Úvod

Pokud Ústavní soud nezruší čl. II amnestie, státní instituce tím definitivně prokáží, že nejsou schopny / ochotny ochránit základní práva svých občanů. A tím zároveň legitimizují jejich právo na odpor.

Karle, slibte mně, že z Okamury uděláte svého kancléře a z Franze a Roithové své poradce, a já Vás budu volit. Pokud tak učiníte, věřte, že Vás národ za svého presidenta bez pardonu přijme.

 Neustále se setkávám s nepochopením toho, jak je vlastně zamýšlen projekt státu fungujícího na principech prosperující firmy.

Najít něco pozitivního na Klausově novoroční amnestii není úplně jednoduché. Argument, že se uvolní přeplněné věznice, je samozřejmě slovy kla(u)sika "prázdný a falešný". Od odborníků víme, že se stejně polovina amnestovaných dříve či později do věznic vrátí.

Začnu odcházejícím prezidentem: 

Je to stratég a myslí na několik tahů dopředu. Může proto být zásadní omyl považovat amnestii za rozmar narcisty, pomstu občanům či pouhý dárek na rozloučenou pro kamarádíčky.

Exposlanec, exministr, expremiér, exšéf sněmovny, expředseda ODS a za nedlouho i exprezident Václav Klaus se rozhodl, že ještě všem ukáže, kam až je schopen a ochoten zajít. M. de Montaigne kdysi řekl i moudrou větu, že mít pravdu vždy a ve všem je vlastně znakem hlouposti.

Je úpadek lékařské etiky jen dalším příznakem celkového úpadku západní civilizace? Jak ukazuje případ z Německa (to neznamená, že se to nemůže stát u nás), je možno chorobu vypěstovat, aby se následně vydělalo na léčení.