Sibylino proroctví o absurdních daních se zřejmě již naplnilo, doufejme, že se nenaplní i ta ostatní, která lidstvu předpověděla…..?
Daň je zákonem určená povinná platba do veřejného rozpočtu, která se vyznačuje neúčelovostí a neekvivalentností, tzn. ukládá se jako jednostranná povinnost bez nároku plátce na plnění ze strany státu. Tolik odborná citace.
V tomto příspěvku je uveden kompletní a značně dlouhý seznam daní, kterými jsou občané ČR zatíženi z toho důvodu, aby stát byl schopen pokrýt svoji spotřebu, tedy výdaje. Je jich téměř 70. To, co je třeba v první řadě pochopit, je fakt, že stát téměř neprodukuje žádné vlastní peníze, stát hospodaří s penězi, které vybírá za pomoci daní od svých občanů. Tedy stručně řečeno, co stát vydá, musí v první řadě někomu zase vzít. Podstata celého ekonomického systému země je ta, že všechno, co občanovi stát poskytne, si občan do poslední koruny ze svého zaplatí. Hlavní otázkou je, jak efektivně a hospodárně stát s vybranými daněmi hospodaří a zda je oprávněně a spravedlivě rozděluje mezi své občany, tak, aby nikdo nebyl poškozen.
Pojďme se tedy společně podívat na to, co se děje s našimi penězi.
Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2011 by měly dosáhnout výše 1 044 000 908 000,- Kč.
Celkové výdaje státního rozpočtu jsou 1 179 000 908 000 Kč.
Schodek státního rozpočtu tedy činí 135 000 000 000 Kč.
Schodek státního rozpočtu hodlá stát vypořádat těmito financujícími položkami:
a) zvýšením stavu státních dluhopisů do výše 131 589 908 000 Kč;
b) zvýšením stavu přijatých dlouhodobých úvěrů do výše 5 501 092 000 Kč;
c) změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 2 091 000 000 Kč.
Takto schváleným rozpočtem chce naše politická reprezentace v budoucnu dosáhnout vyrovnaného státního rozpočtu. Předpokládá se, že to bude trvat 6 let.
No dobrá, ale vedle schodkového rozpočtu je zde dluh ČR, který k 1.1.2011 dosáhl hranice 1 404 232 000 000,- Kč. To je, vážení, o 360 000 000 000,-Kč víc, než je náš roční státní rozpočet. Kdy tento dluh ČR splatí? Kolik desetiletí to bude trvat? Nezávislí ekonomové považují za rozumné tempo splácení jedno procento HDP ročně. To by ale znamenalo nejméně 40 let a to ještě za předpokladu, že by po celé toto období naše ekonomika rostla.
Dlouhý seznam všech daní, které by měly pokrýt gigantické výdaje státu:
|
Daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů
|
|||
|
|
111
|
Daně z příjmů fyzických osob
Zahrnuje jednak tituly zákona o dani z příjmů fyzických osob – položky 1111 až 1113 a jejich příslušenství (sankční platby), navíc případně další daně – zrušené či nové – vázané na příjem fyzické osoby.
|
|
|
|
|
1111
|
Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků
Zahrnuje daň odvedenou plátcem – zaměstnavatelem – za vlastní zaměstnance.
|
|
|
|
1112
|
Daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti
Pro účely tohoto předpisu zahrnuje veškerou daň "z daňových přiznání", tj. získanou z výdělečné činnosti jiné, než je závislá práce, především pak z podnikání, jiné samostatné výdělečné činnosti a pronájmu. Zahrnuje i případný doplatek části daně ze závislé práce realizovaný po podání přiznání při souběhu závislé práce a jiné výdělečné činnosti, není-li možno je od sebe rozlišit, popř. při souběhu několika zaměstnání.
|
|
|
|
1113
|
Daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů
Zahrnuje daně z úroků, dividend a jiných kapitálových výnosů, příp. i daně z jiných příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, nelze-li je oddělit od inkasa daně z kapitálových výnosů.
|
|
|
|
1119
|
Daně z příjmů fyzických osob jinde nespecifikované (dále "j. n.")
Zahrnuje především doplatky daně ze mzdy, daně z literární a umělecké činnosti, daně z příjmů obyvatelstva a jiných daní vázaných na příjem fyzické osoby, případně i daň z příjmů fyzických osob, u které není zřejmé, zda ji zařadit pod položky 1111 – 1113 a které jsou jednotlivě identifikovatelné. Jsou-li tyto daně např. sledovány společně s jinými daněmi než v podseskupení 111, zařadí se na položku 1701. Patří sem i příslušenství těchto daní.
|
|
|
112
|
Daně z příjmů právnických osob
|
|
|
|
|
1121
|
Daň z příjmů právnických osob
Zahrnuje daň ze zisku a kapitálových výnosů ve smyslu zákona o daních z příjmů, vyjma daně podle položky 1122.
|
|
|
|
1122
|
Daň z příjmů právnických osob za obce
Zahrnuje daň v případech, kdy je poplatníkem obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby.
|
|
|
|
1129
|
Daně z příjmů právnických osob j. n.
Zahrnuje zejména doplatky odvodů ze zisku, důchodové daně, zemědělské daně ze zisku, případně dalších daní ze zisku jiných než v položce 1121 a 1122. Jsou-li tyto daně např. sledovány společně s jinými daněmi než v podseskupení 112, zařadí se na položku 1701.
|
|
Vnitřní daně ze zboží a služeb
|
|||
|
|
121
|
Obecné vnitřní daně ze zboží a služeb
|
|
|
|
|
1211
|
Daň z přidané hodnoty
Zahrnuje daň z přidané hodnoty podle zákona o dani z přidané hodnoty.
|
|
|
|
1219
|
Obecné daně na zboží a služby j. n.
Zahrnuje např. doplatky daně z obratu a dovozní daně a případné platby veškerých daní zdaňujících obecně výrobu, prodej či spotřebu zboží (tedy nejen vybraných komodit, u kterých je účelem zdanění regulace spotřeby – viz podseskupení 122).
|
|
|
122
|
Spotřební daně
Zahrnují daně povahy akcízů zatěžující produkci, prodej či spotřebu vybraných druhů výrobků a služeb.
|
|
|
|
|
1221
|
Spotřební daň z uhlovodíkových paliv a maziv
|
|
|
|
1222
|
Spotřební daň z lihu
|
|
|
|
1223
|
Spotřební daň z piva
|
|
|
|
1224
|
Spotřební daň z vína
|
|
|
|
1225
|
Spotřební daň z tabákových výrobků
|
|
|
|
1229
|
Spotřební daně j. n.
|
|
Poplatky a daně z vybraných činností a služeb
|
|||
|
|
131
|
Správní a soudní poplatky
Zahrnuje poplatky ve smyslu příslušných zákonů představující jak platby za určitý správní či soudní úkon, tak poplatky charakteru regulace určitých aktivit (provoz kasin, hracích automatů, emise dluhopisů, provozování vybraných živností apod.).
|
|
|
|
|
1311
|
Správní poplatky
|
|
|
|
1312
|
Soudní poplatky
|
|
|
|
1319
|
Správní a soudní poplatky j. n.
Zahrnuje zejména výběry poplatků placené např. formou kolků, kde je finálně nezjistitelné, zda byly použity pro účely 1311 nebo 1312 nebo i např. k placení některých daní.
|
|
|
132
|
Daně a poplatky z provozu motorových vozidel
|
|
|
|
|
1321
|
Daň silniční
Zahrnuje daň podle zákona o dani silniční.
|
|
|
|
1322
|
Poplatek za užívání dálnic a silnic dálničního typu
Zahrnuje paušální poplatek či daň za obecné užívání určitých druhů komunikací – dálnic a rychlostních silnic obecně.
|
|
|
|
1329
|
Daně a poplatky z provozu motorových vozidel j. n.
Zahrnuje veškeré daně a poplatky uvalené na provoz vozidel (nebo vybraných druhů vozidel) nebo za užívání komunikací těmito vozidly, nelze-li je zařadit na jinou položku podseskupení 132.
|
|
|
133
|
Poplatky za znečišťování životního prostředí
|
|
|
|
|
1331
|
Úplaty za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
|
|
|
|
1332
|
Poplatky za vypouštění škodlivých látek do ovzduší
|
|
|
|
1333
|
Poplatky za ukládání odpadů
Včetně poplatků za ukládání radioaktivního odpadu. Nepatří sem poplatek za komunální odpad (je na položce 1337).
|
|
|
|
1334
|
Odvody za odnětí zemědělské půdy
|
|
|
|
1339
|
Poplatky za znečišťování životního prostředí j. n.
|
|
|
134
|
Ostatní daně a poplatky z vybraných činností a služeb
Zahrnuje především místní daně a poplatky uvalené za účelem zdanění (často i regulace) určité aktivity či vyjadřující určité místní specifikum, nemající charakter platby za službu vykonanou vybírající institucí.
|
|
|
|
|
1341
|
Poplatek ze psů
|
|
|
|
1342
|
Pobytové poplatky
Patří sem daně a poplatky vybírané za pobyt v určitých lokalitách, např. poplatek za lázeňský a rekreační pobyt.
|
|
|
|
1343
|
Poplatek za užívání veřejného prostranství
Včetně poplatků za umístění reklamy na veřejném prostranství.
|
|
|
|
1344
|
Poplatek ze vstupného
|
|
|
|
1345
|
Poplatek z ubytovací kapacity
Zahrnuje např. poplatek podle § 1 písm. e) zákona č. 565/1990 Sb.
|
|
|
|
1346
|
Poplatek za povolení k vjezdu do vybraných míst
|
|
|
|
1347
|
Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj
Zahrnuje poplatky podle § 1 písm. g) zákona č. 565/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
|
|
|
|
1349
|
Ostatní poplatky a daně z vybraných činností a služeb j. n.
Zahrnuje veškeré ostatní daně a poplatky spojené s určitou činností či službou, které nelze zařadit na jinou položku podseskupení 134, resp. seskupení 13.
|
|
|
140
|
Daně z mezinárodního obchodu a transakcí
|
|
|
|
|
1401
|
Clo
|
|
|
|
1409
|
Daně z mezinárodního obchodu a transakcí j. n.
Případné dovozní přirážky, vyrovnávací dávky apod.
|
|
Majetkové daně
|
|||
|
|
151
|
Daně z majetku
|
|
|
|
|
1511
|
Daň z nemovitostí
Zahrnuje daň podle zákona o dani z nemovitostí.
|
|
|
|
1519
|
Daně z majetku j. n.
Zahrnuje veškeré daně uvalené na majetek poplatníka (dle hodnoty, naturální jednotky vyjadřující majetek), nelze-li ji zařadit na 1511, příp. nejedná-li se o daně z podseskupení 152.
|
|
|
152
|
Daně z majetkových a kapitálových převodů
Daně podle zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí a případné další daně související s transferem majetku (i kapitálu).
|
|
|
|
|
1521
|
Daň dědická
|
|
|
|
1522
|
Daň darovací
|
|
|
|
1523
|
Daň z převodu nemovitostí
|
|
|
|
1529
|
Daně z majetkových a kapitálových převodů j. n.
|
|
Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění a daně z objemu mezd
Zahrnuje povinné platby uložené právním předpisem placené formou pojistného či daně na účely sociálního zabezpečení či zdravotního pojištění a daně placené zaměstnavatelem či společně zaměstnavatelem se zaměstnanci proporcí z vyplacených mezd (aniž by muselo jít o účel sociálního či zdravotního zabezpečení).
|
|||
|
|
161 a 162
|
Pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na politiku zaměstnanosti a daně z objemu mezd
|
|
|
|
|
1611
|
Pojistné na důchodové pojištění od zaměstnavatelů
|
|
|
|
1612
|
Pojistné na důchodové pojištění od zaměstnanců
|
|
|
|
1613
|
Pojistné na důchodové pojištění od osob samostatně výdělečně činných (dále "OSVČ")
|
|
|
|
1614
|
Pojistné na nemocenské pojištění od zaměstnavatelů
|
|
|
|
1615
|
Pojistné na nemocenské pojištění od zaměstnanců
|
|
|
|
1616
|
Pojistné na nemocenské pojištění od OSVČ
|
|
|
|
1617
|
Příspěvky na politiku zaměstnanosti od zaměstnavatelů
|
|
|
|
1618
|
Příspěvky na politiku zaměstnanosti od zaměstnanců
|
|
|
|
1621
|
Příspěvky na politiku zaměstnanosti od OSVČ
|
|
|
|
1627
|
Přirážky k pojistnému
|
|
|
|
1628
|
Příslušenství pojistného a daní z objemu mezd
Přijaté sankční platby spojené s výběrem pojistného (pokuty a penále).
|
|
|
|
1629
|
Pojistné na sociální zabezpečení a daně z objemu mezd j. n.
Jiný typ povinného pojistného na sociální zabezpečení než v ostatních položkách podseskupení 161 a 162, doplatky daní z objemu mezd apod.
|
|
|
163
|
Pojistné na zdravotní pojištění
Uplatní se při započtení příjmů zdravotních pojišťoven do souhrnných sestav vládního sektoru.
|
|
|
|
|
1631
|
Pojistné na zdravotní pojištění od zaměstnavatelů
|
|
|
|
1632
|
Pojistné na zdravotní pojištění od zaměstnanců
|
|
|
|
1633
|
Pojistné na zdravotní pojištění od OSVČ
|
|
|
|
1638
|
Příslušenství pojistného na zdravotní pojištění
Přijaté sankční platby spojené s výběrem pojistného (pokuty a penále).
|
|
|
|
1639
|
Pojistné na zdravotní pojištění j. n.
|
|
|
164
|
Ostatní povinné pojistné
Jiný typ povinného pojistného než uvedeného v podseskupeních 161, 162 a 163 (k datu účinnosti předpisu takové neexistuje).
|
|
|
|
|
1641
|
Ostatní povinné pojistné od zaměstnavatelů
|
|
|
|
1642
|
Ostatní povinné pojistné od zaměstnanců
|
|
|
|
1643
|
Ostatní povinné pojistné od OSVČ
|
|
|
|
1648
|
Příslušenství ostatního povinného pojistného
Přijaté sankční platby spojené s výběrem pojistného (pokuty a penále).
|
|
Ostatní daňové příjmy
|
|||
|
|
170
|
Ostatní daňové příjmy
|
|
|
|
|
Nerozúčtované a neidentifikované daňové příjmy
Veškeré daňové příjmy nerozúčtované nebo neidentifikované.
|
|
|
|
|
1709
|
Ostatní daňové příjmy j. n.
Daně identifikované, ale nezařaditelné do jiných položek.
|
Největším paradoxem výše uvedeného rozvětveného daňového systému je fakt, že se při takto nastavených daních ve skutečnosti platí daň z daně. Několikanásobné po sobě jdoucí zdanění je ostudné, nespravedlivé a je jen nástrojem státní moci, která potřebuje „uloupit“ zpět prostředky, které prostopášně již jednou vydala.
Pokud jste si celý výčet daní prohlédli a domníváte se, že jich musí být dostatek na to, aby pokryly státní výdaje a začal se splácet celkový dluh, mýlíte se. Státu ještě chybí 135 000 000 000,- Kč. A protože daně jsou již našponovány jako struna před prasknutím, naši politici vymyslí geniální a vychytralé řešení. Vydají státní dluhopisy. Pro rok 2011 je navýšili na částku 131 589 908 000,- Kč. Pojďme si ale říct, co to vlastně dluhopisy, kterými chce stát tak zázračně léčit naši nemocnou ekonomiku, jsou. Stát si chce jednoduše půjčit od svých občanů hotovost, aby dokázal pokrýt neoprávněné a nekryté výdaje, na které již nestačí daňové výnosy, které jsou ve své podstatě tak vysoké, že je nelze již navyšovat. Jednoduše řečeno, občan dotuje stát, tedy sám sebe, ve scestné důvěře, že získaný úrok mu přinese výhodu před ostatními. Ve skutečnosti je to obyčejný podvod, neboť vyplacené úroky musí stát opět někde vzít. Vezme je ve formě daní, nám lidem, aby je mohl vyplatit těm lidem, kteří si dluhopis koupili. Toto počínání vládnoucích politiků je diskriminační a neetické přerozdělování majetku od jednoho občana k druhému, aniž by to něčemu prospělo. Tímto nesmyslným podvodem, kde se stát staví do role banky, stát devalvuje hodnotu koruny a podporuje nárůst inflace, neboť za touto transakcí nejsou vytvořené žádné materiální hodnoty. Stát nehospodaří s naším majetkem jak by se patřilo, rozdává ho na všechny strany, a když mu teče do bot, tak si na prohospodařený majetek vypůjčí od občanů, kterým ho prohospodařil. Toto počínání nepřináší žádné řešení, naopak, zmíněný dluh se ještě zvýší o vyplacené úroky.
Vážení, je to úplně to samé, jako když dáte stavební firmě zálohu na stavbu domu, ona je prohospodaří a posléze přijde za vámi, abyste jí půjčili s 6% úrokem další peníze, aby mohla pokrýt dluh, který vám dluží.
A naskýtá se otázka: Jste si, občané, vědomi toho, jakou hru s vámi politici hrají?
Další účinnou léčbou našeho nemocného rozpočtu, kterou naši politici velice rádi využívají, je navýšení stavu dlouhodobých úvěrů na 5 501 092 000,- Kč. Řešit nedostatek zdrojů dalšími úvěry je nezodpovědné hazardování s majetkem státu, tedy naším majetkem, a vypovídá o neschopnosti a nečestných úmyslech politické reprezentace. Položme si otázku, komu tato strategie může vyhovovat. Občanům ČR, zcela jistě ne. Tak tedy komu? Jedinými subjekty, které na této nezodpovědné státní police mohou vydělat, jsou banky, vážení. Ty samé banky, které svým nezodpovědným jednáním vyvolaly již po několikáté celosvětovou hospodářskou krizi. Stát je pro jakoukoliv banku velice dobrým klientem, neboť má dostatek majetku a za pomocí lobbistů a manželek politiků sedících ve správních radách bank se dá prosadit ledacos. Každý normální občan disponující zdravým selským rozumem ví, že může utratit jen tolik, kolik si vydělá. Pokud chce utratit víc, musí zvýšit svoji pracovní aktivitu nebo si potřebné peníze vypůjčí. V tuto chvíli ale musí každý počítat s velkými rizikem, že může přijít pokles jeho příjmů nebo rovnou přijde o práci. Pokud se tak stane, musí omezit svoje výdaje na minimum, aby tuto situaci zvládnul. Stát je na tom stejně. Celosvětová krize způsobila pokles státních příjmů, stát tedy musí omezit radikálně svoje výdaje. Nikoli zvyšovat lidem daně, jak to dělal doposud, ale snížit výdaje, a to na všech úrovních gigantické úřednické byrokracie. Dále by se měl zbavit všech nepotřebných ztrátových státních firem a na úhradu dluhu využít i seriozní privatizaci vhodného státního majetku, kterým stát stále ještě disponuje. Jedině vyrovnaný rozpočet chráněný ústavou, například po vzoru Švýcarska, může přinést naší zemi prosperitu a vyváženou ekonomiku.
Takzvaná fiskální politika, což není nic jiného, než politické ovlivňování vývoje ekonomiky, nás přivedla k vytvoření armády úředníků, která čítá 1 259 000 pracovníků. Pokud k uvedenému číslu přidáme 1 134 000 občanů pracujících ve školství a zdravotnictví, zjistíme, že na vlastní produkci potřebného kapitálu zbývá pouhých 2 607 000 pracovníků. Závěrem lze konstatovat, že necelá polovina z produktivních občanů je pro náš stát výdajovou položkou.
Z výše uvedených údajů se dá vyvodit závěr, že stát z důvodu extremně vysokých nákladů spojených s výdaji na administraci státu a dalších nevýrobních oblastí nesmyslně a nehospodárně nakládá s financemi získanými prostřednictvím vynucených daní, odvodů a dalších zdrojů na podporu oblastí, které výnosy netvoří, ale naopak je spotřebovávají, což je také příčinou neuvěřitelně vysokých daní a výše zadluženosti Českého státu.
Kdyby takto měly fungovat firemní subjekty, v jejichž rámci vytváří hmotné prostředky k obživě celé společnosti necelých 20% obyvatelstva, tak by zřejmě okamžitě zkrachovaly. Očekávání občanů, že se nebezpečný trend zadlužování podaří otočit, je zatím v nedohlednu, neboť současná řešení se nesou v trendu dalšího zadlužování.
Závěrem tohoto článku lze konstatovat, že Sibylina symbolická předpověď, že lidstvo bude platit daně i z koštěte, se bezezbytku naplnila, neboť v ceně pomyslného koštěte se promítá téměř 20 současných daní.
Petr Havlíček, zakladatel společnosti Pozitivní svět
