Dneska je mi sedmdesát a pamatuji se, že jsme už jako děti nosily stále nějaké peníze na děti v různých částech světa. Myslím, že je tam nějaká černá díra, ve které všechno zmizí a už nikdy se neobjeví. Svět se tam nezlepšil, spíš naopak!
Pamatuji si z té doby dokonce anekdotu: Syn přinesl domů v žákovské knížce vzkaz, aby přinesl 10 Kč na Vietnam. Otec tam napsal: Nikam nepojede, zlobí!
Zdravím přátelé, jistě vás nemusím přesvědčovat o tom, že největší problémy naší Země vyplývají z „přelidnění“.
Proto mne dojala výzva z televizní obrazovky, abych posílal 425 Kč měsíčně Unicef a tím zachránil 4 hladovějící děti v Africe. Určitě to udělám. Protože téměř všichni práce schopní afričtí muži budou brzy v Evropě a kdo by ty malé chudáčky v Africe živil?
A až je dotace z UNICEF vykrmí, tak k nám jistě rádi přijdou pracovat, aby se nám odvděčili.
Nezdá se Vám, že se svět posral?
