná chtěl kdysi opravdu měnit svět nejen k obrazu svému, ale i druhých. Rozčarování je však nyní na všech stranách a brzy může dopadnout i na jeho voliče.
Pokud tedy míní ANO vylepšovat a ukotvovat, mohl by klidně začít u sebe. Nároky kladené na politika ucházejícího se o premiérské křeslo jsou odlišné než na byznysmena nebo nespokojeného občana.
