Ústava ČR je nejvýše postavený právní dokument, kterým se má řídit každý občan naší země. Je tomu opravdu tak nebo si politici dělají z Ústavy dobrý den……?

Základem každé společnosti je spravedlivé dělení výnosů státu mezi své občany tak, aby v rámci tohoto dělení nedocházelo k sociálním nerovnostem, a to na všech regionálních úrovních země. V tomto článku se pokusím poukázat na zcela zásadní porušování lidských práv a selhání všech politických řídících struktur minulých, ale i těch současných.

Podstatou spravedlivého řízení státu je rozdělit vybrané daně tak, aby nemohlo dojít k ekonomické a sociální nerovnováze a následným negativním jevům napříč společností. Z minulosti ale i ze současnosti lze nicméně vypozorovat, že mocenské struktury vždy usilovaly o zvýhodnění svých zájmů bez ohledu na zákony a spravedlnost. Čím je mocenská struktura větší a silnější, tím více inklinuje ke zneužití své moci. Pokud se ohlédneme do nedávné minulosti, náš malý český stát byl vystaven diskriminační nadvládě hned několikrát. Rakousko-Uherská monarchie, německá okupace, ruský diktát s následnou okupací a nyní, bohužel, i diskriminace ze strany dnešní Evropské unie, která nám z pozice silnějšího neustále vnucuje pro náš stát diskriminační, nevýhodná a mnohdy nesmyslná pravidla.

Z našich vnitřních struktur můžeme zmínit Svaz měst a obcí, kde představitelé velkých měst disponují podstatně větším potenciálem hlasů, a tak jsou menší města a obce v této organizaci v podstatě odkázány na diktát a zájmy velkých měst. Ta samá disproporce se dále projevuje i v ostatních mocenských strukturách naší země. Do parlamentu a senátu se v drtivé většině dostanou zástupci větších městských struktur, neboť jejich kandidáti disponují větším volebním potenciálem a jejich zájmy se následně projevují v celé ekonomice státu. Důsledky jsou posléze doslova katastrofální, neboť je narušena ekonomická rovnováha. Tato nerovnováha dále nekontrolovatelně roste a má na společnost negativní sociální a ekonomický dopad, který se stát následně snaží vyrovnávat hloupými a neúčinnými dotacemi, jež ještě více pokřivují a deformují ekonomické procesy v ošizených slabších venkovských regionech.

Abychom pochopili, co naše mocenské politické struktury celá desetiletí páchají v oblasti nespravedlivého dělení státních výnosů, předkládám vám následující pohled očima starosty.

Místní samosprávy v městech a obcích jsou financovány z vybraných daní. Ústava nám všem zaručuje, že toto dělení musí být vyvážené a spravedlivé. Skutečnost je však taková, že Praha z těchto vybraných daní odčerpává na jednoho obyvatele 6x více, než na občana v malé obci. Ptáte se, jak je to možné? Je to negativní projev chování větších mocenských struktur a důsledek prosazování jejich bezohledných zájmů, nikoli nepodobných zájmům těch, kteří již několikrát okupovali naší zemi a prosazovali své mocenské bezohledné zájmy na úkor slabší menšiny. V podstatě se jedná o zneužití moci.

Na obranu této zlodějny, neboť to nic jiného než zlodějna není, slýchávám následující argumenty: „Co byste chtěli, vždyť nemáte metro, divadla, sportovní stadiony, městskou dopravu, plavecké bazény, nemocnice, toto vše musí města platit!“ S nadsázkou se dá říct, že by odpověď mohla znít takto: „Proto, aby venkov dohnal ztráty vzniklé současnou letitou diskriminací, je třeba, aby dostával 12x více, než dostával doposud. Tím by se postupně vyrovnalo to, o co občany z menších měst a obcí velká města za celá desetiletí okradla.“

A v tuto chvíli se dostáváme k bilanci toho, co zmíněná diskriminace na venkově způsobila. Jakékoli nespravedlivé dělení ekonomických výnosů státu má vždy zásadní dopady na poškozenou menšinovou oblast.
Zkusme si popsat, co by se stalo, kdyby obec, ve které žiji, dostala stejný objem financí „na hlavu“ jako Praha. Tedy místo cca 6000,- Kč by do obce přišlo 37 000,- Kč na občana. Rozpočet naší obce by rázem vzrostl ze 3 mil. na 16 mil. Kč. Pokud by obec, dejme tomu, 10 mil z této částky použila na získání dotací v průměru s 60% podporou, vzrostla by ekonomika obce o 6 mil., tedy na neuvěřitelných 22 000 000,- Kč. Pokud by starosta tyto peníze chytře investoval do bytové výstavby, za rok by mohlo bydlet v obci o 50 obyvatel více a do obce by přitekly další 2 mil navíc. Pokud vezmu v úvahu dvacetiletou budoucnost své obce, za těchto podmínek by mohla obec dosáhnout počtu dvou tisíc obyvatel, s kompletní infrastrukturou, a v podstatě by obec měla o 500 občanů více, než měla za první republiky. V obci by začaly fungovat služby všeho druhu, nehrozilo by zrušení školy, pošty, hospody a dalších potřebných služeb. Vzhledem k přílivu financí by zvýšená stavební aktivita pozvedla produkci služeb a navazujících řemesel, platy by se zvýšily ze současných průměrných 15 tisíc Kč třeba na 25 000,-Kč. Ceny pozemků by se vyhouply z pouhých 5,- Kč na 500,- Kč za m2 a výše, a obci by se zvedl další příjem. Pokud bychom v těchto úvahách pokračovali dále, v horizontu sta let by se mohla moje obec stát dvacetitisícovým okresním městem. V rámci svého růstu by postupně pohltila dalších 6 sousedních obcí, což by přineslo zvýšení o další dva tisíce občanů a ekonomický růst by nadále zrychloval. Místo toho se v důsledku daňové diskriminace obce vylidňují a zanikají pracovní místa, veškeré služby a staleté kulturní tradice. Mladí lidé odchází do měst, neboť na venkově „chcípl pes“. Budovy na venkově chátrají nebo je skupují lidé z měst, aby si alespoň přes víkend odpočinuli od městského ruchu a překotného života. No není to vše postavené na hlavu?
Na tomto popsaném příkladě lze jednoduše předvést, co znamená současná diskriminace, a jaké sebou nese negativní projevy pro společnost. Pokud by dělení daní bylo vyvážené a spravedlivé, nikdy by nemohlo docházet k nezdravému prudkému rozvoji měst a následnému úpadku venkova. Obě oblasti by se rozvíjely přirozeně, bez negativních projevů ekonomické nerovnováhy a sociálních dopadů na společnost. Je třeba mít na paměti, že polovina národa žije na venkově.

Vše, co bylo výše popsáno, je zneužíváním moci ve prospěch měst a na úkor občanů venkova. Občané naší země by tuto skutečnost měli vědět a v příštích volbách tuto neodpustitelnou diskriminaci politikům spočítat. V poslední době dosáhlo Sdružení místních samospráv, které již tři roky bojuje za změnu v této oblasti, posunu v myšlení parlamentních stran a parlamentem prošel v prvním čtení návrh zákona na poměr dělení daňových výnosů, místo původních 1:6 na 1:3 mezi venkovem a velkými městy. I když se jedná o velký pozitivní posun v této oblasti, stále se jedná o nevyváženou diskriminaci, při které je venkov bezostyšně okrádán o svoje práva zaručená ústavou. Jak pro tento zákon, který má alespoň částečně napravit mnohaleté křivdy, hlasovali naši poslanci, uvádím níže. Najděte si své poslance, ať víte, jaký mají smysl pro spravedlnost.

Hlasování o RUD

Přehled hlasování poslanců v hlasování č. 50 (33. schůze, 1. února 2012), hlasuje se o návrhu ZAMÍTNOUT návrh v prvním čtení.
Hlasování pořadové číslo 50. Přítomno 158, pro 19, proti 92. Návrh (na zamítnutí návrhu, pozn.autora)  přijat nebyl a tisk postoupil do 2. čtení, přikázán je výboru rozpočtovému a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, lhůta pro projednání ve výborech byla prodloužena z 60 na 80 dnů.

Poslanci hlasující PRO ZAMÍTNUTÍ návrhu (proti RUD)
ČSSD: Petr Hulinský, Alfréd Michalík, Stanislav Křeček, Adam Rykala, Ladislav Šincl, Vlasta Bohdalová, Jiří Koskuba, Pavel Ploc, Lubomír Zaorálek
ODS: Jiří Šulc, Jana Černochová, David Vodrážka, Ivana Řápková, Pavel Bém, Jan Florián, Boris Šťastný
KSČM: Kateřina Konečná, Vojtěch Filip, Miloslava Vostrá

Poslanci, kteří se zdrželi
ČSSD: František Bublan, Jaroslav Foldyna, Ivan Ohlídal, Ladislav Skopal, Stanislav Huml, Hana Orgoníková, Josef Smýkal, Dana Váhalová, Jiří Zemánek, Josef Tancoš, Václav Votava, Milada Emmerová, Pavel Holík, Vladimíra Lesenská, Miroslava Strnadlová, Jeroným Tejc
ODS: Marek Benda, Vladislav Vilímec, Jan Pajer, Aleš Rádl, Tomáš Chalupa, Jaroslav Krupka, Pavel Suchánek, Jan Bureš, František Sivera, Jan Vidím
KSČM: Vojtěch Adam, Jiří Dolejš, Milada Halíková, Soňa Marková, Miroslav Opálka, Karel Šidlo, Vladimír Koníček, Květa Matušovská, Marie Rusová, Miroslav Grebeníček, Gabriela Hubáčková, Marie Nedvědová, Marta Semelová, Alexander Černý, Stanislav Grospič, Jan Klán, Ivana Levá, Josef Nekl, Josef Šenfeld
VV: Jana Drastichová
Nezařazení: Jiří Paroubek

Petr Havlíček
Člen předsednictva Sdružení místních samospráv
Zakladatel společnosti Pozitivní svět, starosta obce a podnikatel